V této studii se zabýváme problémem tranzice od prezenční k distanční výuce ve vysokoškolském prostředí v době pandemie Covid-19. Vycházíme z analýz y 34 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s učiteli Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v nichž tito učitelé reflektovali svůj přístup k distanční online výuce v době pandemie Covid-19. Ukazujeme, že z působ, jakým učitelé k výuce přistoupili, silně souvisí s jejich pojetím výuky a tím, jak konstruují koncept dobré vysokoškolské výuky. Na základě analýz y rozhovorů rozlišujeme dva polární typy učitelů. Prvním typem jsou funkcionalisté, kteří se koncentrují na předání znalostí a dovedností studentům. V době pandemie s využitím uvážlivé pedagogické analýz y usilují o to, co nejlépe substituovat jednotlivé složky prezenční výuky pomocí digitálních nástrojů a aplikací. Domnívají se, že kvalitní online výuka je náročná, avšak proveditelná a potenciálně přinášející novou kvalitu do vysokoškolského vzdělávání. Druhým identifikovaným typem jsou autentisté, kteří výuku chápou jako vytváření znalostí a dovedností v procesu autentické komunikace mezi učitelem a studenty. Tito učitelé se domnívají, že pomocí online nástrojů není možné prezenční výuku adekvátně substituovat a tranzici k distanční výuce vnímají jako zásadní ohrožení kvality a obecně ohrožení poslání vysokoškolského vzdělávání. and In this study, we address the research problem of transitioning from face-to-face to distance teaching in a university setting during the COVID-19 pandemic. We based our study on an analysis of 34 in-depth semistructured interviews with teachers of the Faculty of Arts at Masaryk University, in which these teachers reflected on their approaches to online distance teaching during the COVID-19 pandemic. We show that the way the teachers approached the teaching was strongly linked with their conception of teaching and the way they construct the concept of good higher education. According to the analysis of the interviews, we distinguish two polar types of teachers. The first type are functionalists, who focus on passing on knowledge and skills to students. During the pandemic, using judicious pedagogical analysis, they strove to best replace the various components of face-to-face teaching with digital tools and applications. They believe that quality online teaching is challenging, but feasible and potentially bringing new features to higher education. The second type identified were authenticators, who understand teaching as a creation of knowledge and skills in the process of authentic communication between teacher and students. These teachers believe that online tools do not make it possible to adequately replace face-to face classes and perceive the transition to distance learning as a major threat to quality and to the mission of higher education in general.
Předložená vícepřípadová studie se věnuje problematice adaptace základních škol na distanční výuku v období jejich prvního uzavření v průběhu jara roku 2020 v důsledku pandemie covid-19. Záměrem studie je přiblížit, co se od 11. března 2020 odehrávalo za dveřmi uzavřených škol. Data, z nichž tato studie vychází, byla sesbírána na pěti základních školách. Z výsledků analýzy vyplývá, že zásadním bodem celého procesu adaptace bylo rozhodnutí vedení školy, zda ve škole dojde k tzv. centralizaci, tzn. celá škola bude nadále výuku a další procesy související s výukou koncipovat jednotně, nebo zda škola půjde cestou autonomie učitelů, kteří budou realizovat výuku dle vlastního plánu jakožto odborníci na svůj předmět a svou třídu. Data dále napovídají, že pokud se vedení školy rozhodlo pro centralizaci a poskytlo učitelům potřebnou podporu pro naplnění nastavených požadavků, došlo tím k distribuci zodpovědnosti – vedení převzalo zodpovědnost za technické, organizační a koncepční nastavení výuky na dálku, zatímco učitelé se mohli se soustředit na rozvoj digitálních kompetencí a nezbytné úpravy kurikula vyplývající z přechodu na výuku na dálku. V rámci školy jako celku pak postupně došlo ke stabilizaci výuky na dálku. U škol, které se vydaly cestou autonomie učitelů, lze oproti tomu stabilizaci výuky na dálku sledovat u jednotlivých učitelů, avšak nikoli jednotně v rámci školy jako organizace. and In this study, we address the issue of adaptation to distance teaching at the elementary school level during the first school lockdown in spring 2020 due to the COVID-19 pandemic. The data was collected from five elementary schools. According to the data analysis, the key point of the whole adaptation process was the school leader's decision of whether there would be unity in the conception of educational processes for the whole school or if the teachers could design their own educational processes. We refer to these approaches as decisions about centralism vs. autonomy. We observed that if a school leader decided that the school would favor centralism and simultaneously arranged the necessary support for the teachers, the responsibility was distributed. School leaders were responsible for conceptual, organizational, and technical levels of education; teachers were responsible for their professional development in terms of digital competence and changes in curricula. On the school level, teachers in these schools gradually reached stability in their distance teaching.