V druhé polovině 20. století vznikla řada teorií učení se a vzdělávání dospělých, které měly za cíl vysvětlit a při jejich aplikaci do praxe umožnit a usnadnit adaptaci dospělého člověka na rychlé společenské a technologické změny, jež se v té době začaly projevovat v nejrůznějších oblastech života lidí v tzv. západní společnosti. Jednou z těchto teorií je i teorie transformativního učení Jacka Mezirowa. Jedná se o konstruktivisticky orientovanou teorii určenou pro vzdělavatele dospělých a zaměřenou specificky na dospělé účastníky vzdělávání v situaci, kdy již "nevystačí" pouze s tím, co se naučili v dětství, a s nekritickým přijímáním autorit. Cílem článku je představit teorii transformativního učení z hlediska jejího vývoje i současné podoby včetně její kritiky jako možnou inspiraci pro teorii a praxi vzdělávání dospělých v České republice. and In the second half of the 20th century, a number of theories on adult learning and education emerged. They aspired to explain and, by practical application, facilitate the adaptation of adults to the rapid social and technological changes which had begun to affect various aspects of human life in western society. One of these theories is Jack Mezirow's transformative learning theory, a constructivist theory designed for adult educators and specifically aimed at adult learners who want to learn more than they did during childhood owing to uncritical subordination to authorities. The aim of the article is to present the theory of transformative learning in terms of its development and current form, including criticism, as possible inspiration for theory and practice of adult education in the Czech Republic.