« Previous |
1 - 10 of 19
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Biopsychosociální model onkologického onemocnění
- Creator:
- Raudenská, Jaroslava
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, pacienti--psychologie, nádory--psychologie, nemoc--etiologie--psychologie, adaptace psychologická, sociální opora, rizikové faktory, prognóza, psychologické faktory, psychické reakce, komorbidita, and multidisciplinarity
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Rakovina je druhá nejčastější příčina smrti v rozvinutých i rozvíjejících se zemích světa. Vyskytuje se u lidí různého věku, ale zatížení se zvyšuje zejména s věkem. Psychologické, behaviorální a sociální faktory hrají důležitou roli v etiologii rakoviny a její léčbě a slouží i jako účinné nástroje při jejím zvládání. Článek proto vede k lepšímu porozumění psychologických a sociálních procesů ovlivňujících rakovinu a jejich efekt na zdraví jedince. V úvodu popisuje biopsychosociální model rakoviny a obhajuje ho jako důležitou vědeckou a klinickou metodu. Dále diskutuje roli psychologických faktorů při propuknutí rakoviny, jejím průběhu a léčbě a jejich vliv na mortalitu. Ukazuje normální a maladaptivní psychologické reakce v jednotlivých stadiích onkologického onemocnění a komorbiditu s psychiatrickými onemocněními. Článek tak ilustruje nutnost multidisciplinárního přístupu v diagnostice i léčbě., Cancer is the second leading cause of the death in the world´s developed and underdeveloped countries. Occurs in people of all ages, but the incidence increases with the age. Psychological, behavioral and social factors play critical roles in cancer etiology and its treatment and are instrumental in an individual´s adjustment to cancer. This article consequently leads to better understanding of the psychological and social processes influencing cancer and health outcomes. Describes in introduction biopsychosocial model of cancer and defends it as a necessary contribution to the scientific clinical metod. Farther discusses the role of psychological factors in breakout of cancer, in its history and treatment and its influence on mortality. Indicates common and maladaptive psychological reactions in single stages of oncological illness and comorbidity with psychiatric disorders. The article that way illustrates the importace of multidisciplinary approach in assessment and also in treatment of cancer., Jaroslava Raudenská, and Lit.: 20
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Člověk po poranění mozku na zdravotně-sociálních odborech : jak můžete pomoci?
- Creator:
- Čížková, Klára, Styborová, Marta, and Žílová, Tereza
- Publisher:
- Cerebrum - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
- Format:
- print and 48 s. : barev. il. ; 22 cm
- Type:
- model:monograph, monograph, Text, informační publikace, and TEXT
- Subject:
- sociální lékařství, poranění mozku, sociální péče, komunitní ošetřovatelská péče, regionální zdravotnické plánování, svépomocné skupiny, sociální opora, 614.2, and 616-058
- Language:
- Czech
- Description:
- [autoři Klára Čížková, Marta Styborová, Tereza Žílová] and Obsahuje bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Dispenzarizace pacientek po léčbě karcinomu prsu
- Creator:
- Büchler, Tomáš
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, nádory prsu--psychologie--rehabilitace, recidiva, dlouhodobá péče--metody, následná péče--metody, směrnice pro lékařskou praxi jako téma, mastektomie--psychologie--rehabilitace--škodlivé účinky, lymfedém--diagnóza--etiologie--terapie, lymfadenektomie--škodlivé účinky, pooperační komplikace, rehabilitace, podpora zdraví, sociální opora, přežívající, and psychosociální podpora
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V České republice se v roce 2011 diagnostikovalo 7076 nových případů karcinomu prsu (132 na 100 tisíc žen). U podstatné části z těchto pacientek se po onkologické léčbě daří dosáhnout dlouhodobé kompletní remise („vyléčení“), ovšem stále u nich hrozí jednak dlouhodobé komplikace způsobené onkologickou léčbou, jednak recidiva malignity. Dlouhodobá dispenzarizace pacientek s karcinomem prsu je oblastí zájmu nejen onkologů, ale i gynekologů, praktických lékařů a chirurgů. Klíčová slova: dispenzarizace – karcinom prsu – komplikace, In the Czech Republic 7076 new cases of breast cancer were diagnosed in 2011 (132 per 100,000 women). The majority of these patients will achieve long-term complete remission (“cure”) after cancer treatment. However, they still face the risk of long-term complications caused by cancer therapy as well the recurrence of malignancy. Long-term follow-up of patients with breast cancer is an area of interest not only for oncologists, but also for gynecologists, general practitioners, and surgeons. Key words: breast cancer – follow-up – complications, and Tomáš Büchler
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Effects of rehabilitation services on anxiety, depression, care-giving burden and perceived social support of stroke caregivers
- Creator:
- Karahan, Ali Yavuz, Kucuksen, Sami, Yilmaz, Halim, Salli, Ali, Gungor, Tayfun, and Sahin, Muhammed
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, klinické zkoušky, časopisecké články, and TEXT
- Subject:
- adaptace psychologická, úzkost--epidemiologie, osoby pečující o pacienty--psychologie, deprese--epidemiologie, posuzování pracovní neschopnosti, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, lidé středního věku, prospektivní studie, psychiatrické posuzovací škály, sociální opora, cévní mozková příhoda--ošetřování--rehabilitace, and epidemiologie
- Language:
- English
- Description:
- Background: Few data are available on the specific care giving-related problems of stroke patient’s caregivers and factors that influence the burden of these caregivers. Aim: To study the influences of the active rehabilitation process on anxiety, depression, care burden and perceived social support level of stroke patients caregivers. Design: A prospective clinical trial. Setting: Patients and caregivers entering a rehabilitation program at a university hospital in Turkey. Populations: Ninety patients with a first episode of stroke and 90 caregivers responsible for their care were recruited for our study. Methods: Patients and caregivers were assessed before and after the active rehabilitation process. The functional disability level of the patients was assessed by Functional Independence Measure (FIM). The Beck Anxiety Scale (BAS) and the Beck Depression Scale (BDS) were used for anxiety and depression assessment, the Zarit Care Burden Scale (ZCBS) for care burden assessment and the Multi-Dimensional Scale of Perceived Social Support (MDSPSS) for perceived social support assessment. Results: A statistically significant rise is observed in the special person sub-assessment of MDSPSS in both female and male caregivers. Also, a significant decrease in care burden, anxiety and depression levels of caregivers was noted after the rehabilitation program (p < 0.05). Conclusion: Caregivers accept the rehabilitation period as important social support in addition to the support provided by family and friends. Also, our positive results were associated with an improvement in the patients’ functional level and an increase in the acquisition of knowledge and skill required of caregivers in order to provide care during rehabilitation. Clinical Rehabilitation Impact: The rehabilitation team should be aware of the fact that the perceived care burden may be greater due to the lack of knowledge concerning available resources and due to the inability to cope with stress effectively. and A. Y. Karahan, S. Kucuksen, H. Yilmaz, A. Salli, T. Gungor, M. Sahin
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Ekvita ve zdraví a zdravotnických službách - teoretická východiska a situace v České republice
- Creator:
- Barták, Miroslav, Malina, Antonín, and Horáková, Pavlína
- Format:
- 60-65
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- veřejné zdravotnictví--ekonomika--metody--trendy, zdravotní stav - ukazatelé, sociální zabezpečení--normy--organizace a řízení--trendy, zákonodárství jako téma--ekonomika--normy--statistika a číselné údaje, lidé bez domova--psychologie--statistika a číselné údaje--zákonodárství a právo, staří--fyziologie--psychologie, Světová zdravotnická organizace, lidé, sociální spravedlnost--psychologie--zákonodárství a právo, and sociální opora
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cílem předkládaného článku je přehlednou formou seznámit čtenáře s debatou vedenou na téma spravedlnost ve zdraví a předložit jim k diskusi poznatky týkající se této problematiky v ČR, a to jednak stručným shrnutím definičního vymezení pojmu, jednak prostřednictvím přehledové analýzy institucionálního rámce i situace vybraných ohrožených populačních skupin., The goal of the proposed article is to introduce contemporary health equity debate, the definition of this term, and also a brief summary of the situation in the Czech Republic based on overview analysis of the institutional framework and situation of selected vulnerable groups., Miroslav Barták, Antonín Malina, Pavlína Horáková, and Lit.: 20
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Hodnocení vlivu sociální opory na míru úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem
- Creator:
- Ježorská, Šárka, Vévoda, Jiří, Petrášová, Hana, Ivanová, Kateřina, and Kozáková, Radka
- Format:
- electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, biography, and TEXT
- Subject:
- kolorektální nádory--psychologie, úzkostné poruchy, depresivní poruchy, nádory--psychologie, sociální opora, průzkumy a dotazníky, kvalita života, and lidé
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Celosvětové počet onemocnění zhoubným nádorem vzrůs tá. Stejná situace je i v České republice, přičemž ta patří z hlediska epidemiologi e zhoubných nádorů mezi nejzatíženější státy Evropy. Sdělení diagnózy nádor ového onemocnění je pro pacienta těžko pochopitelné a může u něj spustit silné emočn í reakce. V tomto náročném období je sociální opora – přátelé, rodina či partner/ka – dů ležitější a stávají se zdrojem jistoty a spokojenosti. Výzkum se zaměřuje na zjištění výsk ytu úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a zjištění vlivu sociáln í opory na výskyt deprese a úzkosti u těchto pacientů. Byl použit kvantitativní výzkum využívající ex-post facto výzkumný design. Ke sběru dat byly použity tři standardizova né dotazníky: PSSS, BDI-II., BIA. Soubor respondentů tvořilo 113 respondentů – 55 pac ientů proktologické ambulance a 58 respondentů kontrolního souboru. Získávání dat prob ěhlo v roce 2012–2013. Z výsledků vyplynulo, že se vzrůstající mírou sociální opory k lesá míra úzkosti (r = − 0,899) i míra deprese (r = − 0,910). Sociální opora tak byla potv rzena jako významný protektivní faktor zdraví. Dobrá sociální opora je významný fak tor vedoucí ke snížení úzkosti a deprese u onkologických pacientů, a tím přispívá ke zlepšení průběhu nemoci., Number of malignant diseases has been increasing wo rldwide. The situation is similar in the Czech Republic, which seen from the epidemiolog ic perspective belongs among countries with the highest incidence in Europe. For the patients, it is difficult to grasp the diagnosis of malignant disease and may trigger stro ng emotional reactions. The aim focuses on establishing the rate of anxiety and dep ression in patients with colorectal cancer and to determine the effect of social suppor t on the prevalence of anxiety and depression in these patients. A quantitative resear ch was used, using ex-post facto research design. Three standardised questionnaires were used to collect data: PSSS, BDI-II. The research group comprised of 113 respond ents – 55 clients of proctological outpatient surgery and 58 respondents in the contro l group. The data were gathered in 2012-2013. The results indicate that with the highe r level of social support, the lower degree of anxiety (r = − 0,899) as well as depressi on. (r = − 0,910). Thus, social support was confirmed as a significant health-protective fa ctor. A good social support is an important factor contributing to lower degree of an xiety and depression in oncology patient, thus helping in the course of the disease., Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K., Kozáková R., and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Hodnotící nástroje pro zjišťování potřeb pacientů v paliativní péči
- Creator:
- Bužgová, Radka, Sikorová, Lucie, Kozáková, Radka, and Jarošová, Darja
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, srovnávací studie, and TEXT
- Subject:
- lidé, umírající, paliativní péče, průzkumy a dotazníky--normy, odhad potřeb--normy, neurobehaviorální symptomy, sociální opora, adaptace psychologická, postoj zdravotnického personálu, náboženství a lékařství, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, sebepojetí, nádory--ošetřování, měřící nástroj, and onkologická péče
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Paliativní péče klade důraz na kvalitu života nemocného a saturaci jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. V zahraničí se používají nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v onkologické či paliativní péči, které pomáhají zdravotnickým pracovníkům porozumět specifickým potřebám pacientů, které by mohly být předmětem profesionální individualizované péče. Cílem tohoto přehledového článku je analyzovat měřící nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči, porovnat je s doporučenými postupy pro tvorbu měřících nástrojů v paliativní péči a s českou verzí dotazníku PNAP. V elektronických databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health a Web of Knowledge) bylo nalezeno a dále podrobněji analyzováno 12 měřících nástrojů. Český dotazník PNAP pokrývá velkou část nejčastěji měřených potřeb i doporučení plynoucích ze směrnic pro měření potřeb v paliativní péči, které byly vytvořeny na základě vědeckých důkazů., Palliative care emphasizes quality of life of the ill and the saturation of his bio-psycho-social and spiritual needs. Abroad are used tools for assessing needs of patients in oncological or palliative care, which helps to health workers to understand the specific needs of patients that could be subject to professional individualized care. The aim of this review is to analyse measuring tools for assessing needs of patients in palliative care, to compare them with recommended procedures for creation of measurement tools in palliative care and with Czech version of the questionnaire PNAP. In the electronic databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health and Web of Knowledge) was recovered and further analysed in detail 12 measuring tools. Czech questionnaire PNAP covers a large part of most often measured needs and recommendations arising from the directives for the measurement of needs in palliative care, which were created on the basis of scientific evidence., Radka Bužgová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, Darja Jarošová, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
9. Problematika pečujících rodin, možnosti pomoci a podpory
- Creator:
- Holmerová, Iva
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- staří, geriatrie, naděje dožití, rodina, sociální opora, primární zdravotní péče, institucionalizace, lidé, mužské pohlaví, and ženské pohlaví
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V článku jsou diskutovány trendy vývoje služeb pro chronicky nemocné a pro geriatrické pacienty v zemích Evropské Unie i u nás. Stručně jsou uvedeny základní charakteristiky podpory pečujících rodin. Autorka dokumentuje rozpory mezi demografickými charakteristikami a z nich plynoucími potřebami stárnoucí populace u nás a dosud nedostatečným rozvojem specializovaných geriatrických služeb se snahou pojmenovat důvody, které tuto situaci u nás dosud způsobují., Trends of development of sen/ices for chomically ill and geriatric patients in European Union countries and in our country are discussed in the paper. Basic charaaeristics of support for caregiving families are briefly mentioned. The author documents the discrepancy between demographic charaaeristics and needs of aging population in our country and insufficient development of specialized geriatric services with the aim of depiaing the reasons, that cause this situation in our country up to now., Iva Holmerová, Lit: 9, and Souhrn: eng
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
10. Proč jsou některé ženy s porodem nespokojené: psychologické a biologické koreláty percepce sociální opory při porodu
- Creator:
- Kodyšová, Eliška
- Format:
- braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
- Type:
- model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, těhotenství, ženské pohlaví, sociální opora, spokojenost pacientů, porodní děj--metabolismus--psychologie--účinky léků, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, sociální percepce, oxytocin--fyziologie--metabolismus--terapeutické užití, emoce, interpersonální vztahy, psychický stres--metabolismus--psychologie, úzkost--psychologie, and sociální chování
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Respektující a podpůrná interakce zdravotníků s rodičkou je důležitým faktorem spokojenosti s porodem. Jak rodička tuto interakci vnímá, ovlivňují nejen její předchozí zkušenosti s péčí, ale i fyziologické zvláštnosti porodního procesu. V tomto textu shrnujeme nedávné poznatky biologické psychologie o působení neurohormonu oxytocinu na sociální percepci. Ukazujeme, že právě oxytocin může mít za následek zvýšenou ovlivnitelnost rodící ženy a její senzitivitu na napětí prožívané zdravotníky. Subjektivní pocit ohrožení může být oxytocinem potencován a vést nejen k nižší spokojenosti ženy s porodem a horší spolupráci se zdravotníky, ale i snížit děložní kontraktilitu. Především u psychologicky rizikovějších skupin rodiček je proto vhodné zajistit pocit bezpečí a citlivý přístup zdravotníků. Možná opatření pro zlepšení péče zahrnují supervizi zdravotníků v porodnictví, zvyšování jejich psychosociálních dovedností a kontinuální péči „one-to-one“ v těhotenství a při porodu., Respectful and supportive interaction of healthcare providers with a woman in labour determines significantly her childbirth satisfaction. Woman’s perception of this interaction is influenced both by her previous care experiences and by the physiological specifics of birth. This text summarizes recent findings of biological psychology on the role of neurohormone oxytocin in social perception. We demonstrate that oxytocin can be the reason of increased vulnerability of women in labour and their sensitivity to stress experienced by healthcare providers. Oxytocin may augment a subjectively experienced threat and result not only in decreased birth satisfaction and worse cooperation with healthcare providers, but also lower the uterine contractility. Especially psychologically more vulnerable groups of parturients need to feel secure and be treated sensitively. Possible measures for improving the quality of care in this area include clinical supervision and psychosocial training in maternity care and continuous one-to-one care in pregnancy and childbirth., Kodyšová, E., and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public