Hlavním postupem uplatněným v tomto textu je práce s reprezentativními příklady studií, jež se věnují tématu nerovností v účasti dospělých ve vzdělávání, zejména s ohledem na jejich sociální podmíněnost a dopady. Poukázáno je rovněž na politické, kulturní a psychologické souvislosti důvodů (ne)účasti dospělých ve vzdělávání. Text dospívá k náznakům toho, co by měly zohledňovat veřejné politiky orientované na cíl zvýšení participace dospělých ve vzdělávání. Mimo to jsou zohledněny obecnější příspěvky k úvahám o směřování výzkumu ve společenských vědách. and The main procedure applied in this article is a survey of representative studies dealing with unequeal participation of adults in education, especially in view of its social conditinality and impacts. Further the text focuses on political, cultural and psychological contexts of reasons for adults' (non-)participation in education. The text presents a brief outline of what should be considered by public policies aimed at increasing the participation of adults in education. Some general remarks about the importance of research in the social sciences are taken into consideration.
This paper reviews the data on quaternary palynological sequences collected in the Czech Republic, attempts to store them in the Czech Quaternary Palynological Database (PALYCZ) and outlines a possible use for regional syntheses. Work on pollen stratigraphies done over the last hundred years has yielded a very large amount of data for this region. These data can be used globally for various types of environmental reconstructions and are of local importance, especially when combined with local databases. For data to be included in PALYCZ it has to meet certain criteria, the determination of the pollen of herbaceous plants must be well resolved and radiocarbon dated. As of 31 December 2008, we had reviewed 177 pollen profiles. Data from 152 sequences are already stored in PostgreSQL® in relational tables, which allow a broad range of queries to be addressed using the html protocol. The data collected since 1959 by 15 authors contain raw pollen counts together with 14C dates and various metadata on locality. All the pollen samples were ordered using non-metric multidimensional scaling. Display of the ordination diagram incorporating the appropriate millennial time slices revealed a common pattern in all data. The quality of data is also discussed in the context of the history of the research and methods used. Database access can be found at http://botany.natur.cuni.cz/palycz.
Územní samosprávné celky jako územní veřejnoprávní korporace vstupují s ohledem na diferenciaci svého postavení do právních vztahů veřejnoprávní i soukromoprávní povahy.V oblasti veřejnoprávních vztahů vystupují orgány územních samosprávných celků na straně, která je vykonavatelem veřejné
správy, ale v řadě případů jsou samy územní samosprávné celky adresáty veřejné správy. Snahou tohoto článku je zamyslet se nad postavením územních samosprávných celků – obcí a krajů – coby účastníků některých správních řízení, zejména v situacích, kdy ve stávajícím modelu organizace veřejné správy často rozhodují jako správní orgány orgány týchž územních samosprávných celků, a poukázat z pohledu aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu na s tím spojené problémy možné podjatosti úředníků, kteří jsou současně zaměstnanci územních samosprávných celků. and Territorial authorities as territorial public corporation enter, with regard to the differentiation of their position, in the legal relations both in the public and private domain. In the field of public law, the acting authorities of local government act mostly as executors of public administration, but are in many cases recipients of public administration acts as well. The aim of this article
is to reflect on the status of local governments – municipalities and regions – as parties to certain administrative procedures, especially in situations where the existing model of public administration creates situation in which public administration bodies act as organs of the same local units, and to demonstrate, using the current case law Supreme administrative Court, the related problems of how the officials of such bodies may be biased in beeing also employees of the very same local governments.
Lesy spontánně vzniklé na bývalé zemědělské půdě jsou v našich podmínkách překvapivě časté. Jen ve výjimečných případech jsou však ponechány delšímu vývoji bez zásahu člověka. Příkladem takového území jsou Doupovské hory, jejichž postagrární lesy nabývají místy takřka pralesovité struktury a představují tak jedinečnou příležitost k vědeckým výzkumům. and Forests developing on former agricultural land are surprisingly common in the Czech Republic. But only very rarely are they left to develop without human intervention. An example of such an area is the Doupovské hory Mts., where certain parts start to resemble the structure of primeval forests and therefore offer a great opportunity for scientific research.
Doupovské hory jsou kvůli vojenskému újezdu příkladem opuštěné a dlouho neudržované krajiny. Porosty křovin, pionýrských dřevin a sekundárních lesů zde tvoří mozaiku s vysokou diverzitou, kde nacházejí stanoviště různé druhy vázané na bezlesí i lesní porosty. Na udržení současného stavu krajiny se významně podílí divoká zvěř a extenzivní pastva. and Large tracts of abandoned landscape in Doupovské hory are particularly suitable to study the complexity of successional patterns. Mixture of sparse shrubs and closed secondary forests form highly diverse landscape. The finegrained mosaics of habitats support coexistence of diverse species typical of open landscape as well as of forest stands. Wild animals and extensive grazing contribute to the conservation of the landscape character.
Nakládání s lesy se v minulosti řídilo skoro výhradně ekonomickými a sociálními potřebami a poměry. Ty se často dosti měnily jak v průběhu času, tak regionálně. Leccos však fungovalo shodně napříč Evropou. Ve střední Evropě, která zahrnuje prostor od Rýna po východní Karpaty a kontinent severně od Alp, byly způsoby využívání lesa v zásadě všude shodné. Tento článek si klade za cíl stručně přiblížit základní tradiční formy lesního hospodaření ve středoevropském regionu. Představíme důsledky tohoto hospodaření pro les jako ekosystém a prostředí pro život organismů. and In Central Europe, forests were managed using traditional methods until the arrival of modern forestry and later near-natural forestry. Detailed information on forest management is available from the Middle Ages onwards. The two main types of traditional forestry management were coppicing and wood-pasture. They were well-established systems with constant yields of wood and other uses.
Tradiční formy lesního hospodaření měly jiný ekologický dopad než současné metody. Nížinné lesy byly celkově světlejší a živinami chudší, odlišné bylo rozložení světelných fází a hlavních živin v půdě. Původ světlých středoevropských lesů zůstává zatím nedořešenou otázkou, existují aspoň čtyři možná vysvětlení. O to zřetelněji se však jeví potřeba obnovy tradičních forem managementu kvůli ochraně biodiverzity. and Traditional forms of forest management had different ecological impacts than current methods. Lowland woodlands were generally lighter and nutrient poorer, the distribution of light phases and the allocation of major soil nutrients were different. The origins of open forests in Central Europe remain an open question as to which of the at least four explanations apply. The need for the restoration of traditional management forms to conserve biodiversity is all the more evident these days.