The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Příspěvek představuje teoretickou studii řečnických figur používaných mluvčími v kvalitativním, hloubkovém rozhovoru. Cílem textu je zaprvé prozkoumat, jaké postupy a figury ve vyprávění používají mluvčí, a zadruhé ukázat, jak je možné s těmito figurami dále pracovat v odborném textu či článku. Jak jsou prezentovány vz pomínky vypravěčem a jak mohou být následně využity badatelem v textu, jsou dvě hlavní otázky, kterým se článek věnuje. Ve studii je na vlastním empirickém materiálu podrobně popsáno celkem čtrnáct řečnických figur. V závěru autor ukazuje, které řečnické figury mohou zvýšit důvěryhodnost kvalitativní výzkumné z právy. and This contribution is a theoretical study of the figures of speech used by speakers during qualitative in-depth interviews. The aim of the text is, first, to explore the procedures and figures speakers use when narrating and, second, how such figures can be developed later in a specialist text or article. How memories are is presented by the narrator and how it can be used by the researcher in a text, is the two main questions this article is about. Using the author's own empirical material, fourteen figures of speech are described in detail, showing which figures may enhance the credibility of a high quality research report.
Cíl: Některé kategorie migrantů ze třetích zemí mají v České republice omezený přístup ke zdravotní péči. Cílem této studie je popsat a analyzovat zkušenosti migrantů ze třetích zemí s jejich přístupem ke zdravotní péči a využíváním alternativních strategií k zajištění zdraví. Metody: Kvalitativní design za využití semistrukturovaných rozhovorů. Bylo realizováno dvacet čtyři rozhovorů s migranty ze třetích zemí různých národností a s různými typy povolení k pobytu na území České republiky. Výsledky: Migranti v praxi čelí četným problémům v přístupu ke zdravotní péči. Byly identifikovány hlavní bariéry přístupu ke zdravotní péči: omezený právní nárok na veřejné zdravotní pojištění, nedůvěra a špatná informovanost pojištění, nedůvěra a špatná informovanost zdravotnických pracovníků, přístup komerčních zdravotních pojišťoven založený na tržních principech, jazyková bariéra a nedostatek znalostí cizinců o českém zdravotnictví. Tyto překážky byly příčinou následujících alternativních strategií migrantů k zajištění zdraví: kontaktování nebo využívání lékařů v zemích původu, platby v hotovosti, odkládání zdravotní péče, návštěvy známých lékaře nebo lékařů s migračním původem a samoléčba. Závěr: Některé kategorie migrantů ze třetích zemí čelí formálním a neformálním překážkám využívání českého zdravotnického systému, které jsou příčinou alternativních strategií zajišťování zdraví. Ty mohou vést k nepříznivým účinkům na jejich zdraví. Tato studie ukazuje, že v souladu s mezinárodními lidskými právy je potřeba implementovat změny v rámci veřejné ev. zdravotní politiky a zajistit tak přístup ke zdravotní péči pro všechny legální migranty ze třetích zemí v České republice., Background: Some categories of third countries´ migrants in the CR have restricted access to healthcare. The aim of this study is to describe and analyse migrants´ experiences of access to health- -care. Methods: Qualitative design using semi-structured interviews with twenty four migrants in the Czech Republic. Results: Some categories of third countries‘ migrants face formal and informal barriers to the Czech healthcare system, which leads to alternative health-seeking strategies such as visiting doctors in countries of origin (so called salmon bias), payments in cash, postponing the health care, visiting the known physicians or physicians with migration background and self-medication. The barriers to healthcare were: limited legal entitlement to public health insurance, mistrust and lack of awareness of medical professionals, approach of commercial health insurance companies based on market principles, poor language skills, and lack of knowledge about the Czech healthcare system., and Karolína Dobiášová
Tato práce se zabývá analýzou hodnot v punkové subkultuře. Punková subkultura je ukotvena na poli sociální pedagogiky jako jedno z přirozených prostředí výchovy. Diskutováno je také užívání pojmu subkultura v éře, která bývá označována jako postsubkulturní. Výzkum se zakládá na polostrukturovaných rozhovorech se sedmi členy punkové subkultury. Hodnoty, které popisují, jsou rozděleny na tvůrčí, sociální a environmentální, materiální a hodnotu zábavy. Výzkum se snaží nahlédnout i na hodnoty částečně zamlčované a připisované jiné části subkultury. and This paper analyses values in punk subculture. It defines the punk subculture as one of the natural environments of education and as such an important subject of Social Education. The use of the term "subculture" in an age which is defined as "post-subculture" is also discussed. The research is based on qualitative semi-structured interviews with seven young members of the punk subculture. Creative values, social and environmental values, material values, and the value of fun. Finally, the study tries to uncover values which are partly hidden and ascribed to other subcultures.
Cílem článku je z jistit, na základě jakých kritérií konstruují zralí studenti (nad 26 let) kombinovaného studia pedagogických (učitelských i neučitelských) oborů hodnocení kvality svého vysokoškolského studia. K naplnění cíle využívám 28 narativních rozhovorů, v nichž kombinovaní studenti popisují svoji cestu studiem. Na základě tří kol kvalitativní analýz y (iniciální kódování, identifikace a analýza hodnoticích výpovědí, analýza významu jednotlivých hodnoticích výpovědí pro jednotlivé respondenty) představím čtyři pilíře kvality, které mají hlavní slovo v hodnoticích soudech zralých studentů pedagogických oborů. Prvním pilířem je partnerský přístup ke studentům indikovaný vnímavostí učitele a z působem nastavení pravidel. Druhým pilířem je vnímaná smysluplnost na úrovni kurikula předmětů a celkové koncepce studijního programu. Třetím pilířem je optimální náročnost studia indikovaná na jedné straně důstojnými standardy a na straně druhé podřízeností náročnosti cíli studia. Čtvrtým pilířem je didaktická kvalita prezenční výuky i online podpory. V závěru textu navrhuji postup, jak kvalitu studia v očích kombinovaných studentů efektivně zvyšovat. and The article aims to determine criteria that mature part-time students studying for education (teaching and non-teaching) degrees use to evaluate the quality of their higher education studies. Twenty-eight narrative interviews describing mature students' educational paths are analyzed (initial coding, analysis of evaluative statements, and contextualizing statements in narratives). The four pillars of quality perceived by mature students are identified. The first pillar, the attitude toward students, is indicated by interaction style and by ways of setting rules. The second pillar equals the meaning fulness of the subject curriculum and the program curriculum. The third pillar represents the optimal level of demands indicated by keeping educational standards and subordination demands to overall study goals. The fourth pillar depicts the instructional quality for both teaching and online materials. Finally, recommendations for significant quality enhancement are offered.
Ambicí sborníku "Když výzkum, tak kvalitativní: serpentinami bádání v terénu" editorů Michala Pavláska a Jany Noskové je snaha porozumět současným epistemologickým podobám sociálních věd opírajících se o kvalitativní výzkum. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference vypovídá také mnohé o tom, jak vzniká etnografická (sociologická, historická) znalost. Leitmotivem knihy je pokus vyrovnat se s vlastní pozicí badatele v interakci se zkoumaným prostředím. Publikace ve svém záběru shrnuje reflexe střetávání badatele s nástrahami terénního výzkumu prováděného kvalitativními technikami vytváření dat – zúčastněným pozorováním, různými typy rozhovorů, vedením výzkumného deníku –, či se zkoumáním biograficky laděných témat.
Despite the growing number of statistical analyses of life-history data and a long tradition of biographical research, there is often no communication between these two streams of life-course research. It is possible to examine the life course quantitatively through life histories, which may be used to model synthetic biographies in order to reveal patterns in the timing and sequencing of life events, the durations of states between them, and the causal links between them. It is also possible to examine the life course qualitatively through life stories, e.g. biographical narratives, which reflect how persons understand, experience and attach meaning to events and states in their life. Through a quantitative analysis of life-history data we can describe and explain the morphology of particular events in the observed population, while a qualitative analysis of biographical narratives provides insight into people’s decision-making, perceptions of their options, and how they attach meanings to and experience events. This article summarizes the strengths and weaknesses of both approaches, explains in which sense they are connected or differentiated from each other, what data and analyses each perspective may utilize, and briefly introduces one type of mixed methods life course research that utilizes the complementarity of both approaches., Hana Hašková a Radka Dudová., and Obsahuje bibliografii
Tento text se zabývá metodou soutěžní debaty v české škole. Na metodu soutěžní debaty je zde nahlíženo jako na moderní vyučovací metodu, která má mnohé přínosy pro učitele, žáka i samotnou školu. V realizovaném kvalitativním šetření byly identifikovány některé stimuly a bariéry použití metody soutěžní debaty ve vyučování očima českých středoškolských učitelů. and This text deals with the competitive debating method in Czech schools. This method is perceived as a modern teaching method, very beneficial for teachers, students, and the school. A qualitative research was conducted to identify some incentives and barriers of the use of the competitive debating method in teaching as seen by secondary school (15-19) teachers.
Článek se zabývá koncepcemi nadání a jejich vlivem na pedagogickou praxi. Cílem výzkumu je identifikovat koncepce nadání, které jsou ukryty v metaforických pojmech, jež deklarují učitelé základních škol a příslušných ročníků víceletých g ymnázií. Pomocí analýz y metafor jsme identifikovali 20 tematických kódů, které jsme zařadili pod koncepce nadání. Výzkumu se zúčastnilo 432 učitelů, od nichž bylo získáno 521 kódů. Zjistili jsme, že téměř polovina kódů popisuje nadané žáky jako vysoce výkonné se skvělými vlastnostmi (výkonové koncepce). Asi třetina učitelů vnímá problémy nadaných v soc. oblasti a uvědomuje si obtížnost pedagogické činnosti s nadanými (sociokulturní koncepce). Menší část učitelů zastává koncepce konzervativní, liberální, nesouhlasí s integrací nadaných žáků a dokonce evidujeme i negativistické postoje k nadání. Vzniklé koncepce jsme v diskusi zařadili pod moderní, které považujeme za rozvojetvorné, a pod tradiční, jež rozvíjejí nadání jen omezeně. Preference tradičních koncepcí významně převládala. and This article examines conceptions of giftedness and their influence on pedagogical practices. It aims to identify the conceptions of giftedness hidden in metaphorical terms stated by primary school and multi-year gymnasium teachers. Using metaphor analysis, we identified 20 thematic codes, which were sorted into respective conceptions of giftedness. The survey involved 432 teachers and resulted in 521 codes. We determined that nearly half of the metaphors described gifted pupils as highly efficient and endowed with brilliant characteristics (performance conceptions). About one third of the teachers were aware of the problems that gifted students face in the social area and the difficulty that accompanies pedagogical work with gifted pupils (socio-cultural conceptions). A smaller proportion of the teachers held conservative or liberal conceptions and did not agree with the integration of gifted students. We even registered negative attitudes towards giftedness among these teachers. The study further divides the conceptions into modern conceptions, which we consider to be developmental, and traditional ones, which develop talents only to a limited extent. The study shows that there is a strong preference for the traditional concepts.