Cieľom tejto štúdie bolo zistiť súvislosť medzi osobnosťou typu D a syndrómom vyhorenia u študentov pomáhajúcich profesií. Z teoretických východísk vyplýva, že osobnosť typu D je možné považovať za rizikovú z hľadiska rozvoja syndrómu vyhorenia, vzhľadom na negatívnu afektivitu a problémy v sociálnych interakciách typické pre tento typ osobnosti.
Výskumný súbor zahŕňal 97 vysokoškolských študentov a študentiek psychológie, ošetrovateľstva a pôrodnej asistencie (95,9 % žien; priemerný vek 20,2±1,49). Ako výskumný nástroj bol použitý dotazník NS 14 (Type D Personality Subscale) pre zistenie osobnosti typu D a dotazník SBI (School Burnout Inventory) na meranie syndrómu vyhorenia v škole. Výsledky boli štatisticky spracované za pomoci lineárneho regresného modelu a Studentovho t- testu. Subškála Negatívna afektivita dotazníka NS 14významne predikovala úroveň syndrómu vyhorenia vo výskumnom súbore (β = 0,53; 95 % CI: 0,41;0,92), avšak subškála Sociálna inhibícia nebola preukázaná ako významný prediktor vyhorenia. Celková vysvetlená variancia v lineárnom regresnom modeli bola 26,9 %. Študenti, ktorí boli identifikovaní ako osobnosť typu D, skórovali výrazne vyššie v syndróme vyhorenia v porovnaní so študentmi bez charakteristík osobnosti typu D (t = -2,58; p<0,01). Výsledky štúdie ukazujú, že u jedincov s vysokým skóre v škále osobnosti typu D sú prítomné tiež zvýšené hladiny syndrómu vyhorenia. Osobnosť typu D sa vyznačuje použitím maladaptívnych stratégií zvládania v stresových situáciách, preto by mali byť do programov prevencie syndrómu vyhorenia zahrnuté špecializované intervenčné postupy zamerané na zvyšovanie sociálnych zručností, a to najmä pre ľudí so zvýšeným rizikom rozvoja vyhorenia. and Aim of this study was to examine the association between Type D personality and burnout syndrome among students of healthcare professions. In this context, Type D personality is considered as negative factor with regard to burnout syndrome due to negative affectivity and problematic social interactions typical for this type of personality.
The research sample included 97 university students of psychology, nursing and midwifery (95.9 % females; age 20.2±1.49). Type D Personality Subscale (NS 14), and School Burnout Inventory (SBI) were used. Linear regression models and Student’s t-test were employed as statistical methods.
Negative affectivity subscale of Type D questionnaire significantly predicted the burnout syndrome in our sample (β = 0,53; 95 % CI: 0,41;0,92), however, social inhibition subscale was not found to be significant burnout predictor. Total explained variance in the linear regression model was 26.9 %. Students who were identified as Type D personality scored significantly higher in burnout syndrome questionnaire (t= -2.58 p<0,01).
A study results indicate that individuals with the Type D personality are at elevated risk for burnout syndrome. Type D personality is characterized by using maladaptive coping strategies in stress situations, thus specialized intervention programs targeted on increasing the social skills including positive coping strategies should be included in burnout prevention programs, especially for those who are at higher risk of burnout development.
Negativní vliv tíživé prosociální aktivity, byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně.
Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření. and The negative impact of the onerous prosocial activity has been examined in a great bulk of psychological research studies. Under certain conditions, taking care of the elderly, terminally ill, and the death ward might be quite a demanding activity. Its consequences may be reflected in the health condition of the care provider. Caring for a dying or an immobile elderly person, often with a progressive dementia, is very challenging for the provider. Servicing a chronically ill or terminally ill people might become a long-term burden. Servicing a dying person and working with his or her family relatives is an extremely burdening situation. The extreme emotional reactions, primarily anger and various kinds of rage, are unusually thorny to manage.
Consequently, people that are engaged in helping these people are generally endangered in all spheres of their health, i.e. physical, mental and social. Providing care to terminally ill is burdensome in the long run. It is known as chronic stress. Any kind of chronic stress has a potentially negative impact on human beings. Previous research indicates that long-term chronic burden might cause cardiovascular diseases, disorders of immunity, non-specific backaches, and digestive disorders. The special issue is a burnout syndrome.
Tento příspěvek se věnuje prvnímu maďarskému výzkumu syndromu vyhoření u žáků středních škol. Třebaže šlo o pouhý pilotní výzkum, názory pěti set žáků ze středních škol včetně odborných ve východním regionu země přinesly několik velmi důležitých poznatků. Na základě tohoto pilotního výzkumu můžeme mít za to, že syndrom vyhoření mezi maďarskými adolescenty je aktuálně existující jev: 13 % středoškoláků pociťuje ohrožení všemi třemi příznaky tohoto syndromu, tj. vyčerpaností, cynismem a neefektivitou při práci ve škole, a u 55 % žáků se projevuje alespoň jeden z těchto příznaků. Předpokládali jsme, že existuje souvislost s proměnnými na straně žáků, jako jsou pohlaví, věk a školní výsledky, i s atmosférou ve škole a obecným pocitem pohody ve škole, mírou spokojenosti s podporou ve škole. Naše hypotézy se plně potvrdily, neboť souvislost těchto proměnných s vyhořením je velmi úzká. Nově jsme se ve výzkumu zabývali předpokládaným vztahem mezi vyhořením u žáků a vyhořením u učitelů tak, jak je identifikovali sami žáci. Využili jsme Inventář školního vyhoření (Salmela-Aro) a připojili k němu tři dodatečné dimenze vyhoření u učitelů. and This paper examines the first research of school burnout in Hungarian high school students. In spite of the research being just a pilot study, the collected opinions of 500 students from general high schools and vocational schools in the eastern region of the country revealed several significant findings. Our pilot research shows that school burnout is an existing phenomenon among the students. Thirteen percent of high school students seem to be affected by all three related symptoms (exhaustion, cynicism, and inefficiency at school), while 55% of students are affected by at least one symptom. We presumed that there would be a connection between studentrelated variables—such as gender, age, and academic achievement—and school-related variables—such as school atmosphere, general feeling of well-being, and the amount of contentment with the school and school support. Our hypotheses were confirmed as the research showed a close connection between these variables and burnout syndrome. Our research is innovative in testing a presumed connection between student and teacher burnout, as such a connection was suggested by the students. Our research used the School Burnout Inventory created by Salmela-Aro, which we modified by adding three additional dimensions of teacher burnout.
Stať přináší přehled nejnovějších poznatků publikovaných ve výzkumu syndromu vyhoření a souvisejících konstruktů. Věnuje se souvislostem syndromu vyhoření se sociálně ekonomickým kontextem. Zaměřuje se zejména na související poznatky z oblasti psychologie práce, pracovního stresu a psychologie organizace. Pojednává o nejnovějších výzkumných poznatcích o zapálenosti (engagement) a klíčových otázkách, které by měly být podle předních světových odborníků zkoumány v budoucnu., The paper brings the overview of latest knowledge published in studies on burnout syndrome and related constructs. It deals with links between burnout syndrome and socio-economic context. The study focuses especially on related knowledge from the field of work, work stress, and organizational psychology. It discusses the latest research results concerning engagement and key issues that should be – according to the leading world experts – studied in the future., Vladimír Kebza, Iva Šolcová., and Obsahuje seznam literatury
Učitelství je označováno za povolání se zvýšenou mírou stresu, jenž může vést až k syndromu vyhoření. Aby bylo možno předcházet vyhoření učitelů, je nutné analyzovat, co zvyšuje/snižuje míru stresu. Prezentovaná studie je součástí rozsáhlejšího výzkumu vyhoření mezi vyučujícími na základních školách. Ten měl dvě části: (1) dotazníkové šetření (n = 2394) a (2) sérii případových studií na 12 školách. Cílem prezentované studie je prozkoumat, jaká je souvislost mezi vnímanou kvalitou profesních vztahů v pedagogických týmech a syndromem vyhoření na českých základních školách. Studie porovnává data z Shirom-Melamedovy škály vyhoření, z dotazníku na kvalitu vztahů ve škole a z tematické analýz y polostrukturovaných rozhovorů. Ukazuje se, že vyučující vnímají vztahy ve svých školách spíše pozitivně a ve vztazích se cítí spokojeni. Souvislost mezi vnímanou kvalitou vztahů a syndromem vyhoření se potvrdila jako statisticky významná. Současně byly rozlišeny dvě podoby kolegiálních vztahů ve škole: vztahy pracovní a osobní; přičemž pracovní vztahy se ukazují pro celkovou spokojenost jako důležitější. and Teaching is considered to be a profession with elevated stress, which can lead to burnout. To prevent burnout, it is necessary to analyze what increases the level of stress and what, on the other hand, decreases it. The presented study is part of extensive research of burnout among primary school teachers. It had two parts: (1) a questionnaire (n = 2,394) and (2) a series of case studies at 12 primary schools. The aim of the study was to explore the connection between the perceived quality of professional relationships in teaching teams and burnout syndrome at Czech primary schools. The study compared data from the Shirom-Melamed Burnout Questionnaire, a questionnaire on the quality of school relationships, and the thematic analysis of semistructured interviews. It turns out that teachers perceive the relationships at their schools rather positively and feel satisfied in their relationships. The link between the perceived quality of relationships and burnout was confirmed as statistically significant. At the same time, two forms of collegial relationships in schools were distinguished: professional and personal relationships, with the former being more important for job satisfaction.
Studií, které se věnují vyhoření u pedagogických profesí, existuje velké množství, ale žádná dosud nezkoumala tento syndrom mezi učiteli arabské národnosti v Izraeli. Účelem naší studie bylo z jistit, nakolik souvisí vyhoření s různými organizačními proměnnými, jako je pracovní zátěž, kontrola, spolupracující vedení, kolegiální podpora a podobně. Dotazník vyhoření podle Maslachové, který jsme pro měření dimenzí vyhoření použili, sestává z trojice dílčích škál: emočního vyčerpání, depersonalizace a osobní výkonnosti. Dotazník vyplnilo 372 učitelek a lze konstatovat, že vykazovaly relativně vysokou míru vyhoření. Výsledky ukazují, že všechny dimenze vyhoření souvisejí se zmíněnými nezávislými proměnnými, ať pozitivně nebo negativně. Vícenásobná regresní analýza potvrdila, že dimenze vyhoření jsou proměnnými ovlivněny různě – pro emoční vyčerpání byly významnými prediktory zátěž, podíl na vedení a vztahy se žáky; pro depersonalizaci byly z jištěny jako signifikantní prediktory pouze vztahy se žáky; pro osobní výkonnost pak kontrola a vztahy se žáky. and Despite the enormous amount of studies on burnout in educational professions, there are still no studies on burnout among Israeli–Arab elementary teachers. The purpose of this study was to examine how teacher burnout is related to different organizational variables such as workload, control, leadership collaboration, and collegial support. The Maslach Burnout Inventory that was used to measure the dimensions of teacher burnout consisted of three subscales: emotional exhaustion, personal accomplishment, and depersonalization. The inventory was completed by 372 (all female) teachers. The findings showed that all burnout dimensions were either positively or negatively related to independent variables. The results of multiple regression analysis indicated that the three dimensions of teacher burnout were affected differently by four predictor variables. The findings showed that workload, leadership collaboration, and student relations were significant predictors for emotional exhaustion; student relations significantly predicted burnout in depersonalization; and, finally, control and student relations were significant predictors for personal accomplishment.
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují. and Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.