Hlavním postupem uplatněným v tomto textu je práce s reprezentativními příklady studií, jež se věnují tématu nerovností v účasti dospělých ve vzdělávání, zejména s ohledem na jejich sociální podmíněnost a dopady. Poukázáno je rovněž na politické, kulturní a psychologické souvislosti důvodů (ne)účasti dospělých ve vzdělávání. Text dospívá k náznakům toho, co by měly zohledňovat veřejné politiky orientované na cíl zvýšení participace dospělých ve vzdělávání. Mimo to jsou zohledněny obecnější příspěvky k úvahám o směřování výzkumu ve společenských vědách. and The main procedure applied in this article is a survey of representative studies dealing with unequeal participation of adults in education, especially in view of its social conditinality and impacts. Further the text focuses on political, cultural and psychological contexts of reasons for adults' (non-)participation in education. The text presents a brief outline of what should be considered by public policies aimed at increasing the participation of adults in education. Some general remarks about the importance of research in the social sciences are taken into consideration.
Intergenerational learning is a growing field of practice across Europe. Against a background of demographic and social changes within European countries and the subsequently altering learning processes between different generations in families, communities, and workplaces, educational organizations face the challenge of providing learning opportunities for the different generations. This paper presents research related to the development of intergenerational learning programs in German adult education organizations. Within that project, adult educators from different organizations took part in a training module on intergenerational learning and subsequently created intergenerational learning programs in their own organizations. In this paper we provide insight into the training program of the participating adult educators, as well as into the results of our empirical study. First, we present the systematic framework of intergenerational learning that was used in the training module to initiate the development of practical intergenerational programs. We then present our research design and the results of the qualitative study. Finally, we discuss these results in terms of theory.
Adult education as a part of lifelong learning is nowadays the topic emphasised in all documents concerning educational policy, employment policy, and human resources development in the Czech Republic. Older empirical data indicate, however, that the participation of the Czech adult population in programmes of adult learning is not very common. The aim of this article, which is based on a special representative survey, 'Adult Learning 2005', is to confront how far Czech reality is from the ideal concepts of 'lifelong learning' and a 'learning society'. The authors pursue three questions: 1) To what extent is it true that education in the Czech Republic is a lifelong affair? 2) Does education of this kind occur on both a formal and non-formal level? 3) Do the Czechs engage in lifelong education, regardless of age, attained level of education, gender, and occupational status? Empirical data reveal that, despite the fact that Czech educational authorities give formal support to adult education, reality 'in the field' is somewhat different. Education in the Czech Republic is still not lifelong; if it exists it occurs mainly within the framework of non-formal education, and only higher educated people and those with some experience in adult education participate in it.
The article focuses on adult education in the Czech Republic. It begins by defining the institutional context of adult education in the country. Three institutional characteristics are of particular interest in this respect: returns to education, the current level of education of the adult population (and the related demand for adult education), and institutions offering adult education. Using the LFS and AES surveys, the authors find that it is primarily young and educated persons who pursue adult education. With respect to the returns to adult education, the results show that adult education does not protect against downward mobility but does increase the odds of upward mobility. The positive effect of adult education on upward mobility is more pronounced among women than men.
Vědy o výchově procházejí různými stadii svého vývoje a od předvědeckého stadia se nejen v českém prostředí institucionalizovaly a staly se pevnou součástí společenských věd. V případě andragogiky došlo v dikci institucionalizace vědní disciplíny k vymezení oboru, metod, obor budujících institucí a k ustanovení časopisů prezentujících výsledky zkoumání v oboru. Pro každý vědní obor je ale relevantní položit si otázku, jaký je vztah stavu poznání v národním kontextu k tomu mezinárodnímu. Článek si klade otázku, jak český andragogický diskurz proniká do anglicky komunikující odborné komunity, konkrétněji do anglicky psaného andragogického diskurzu. Pro získání odpovědi byla využita analýza textů v databázích organizujících záznamy anglicky psaných vědeckých publikací (EBSCO, ERIC, WOS) podle stanovených klíčových slov. and Educational sciences are currently in various development stages, and it is not only within the Czech context where they have institutionalized and become a stable part of social sciences discourse from the pre-scientific stage. What has taken place in the case of andragogy in the diction of the institutionalization of a scientific discipline has been the definition of the discipline, its methods, and discipline-establishing institutions as well as the establishment of journals presenting research outcomes of the discipline. However, it is relevant for each scientific discipline to ask the question of how the state of the art in the national context relates to that in the international context. This paper poses the question of how the Czech andragogical discourse has penetrated the English-speaking expert community, in particular English written andragogical discourse. To find the answer, the paper relies on an analysis of texts in record-organizing databases of English written scientific publications (EBSCO, ERIC, WOS) based on selected keywords.
Podobně jako v jiných oborech se i ve vzdělávání dospělých stala profesionalita předmětem rychlých socioekonomických změn. Na rozdíl od jiných sfér je však profesionalita u vzdělávání dospělých mnohem složitější pojem s ohledem na obsáhlost tohoto oboru a jeho zvláštní rysy. Tento příspěvek reviduje tradiční modely profesionality z perspektivy profesionality rolí. Hlavním argumentem autorek přitom je, že není na místě konceptualizovat vzdělávání dospělých jako jednu profesi nebo jednu profesní oblast. V oboru vzdělávání dospělých existuje řada povolání, jež tvoří kontinuum. Autorky tvrdí, že profesionalizace v oblasti vzdělávání dospělých by měla být hodnocena ve světle znalostí praktiků o teoriích učení se dospělých, etické epistemologie, která řídí jejich chování, a míry důvěry, které se jim od dospělých učících se dostává, nikoli z pohledu specifických povolání, která vykonávají. and Similarly to other occupational fields, professionalism in adult education is affected by rapid socio-economic changes. Dissimilarly, however, unfolding the concept of professionalism in adult education is more complex due to the vastness of the field and its peculiar features. This contribution revisits traditional models of professionalism through the lens of the "role-professionalism" perspective. In so doing, the authors' main argument is that it is not appropriate to conceptualize adult education as one profession or as one professional field tout court. There are several occupations in the field of adult education that position themselves along a continuum. Consequently, the authors suggest that professionalization among adult education practitioners should be assessed in the light of the knowledge of adult learning theories that practitioners possess, the ethical epistemology that guides their behaviour, and the degree of trust placed in them by the adult learners, rather than by a restrictive view of the specific occupation they hold.
Studie se zabývá bariérami ve vzdělávání dospělých v České republice. Přestože zdejší vzdělávací politika považuje odstraňování bariér k celoživotnímu učení za jeden ze svých hlavních cílů, na základě dat z empirického šetření ukazujeme, že je ve své snaze neúspěšná. Pro formulaci tohoto závěru vycházíme z výsledků dvou reprezentativních šetření bariér vzdělávání dospělých realizovaných v ČR v roce 2005 (n = 1240) a 2015 (n = 1038). Prostřednictvím statistického modelování pak na d atech z roku 2015 ukazujeme klíčové faktory ovlivňující výskyt tří typů bariér ke vzdělávání dospělých – situačních, institucionálních a dispozičních. Ve studii docházíme k závěru, že míra pociťovaných situačních bariér k celoživotnímu učení v ČR v poslední dekádě mírně narostla. Zároveň významně narostla i míra pociťovaných institucionálních bariér, které nově představují jednu z hlavních překážek k dalšímu vzdělávání. and The study deals with barriers to adult education in the Czech Republic. Although the national education policy considers elimination of barriers to life-long learning as one of its main goals, we show that it has been unsuccessful in its efforts. To formulate this conclusion, we draw on the results of two representative surveys of Czech adults from 2005 (n = 1240) and 2015 (n = 1038) that focused on educational barriers. Subsequently, we also identify key factors influencing the occurrence of three types of barriers to adult education — situational, institutional and dispositional — through statistical data modeling from 2015. Our findings suggest that the degree of perceived situational barriers to life-long learning in the Czech Republic has increased slightly during the last decade. At the same time, the level of perceived institutional barriers has increased significantly, making it one of the main barriers to life-long learning.
V druhé polovině 20. století vznikla řada teorií učení se a vzdělávání dospělých, které měly za cíl vysvětlit a při jejich aplikaci do praxe umožnit a usnadnit adaptaci dospělého člověka na rychlé společenské a technologické změny, jež se v té době začaly projevovat v nejrůznějších oblastech života lidí v tzv. západní společnosti. Jednou z těchto teorií je i teorie transformativního učení Jacka Mezirowa. Jedná se o konstruktivisticky orientovanou teorii určenou pro vzdělavatele dospělých a zaměřenou specificky na dospělé účastníky vzdělávání v situaci, kdy již "nevystačí" pouze s tím, co se naučili v dětství, a s nekritickým přijímáním autorit. Cílem článku je představit teorii transformativního učení z hlediska jejího vývoje i současné podoby včetně její kritiky jako možnou inspiraci pro teorii a praxi vzdělávání dospělých v České republice. and In the second half of the 20th century, a number of theories on adult learning and education emerged. They aspired to explain and, by practical application, facilitate the adaptation of adults to the rapid social and technological changes which had begun to affect various aspects of human life in western society. One of these theories is Jack Mezirow's transformative learning theory, a constructivist theory designed for adult educators and specifically aimed at adult learners who want to learn more than they did during childhood owing to uncritical subordination to authorities. The aim of the article is to present the theory of transformative learning in terms of its development and current form, including criticism, as possible inspiration for theory and practice of adult education in the Czech Republic.
V práci je detailně zkoumána možnost a nutnost profesionalizace vzdělávání dospělých. Analýza ukazuje, že ačkoli je veřejné uznání vzdělávání dospělých a povolání souvisejících se vzděláváním dospělých velmi nízké, ve většině evropských zemí převládá přesvědčení, že pracovníkům ve vzdělávání dospělých jsou zapotřebí určité znalosti, dovednosti a kompetence, které umožňují kvalitní vykonávání práce. Existuje také jasný názor, že způsobilost k práci v oblasti vzdělávání dospělých lze přesně identifikovat, definovat a standardizovat. Příležitosti k získání kompetencí (kvalifikací) na vysokoškolské úrovni však téměř neexistují. Ty jsou obvykle získávány prostřednictvím různých forem neformálního vzdělávání, čímž získávají charakter dodatečných, doplňujících a dílčích kompetencí a kvalifikací. Profesionalizace je tak redukována na profesionalismus, čímž je její původní význam, smysl a účel potlačen a ztracen. and The study examines in detail the possibility and necessity of professionalization in adult education. The analysis shows that although the public recognition of adult education and occupations related to adult education is very low, there is a dominationg opinion in most European countries that those participating in adult education need certain knowledge, skills and competences that enable them to pursue their professions to a high standard. There is also a clear view that the qualification to work in the sphere of adult education can be exactly identified, defined and standardized. Very few opportunities exist, however, for the gaining of competences (qualifications) at academic level. Instead, they are acquired through various forms of informal education, thus adopting the character of additional, partial and complementary competencies and qualifications. Professionalization is thus reduced to professionalism, suppressing and losing its original meaning, sense and purpose.