Přestože zahraniční výzkumy potvrzují silný vliv matematické self-efficacy na výkony a postoje v matematice, v českém prostředí dosud nebyla tomuto tématu věnována větší pozornost. Článek proto představuje koncept self-efficacy a specifickou oblast self-efficacy v matematice a dále prezentuje uskutečněný výzkum, který měl dva hlavní cíle: vyvinout a ověřit český dotazník matematické self-efficacy pro základní školy a zjistit souvislost mezi matematickou self-efficacy a výkonem v matematice. Výzkumný soubor tvořilo 436 žáků a žákyň ze 4. a 8. tříd, kteří vyplnili dotazník matematické self-efficacy, dotazník o matematice a matematický test složený z úloh uvolněných z projektu TIMSS 2007. Výsledný český dotazník matematické self-efficacy je tvořen 30 položkami, které jsou hodnoceny na pěti bodové škále, a vykazuje vysokou reliabilitu (Cronbachova alfa = 0,9). Matematická self-efficacy významně korelovala s výkonem v matema-tickém testu. Míra self-efficacy vykazovala významný rozdíl mezi mladšími a staršími dětmi. and Despite a rich research done abroad which has confirmed a strong influence of self-efficacy on performance and attitudes in relation to mathematics, there has been paid little attention to this concept in the Czech Republic. This article introduces the concept of self-efficacy and domain-specific self-efficacy in mathematics while also presents realized research with two main goals: 1) to develop and verify a Czech scale of mathematical self-efficacy for primary and secondary schools 2) to find out the relationship between mathematical self-efficacy and performance in mathematics. In the research group, there were 436 boys and girls from fourth and eighth grades. They completed a scale of mathematical self-efficacy, a mathematical questionnaire and a mathematical test with tasks provided by TIMSS 2007 project. The final Czech scale of mathematical self-efficacy consist of 30 items with a five-point evaluation scale and reports high reliability (Cronbach’s alpha = 0,9). Mathematical self-efficacy significantly correlated with performance in the mathematical test. There was also a significant difference in the level of self-efficacy between younger and older children.
Tento text prezentuje výsledky kvalitativního šetření, které proběhlo mezi učiteli prvního stupně ZŠ a matkami jejich žáků. Zkoumán je vztah rodiče a učitele, který je učiteli vnímaný jako problémový. Na základě výpovědí respondentů jsou popsány podoby takového vztahu (charakteristicky jsou rodiče rozděleni na pasivní a aktivní-nespokojené, přičemž projevy této nespokojenosti mohou být vůči škole hlasité, anebo tiché), a jsou zde identifikovány obtíže, které mohou z takovéhoto vztahu pro učitele či školu plynout, čímž je určité nepohodlí učitele, ale také hrozba odchodu žáka na jinou školu. and This paper presents the results of qualitative research examining problematic relationships between primary school teachers and the mothers of their pupils. Based on the answers of our respondents, the paper describes the different forms of such relationships and divides parents into either passive or actively disappointed, with disappointment voiced or remaining silent. The paper also identifies challenges that accompany such relationships, such as a certain level of discomfort for teachers and the possibility of pupil transfer to another school, which need to be faced by the teachers and their schools.
Volba základní školy patří k důležitým mechanizmům ovlivňujícím nerovnosti ve vzdělávání. Pro jakoukoliv změnu v rozdělování žáků do základních škol je důležité znát postoje rodičů a při návrhu opatření vzdělávací politiky s nimi pracovat. Příspěvek přináší výsledky šetření, které se zabývalo analýzou postojů rodičů k volbě školy a k časné vnější diferenciaci. Výzkum vychází z kvantitativního šetření reprezentativního výběru rodičů dětí, které absolvovali zápis do povinného vzdělávání a také z kvalitativního šetření – z polostrukturovaných rozhovorů a ohniskových skupin. Studie představuje typologii rodičů, která zohledňuje konfliktní tendence brát do úvahy při volbě školy individuální zájmy dítěte a společnosti. V závěru pak zdůvodňuje potřebu aktivního přístupu k utváření rodičovských postojů. and The choice of a primary school is one of many important mechanisms which influence inequalities in education. Any change in early differentiation of pupils in primary schools requires acquaintance with parents' attitudes towards early tracking. This knowledge needs to be taken into consideration in the creation of education policy. Consequently, this paper presents results of a research which analyses parents' attitudes towards primary school selection and early tracking. The paper is based on a quantitative survey of a representative sample of parents who have enrolled their child in compulsory education and also on a qualitative research which combines semi-structured interviews and focus groups. The paper presents a typology of parents, showing how the conflicting interests of individual children and society influence the school choice. The paper's conclusion emphasises the necessity of an active approach in shaping parents' attitudes.
Práce se třídami představuje v rámci náplně práce školního psychologa značný podíl. O tom, jak často a jakou formou školní psychologové na základních školách se třídami pracují, víme opravdu málo. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit zastoupení práce se třídou v činnosti školního psychologa, popsat, jakým způsobem školní psychologové se třídami nejčastěji pracují, a prozkoumat subjektivní hodnocení vlastní kompetence školních psychologů při práci se třídou. Soubor respondentů tvořilo 73 školních psychologů základních škol. Data byla sbírána prostřednictvím on-line dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky poukazují, že práce se třídou je třetí nejčastěji uváděnou činností pracovní náplně školního psychologa. Školní psycholog vstupuje do tříd nejčastěji na žádost třídní učitelky (38,26 %), pravidelně na základě vlastní iniciativy (31,51 %) nebo když má dojem, že by to dané třídě mohlo pomoci (20,55 %). Subjektivní hodnocení kompetence školních psychologů v práci s třídními kolektivy mimo jiné ovlivňují výše úvazku, délka praxe a další vzdělávání zaměřené na práci se třídou. Signifikantní rozdíly ve stanovených kritériích však nebyly potvrzeny. and Classwork takes a considerable amount of school psychologists´ work. However, we know little about the frequency and form of their work with the class. We have defined three main goals of our research. First, to set the proportion of time school psychologists to work with the class. Second, to describe the form of their work with the class. And third, to evaluate their subjective competencies for work with the class. The sample consisted of 73 school psychologists working in primary schools. The data were collected using an online self-made questionnaire. The results show that classwork is the third most common activity of school psychologists. School psychologists most often start their classwork upon request from a teacher (38,26 %), regularly as their initiative (31,51 %) or if they find out that a class needs extra support (20,55 %). Subjective level of competence to classwork is influenced especially by the level of workload, length of experience in the field and specialised training in work with groups. However, the difference between the criteria was not significant.
Studie se zabývá řešením úloh z vybraných oblastí české syntaxe žáky 4.–9. ročníků základní školy. Na základě testových výsledků byla kvantitativně i kvalitativně analyzována a interpretována data získaná od více než 900 žáků čtyř pražských základních škol. Zjišťováno bylo: (i) jaká je úspěšnost žáků v řešení syntaktických úloh zaměřených na porozumění a aplikaci různých typů poznatků dle revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, (ii) jak žáci při řešení úloh zapojují soubor svých dosavadních znalostí (prior knowledge) a (iii) jak žáci při řešení úloh zapojují své školní znalosti syntaktického učiva. Z obsahového hlediska byly zkoumány dovednost transformace nevětného výrazu ve větu, dovednost identifikace syntaktických dvojic ve větě a dovednost určit počet vět v souvětí. Výsledky umožnily vyslovit závěry o dobrých dosavadních znalostech syntaxe žáků umožňujících řešení syntaktických úloh na jedné straně v kontrastu k nižší úrovni aplikace poznatků pojmově-terminologických na straně druhé. and The present paper examines how students between grades 4 and 9 solve syntactic tasks. The paper analyzes (both quantitatively and qualitatively) test results obtained from more than 900 students from four different Prague schools to establish: (i) student success rate in syntactic tasks examining the comprehension and application of various types of knowledge according to Bloom's revised taxonomy of cognitive goals, (ii) how students used their prior knowledge to solve such tasks, and (iii) how students used their knowledge of the syntactic curriculum while solving the tasks. The tests examined students' abilities to transform non-sentences into sentences, identify a syntactic pair in a sentence, and determine the number of clauses in a sentence. On the one hand, this study shows that the students' knowledge of syntax was substantial, which enabled them to solve syntactic tasks. On the other hand, the students struggled to use terminology correctly.
Studie se zabývá řešením úloh z české morfologie (tvarosloví) žáky 4.–9. ročníků základní školy. Na základě testových výsledků byla analyzována a interpretována data získaná od více než 1600 žáků šesti pražských základních škol. Cílem bylo a) z jistit, jaká je úroveň žákovských znalostí české morfologie na úrovni relativně ustáleného pojmového aparátu, jak jej ohraničuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v oblasti určování slovních druhů a jejich morfologických charakteristik, a b) analyzovat a interpretovat výsledky žáků 4.–9. ročníků základních škol v testových úlohách, které byly zaměřeny na ověřování znalostí z téže oblasti české morfologie. Výsledky např. ukazují, že školní znalosti žáků z morfologie jsou vyšší než ze syntaxe – 75 % žáků základních škol 6. ročníků dokáže ve větě správně určit podstatné jméno a sloveso, 50 % žáků v 7. ročníku dokáže ve větě správně určit podmět a přísudek. Na základě těchto výsledků byly pojmenovány žákovské problémy při identifikování slovních druhů a při identifikování morfologických kategorií, které jsou tradičním pilířem morfologického vyučování (pro potřeby tohoto článku z jednodušeně nazvaným jako určování), a byly otevřeny diskusní otázky k možnému perspektivnímu řešení těchto problémů. and The study deals with the completion of tasks connected to Czech morphology by Czech 4th–9th grade students. Based on test results, data from more than 1,600 students from 6 Prague schools were analyzed and interpreted. The objective was a) to establish the quality of students' knowledge of Czech morphology on the level of a relatively stable conceptual apparatus as defined by the Framework Educational Program and b) to analyze and interpret the results of 4th–9th grade students on test tasks related to verifying knowledge of Czech morphology. The results show, for example, that students' school knowledge of morphology is better than their knowledge of syntax: 75% of 6th-grade students at primary school could correctly identify a noun and a verb in a sentence, and 50% of 7th-grade students could correctly identify a subject and a predicate. The results enabled us to recognize the specific problems which students have with identifying parts of speech and morphological categories, both of which are traditional pillars of morphological education. In the discussion, this study asks questions which lead to some potential solutions to the aforementioned problems.
Učitelství je označováno za povolání se zvýšenou mírou stresu, jenž může vést až k syndromu vyhoření. Aby bylo možno předcházet vyhoření učitelů, je nutné analyzovat, co zvyšuje/snižuje míru stresu. Prezentovaná studie je součástí rozsáhlejšího výzkumu vyhoření mezi vyučujícími na základních školách. Ten měl dvě části: (1) dotazníkové šetření (n = 2394) a (2) sérii případových studií na 12 školách. Cílem prezentované studie je prozkoumat, jaká je souvislost mezi vnímanou kvalitou profesních vztahů v pedagogických týmech a syndromem vyhoření na českých základních školách. Studie porovnává data z Shirom-Melamedovy škály vyhoření, z dotazníku na kvalitu vztahů ve škole a z tematické analýz y polostrukturovaných rozhovorů. Ukazuje se, že vyučující vnímají vztahy ve svých školách spíše pozitivně a ve vztazích se cítí spokojeni. Souvislost mezi vnímanou kvalitou vztahů a syndromem vyhoření se potvrdila jako statisticky významná. Současně byly rozlišeny dvě podoby kolegiálních vztahů ve škole: vztahy pracovní a osobní; přičemž pracovní vztahy se ukazují pro celkovou spokojenost jako důležitější. and Teaching is considered to be a profession with elevated stress, which can lead to burnout. To prevent burnout, it is necessary to analyze what increases the level of stress and what, on the other hand, decreases it. The presented study is part of extensive research of burnout among primary school teachers. It had two parts: (1) a questionnaire (n = 2,394) and (2) a series of case studies at 12 primary schools. The aim of the study was to explore the connection between the perceived quality of professional relationships in teaching teams and burnout syndrome at Czech primary schools. The study compared data from the Shirom-Melamed Burnout Questionnaire, a questionnaire on the quality of school relationships, and the thematic analysis of semistructured interviews. It turns out that teachers perceive the relationships at their schools rather positively and feel satisfied in their relationships. The link between the perceived quality of relationships and burnout was confirmed as statistically significant. At the same time, two forms of collegial relationships in schools were distinguished: professional and personal relationships, with the former being more important for job satisfaction.
Příspěvek, který má charakter přehledové studie, se zabývá možnostmi hlubší analýzy, měření a případné úpravy vztahů mezi učiteli a ředitelem školy. V první části příspěvku je sledovaná problematika popsána na základě zahraničních teoretických a empirických prací. Zároveň je předloženo několik možných nástrojů a způsobů zjišťování podoby vztahů mezi učiteli a ředitelem. Poté je shrnut stav dané oblasti zkoumání vztahů v České republice. Hlavním závěrem příspěvku je zjištění, že analyzovaná oblast vztahů na školách je v naší literatuře relativně málo rozpracovaným tématem a tento nedostatek je zřetelně vnímán zejména v oblasti diagnostiky vztahů mezi učiteli a řediteli. and An overview study, this contribution explores the opportunities for a deeper analysis, measurement, and possible adjustment of the relationship between teachers and the headteacher. In the opening part, the subject matter is described through an outline of several foreign studies, theoretical and empirical. Also, some possible tools and ways of investigation in the forms of the teacher-to-headteacher relation are presented. The state of things in the Czech Republic is summarized then, ascertaining that this kind of relations still remains largely unexplored in literature, which is seen as a weighty drawback.
Předložená vícepřípadová studie se věnuje problematice adaptace základních škol na distanční výuku v období jejich prvního uzavření v průběhu jara roku 2020 v důsledku pandemie covid-19. Záměrem studie je přiblížit, co se od 11. března 2020 odehrávalo za dveřmi uzavřených škol. Data, z nichž tato studie vychází, byla sesbírána na pěti základních školách. Z výsledků analýzy vyplývá, že zásadním bodem celého procesu adaptace bylo rozhodnutí vedení školy, zda ve škole dojde k tzv. centralizaci, tzn. celá škola bude nadále výuku a další procesy související s výukou koncipovat jednotně, nebo zda škola půjde cestou autonomie učitelů, kteří budou realizovat výuku dle vlastního plánu jakožto odborníci na svůj předmět a svou třídu. Data dále napovídají, že pokud se vedení školy rozhodlo pro centralizaci a poskytlo učitelům potřebnou podporu pro naplnění nastavených požadavků, došlo tím k distribuci zodpovědnosti – vedení převzalo zodpovědnost za technické, organizační a koncepční nastavení výuky na dálku, zatímco učitelé se mohli se soustředit na rozvoj digitálních kompetencí a nezbytné úpravy kurikula vyplývající z přechodu na výuku na dálku. V rámci školy jako celku pak postupně došlo ke stabilizaci výuky na dálku. U škol, které se vydaly cestou autonomie učitelů, lze oproti tomu stabilizaci výuky na dálku sledovat u jednotlivých učitelů, avšak nikoli jednotně v rámci školy jako organizace. and In this study, we address the issue of adaptation to distance teaching at the elementary school level during the first school lockdown in spring 2020 due to the COVID-19 pandemic. The data was collected from five elementary schools. According to the data analysis, the key point of the whole adaptation process was the school leader's decision of whether there would be unity in the conception of educational processes for the whole school or if the teachers could design their own educational processes. We refer to these approaches as decisions about centralism vs. autonomy. We observed that if a school leader decided that the school would favor centralism and simultaneously arranged the necessary support for the teachers, the responsibility was distributed. School leaders were responsible for conceptual, organizational, and technical levels of education; teachers were responsible for their professional development in terms of digital competence and changes in curricula. On the school level, teachers in these schools gradually reached stability in their distance teaching.