Práce se třídami představuje v rámci náplně práce školního psychologa značný podíl. O tom, jak často a jakou formou školní psychologové na základních školách se třídami pracují, víme opravdu málo. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit zastoupení práce se třídou v činnosti školního psychologa, popsat, jakým způsobem školní psychologové se třídami nejčastěji pracují, a prozkoumat subjektivní hodnocení vlastní kompetence školních psychologů při práci se třídou. Soubor respondentů tvořilo 73 školních psychologů základních škol. Data byla sbírána prostřednictvím on-line dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky poukazují, že práce se třídou je třetí nejčastěji uváděnou činností pracovní náplně školního psychologa. Školní psycholog vstupuje do tříd nejčastěji na žádost třídní učitelky (38,26 %), pravidelně na základě vlastní iniciativy (31,51 %) nebo když má dojem, že by to dané třídě mohlo pomoci (20,55 %). Subjektivní hodnocení kompetence školních psychologů v práci s třídními kolektivy mimo jiné ovlivňují výše úvazku, délka praxe a další vzdělávání zaměřené na práci se třídou. Signifikantní rozdíly ve stanovených kritériích však nebyly potvrzeny. and Classwork takes a considerable amount of school psychologists´ work. However, we know little about the frequency and form of their work with the class. We have defined three main goals of our research. First, to set the proportion of time school psychologists to work with the class. Second, to describe the form of their work with the class. And third, to evaluate their subjective competencies for work with the class. The sample consisted of 73 school psychologists working in primary schools. The data were collected using an online self-made questionnaire. The results show that classwork is the third most common activity of school psychologists. School psychologists most often start their classwork upon request from a teacher (38,26 %), regularly as their initiative (31,51 %) or if they find out that a class needs extra support (20,55 %). Subjective level of competence to classwork is influenced especially by the level of workload, length of experience in the field and specialised training in work with groups. However, the difference between the criteria was not significant.
Výzkumná studie se zabývá pohledem školních psychologů na klady a zápory jejich profese. Dále je výzkum zaměřen na zjištění úrovně spokojenosti školních psychologů se svou prací. Z výsledků vyplývá, že mezi nejčastěji zmiňované kladné aspekty práce školních psychologů patří možnost přímé práce s klientem, volnost časová i ve způsobu pojetí práce a rozmanitost. Naopak nejčastěji zmiňovanými zápory byly náročné vztahy na pracovišti, nejasná role a osamocenost. Velká část výzkumného souboru (N = 61, z toho 59 žen) je pracovně spokojena. Byla nalezena statisticky významná souvislost mezi touto spokojeností a délkou praxe i výší úvazku školních psychologů. and The research study discusses the view of school psychologists on the positive and negative aspects of their profession. In addition, the research aims to discover to what extent school psychologists are satisfied with their work. The results show that the most frequently mentioned positive aspects of the work of school psychologists are the possibility of direct work with clients, a flexible work schedule and a flexibility in working approach and diversity. On the contrary, the most frequently mentioned disadvantages are difficult relationships in the workplace, unclear role, and loneliness. A large part of the respondent sample (N = 61, 59 women) are job-satisfied. A statistically significant correlation was found between job satisfaction and the practice length as well as the number of weekly working hours.
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují. and Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
Přehledová studie se zabývá tématem výzkumu v oblasti školní psychologie v ČR. Ačkoliv se počet školních psychologů působících přímo na škole zvyšuje, výzkum v tomto směru zůstává poněkud pozadu. Přehledová studie zahrnuje práce předních odborníků na poli pedagogické a školní psychologie a vedle nich i práce studentské. Závěry ukazují, že práce mají různou kvalitu, jedním z nedostatků je nízká reprezentativnost, zastoupena je kvalitativní i kvantitativní metodologie. V některých případech v souvislosti s metodologickým zpracováním přinášejí studie protichůdné závěry. and Overview study deals with the topic of research in the field of school psychology in the Czech Republic. Although the number of school psychologists working directly in schools is increasing, research in this area remains somewhat behind. An overview study includes the work of leading experts in the field of educational and school psychology as well as student´s thesis. The conclusions show that the works are of varying quality, one of shortcomings is low representation, represented are qualitative and quantitative methodologies as well. In some cases, in connection with the methodology, studies provide contradictory conclusions.