Adult education as a part of lifelong learning is nowadays the topic emphasised in all documents concerning educational policy, employment policy, and human resources development in the Czech Republic. Older empirical data indicate, however, that the participation of the Czech adult population in programmes of adult learning is not very common. The aim of this article, which is based on a special representative survey, 'Adult Learning 2005', is to confront how far Czech reality is from the ideal concepts of 'lifelong learning' and a 'learning society'. The authors pursue three questions: 1) To what extent is it true that education in the Czech Republic is a lifelong affair? 2) Does education of this kind occur on both a formal and non-formal level? 3) Do the Czechs engage in lifelong education, regardless of age, attained level of education, gender, and occupational status? Empirical data reveal that, despite the fact that Czech educational authorities give formal support to adult education, reality 'in the field' is somewhat different. Education in the Czech Republic is still not lifelong; if it exists it occurs mainly within the framework of non-formal education, and only higher educated people and those with some experience in adult education participate in it.
Slogan "celoživotní učení od kolébky po hrob", který slyšíme hlásat kolem sebe, má zapůsobit (ne-li přímo zatlačit) na veřejnost ve velkém. Na jedné straně se úřady, zaměstnavatelé, odborové a resortní organizace snaží podněcovat odpovědné občanství v osobním i pracovním životě lidí. Na straně druhé chtějí organizace dávat zaměstnancům na srozuměnou, že jejich zaměstnatelnost je jen jejich věc a že se musejí učit. Je zvláštní, že prosazované heslo "celoživotní učení" stojí v tak příkrém kontrastu k nejednoznačné situaci ve vzdělávání, přípravě a rozvoji dospělých v organizacích. V tomto příspěvku tedy zkoumám, zdali pravda o sociálně konstruktivistickém přístupu k učení není jen pouhá "lež, kterou od tebe lidi čekají", jak říká nizozemský básník Gerrit Komrij. Mou výchozí tezí je, že nastal čas, abychom dominantní sociálně konstruktivistický přístup nahradili jiným. Místo něj potřebujeme přístup pevněji zakotvený v empirických znalostech a porozumění, přístup ponechávající klíčovou roli klasickým psychologickým koncepcím motivace a emocí. and The slogan "lifelong learning from the cradle to the grave" which we hear preached on all sides is impressed (if not pressed) upon the public at large. On the one hand, the authorities, employers, unions and sector organizations seek to encourage responsible citizenship in people's lives and work. On the other hand, organizations wish to make it absolutely clear to employees that their employability is their own responsibility and that they will need to learn. It is strange that the brandishing of the slogan lifelong learning stands in such stark contrast to the ambiguous situation of adult education and training and development in organizations. In this contribution I therefore enquire whether the truth of the social constructivist approach to learning is perhaps no more than "the lie that people expect of you" (a phrase borrowed from the Dutch poet Gerrit Komrij). My underlying thesis is that the time has come to replace the dominant social constructivist approach. In its place we need an approach that is more firmly grounded on empirical knowledge and understanding, an approach that assigns a key role to the classic psychological concepts of motivation and emotions.
In a context of rapid demographic and technological changes, digital skills are essential in order for citizens to actively participate in society. However, digital literacy for all citizens, especially for the older population, is not yet a reality. It is increasingly crucial for active ageing, lifelong learning, and life-wide learning that the elderly learn digital skills. Intergenerational learning can play a key role in achieving a wide range of goals. This paper focuses on the contribution of intergenerational learning to digital and social inclusion. We promoted ICT intergenerational workshops and chose the case study methodology to study three distinct cases of intergenerational learning with ICT. The results show that intergenerational learning with ICT contributes to the digital literacy of adults and seniors and fosters lifelong learning, active ageing, and understanding and solidarity among generations. We reveal the benefits of the intergenerational learning process for all participants and suggest some ways to achieve intergenerational learning through ICT in order to build more socially and digitally cohesive societies.
The article presents different approaches to the relationship between higher education and sustainable development. Its purpose is firstly to provide an overview of four main approaches to this relationship and their key conflicts. Secondly, it argues that the approach "lifelong learning skills for a resilient life" is beginning to establish itself as part of a main conflict with the approach "necessary knowledge for a secured life." That is to say that these two approaches to the question of the relationship between higher education and sustainable development are in conflict with each other and with understanding of higher education, in casu with the curriculum and assessment activity of the university, as well as with sustainable development. This gives rise to very different conditions for future forms of life and learning inside, as well as outside, higher education.
Příspěvek přináší některé z výsledků tříletého výzkumného projektu "Mezigenerační učení: děti, rodiče a prarodiče v neformálním vzdělávání a v informálním učení". Zaměřuje se na mezigenerační učení v rodině, a to v pohledu tří zúčastněných generací. Nejprve vyjasňuje argumenty, které stojí za zvýšenou pozorností věnovanou v posledních letech v mezinárodním kontextu mezigeneračnímu učení, jako jsou demografické okolnosti (stárnoucí společnost), proměny rodiny (variabilita ve struktuře a vztazích) a celoživotní učení (potřeba kontinuity na pozadí změny). Dále se zaměřuje na vybrané výsledky z empirického výzkumu metodologicky založeného na smíšeném designu, jimiž je identifikace rolí rodinných "edukátorů". and This paper presents another set of results of Intergenerational learning: children, parents and grandparents in non-formal education and informal learning, a three-year research project focusing on intergenerational learning in the family from the viewpoints of three participating generations. First, it clarifies the arguments behind the increased international attention that has recently been paid to intergenerational learning such as demographic factors (the ageing society), changes in the family (variability in family structures and relationships) and lifelong learning (need for change-based continuity). Then the study focuses on selected results of empirical research based on a mixed design methodology, identifying the roles of family educators.
Článek je věnován tématu tzv. netradičních studentů v terciárním vzdělávání. Nejprve vysvětlujeme, proč považujeme za důležité se tomuto tématu věnovat, a to tím, že upozorňujeme na změny v širším společenském kontextu. Konkrétně se jedná o proměny tradiční podoby univerzitního studia a o proměny individuálních životních drah. V tomto kontextu shrnujeme, jak je možné skupinu netradičních studentů vymezit, přičemž v této studii je pro nás klíčovým dělítkem přetržka ve vzdělávací dráze po ukončení střední školy. U takto vymezené skupiny za pomoci rešerše primárně zahraniční literatury odpovídáme na následující otázky: s jakými motivy na vysokou školu vstupují, jaká jsou specifika při přechodu do studia a čím se vyznačuje jejich studium. Výsledkem je pohled na netradiční studenty jako na rostoucí skupinu, která má potenciál významně obohatit terciární vzdělávání. and The paper addresses the topic of so-called nontraditional students in tertiary education. We first explain why we believe it is important to examine the topic by referring to changes in the broader social context. More specifically, we focus on transformations of the traditional form of university study and individual life paths. In this context, the paper shows that nontraditional students can be defined with the help of a break in their educational path after finishing secondary school. Using research published primarily abroad, the paper answers the following questions about the group thus defined: (1) what our subjects' motivations are for entering higher education, (2) what the specifics that characterize this transition are, and (3) what is typical for these students' study. The paper thus provides a perspective on nontraditional students as a growing group with the potential to significantly enrich tertiary education.
This article presents a debate on lifelong learning (LLL) in the Netherlands. The article shows the state of the art of Dutch LLL education, training, and development. In particular, the unfulfilled expectations for the field are shown in a polemic manner by discussing the factors on the micro, intermediate, and macro levels that influence the behavior of the educational systems. This leads to listing the typical Dutch state of the art issues concerning LLL. To handle these issues, the article concludes with two perspectives that may be helpful in the near and distant future.
Studie se zabývá proměnou teorií vysvětlujících účast dospělých ve vzdělávání. Jejím hlavním cílem je zmapovat a kriticky zhodnotit vývoj dosavadních teoretických koncepcí od 60. let 20. století až do současnosti, a to jako evoluci a vzájemnou kritickou interakci tří na sebe navazující vln teorií. Každá z nich je přitom spojena jak s odlišnou generací badatelů, tak i s dominantním teoreticko-metodologickým přístupem a specifickým sociokulturním kontextem, v němž se formovala. První vlnu (1960 až 1989) představují teorie zaměřené na mikro-edukační determinanty účasti dospělých v celoživotním učení (CŽV). Druhou (1990 až 2009) reprezentují přístupy orientované primárně na makro-edukační faktory účasti. A třetí, momentálně nastupující vlnou (2009 až 2019) jsou koncepce zaměřující se na syntézu jak makro-edukačních, tak i mikro-edukačních determinant participace v CŽV. Studie na základě přehledové narativní analýz y ukazuje klíčové změny ve z působu vysvětlování účasti v CŽV, proměny chápání funkce CŽV a v neposlední řadě upozorňuje i na heuristické limity všech tří dosavadních vln. and The study deals with the transformation of theories explaining the participation of adults in education. Its main goal is to map and critically evaluate the development of the existing theoretical concepts from the 1960s to the present as an evolution and mutual critical interaction of three consecutive waves of theories. Each wave is connected with a different generation of researchers, as well as with a different dominant theoretical and methodological approach and a specific socio-cultural context in which it was formed. The first wave (1960 to 1989) is represented by theories focused on micro-educational determinants of adult participation in lifelong learning (LLL). The second wave(1990 to 2009) is represented by approaches focused primarily on macro-educational factors of participation. And the third and current wave (2009 to 2019) includes concepts focusing on the synthesis of both macro-educational and micro-educational determinants of participation in LLL The article, based on an overview narrative analysis, presents key changes in how participation in LLL is explained, shows changes in the understanding of the function of LLL, and, last but not least, draws attention to the heuristic limits of all three waves.