Práce se třídami představuje v rámci náplně práce školního psychologa značný podíl. O tom, jak často a jakou formou školní psychologové na základních školách se třídami pracují, víme opravdu málo. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit zastoupení práce se třídou v činnosti školního psychologa, popsat, jakým způsobem školní psychologové se třídami nejčastěji pracují, a prozkoumat subjektivní hodnocení vlastní kompetence školních psychologů při práci se třídou. Soubor respondentů tvořilo 73 školních psychologů základních škol. Data byla sbírána prostřednictvím on-line dotazníku vlastní konstrukce. Výsledky poukazují, že práce se třídou je třetí nejčastěji uváděnou činností pracovní náplně školního psychologa. Školní psycholog vstupuje do tříd nejčastěji na žádost třídní učitelky (38,26 %), pravidelně na základě vlastní iniciativy (31,51 %) nebo když má dojem, že by to dané třídě mohlo pomoci (20,55 %). Subjektivní hodnocení kompetence školních psychologů v práci s třídními kolektivy mimo jiné ovlivňují výše úvazku, délka praxe a další vzdělávání zaměřené na práci se třídou. Signifikantní rozdíly ve stanovených kritériích však nebyly potvrzeny. and Classwork takes a considerable amount of school psychologists´ work. However, we know little about the frequency and form of their work with the class. We have defined three main goals of our research. First, to set the proportion of time school psychologists to work with the class. Second, to describe the form of their work with the class. And third, to evaluate their subjective competencies for work with the class. The sample consisted of 73 school psychologists working in primary schools. The data were collected using an online self-made questionnaire. The results show that classwork is the third most common activity of school psychologists. School psychologists most often start their classwork upon request from a teacher (38,26 %), regularly as their initiative (31,51 %) or if they find out that a class needs extra support (20,55 %). Subjective level of competence to classwork is influenced especially by the level of workload, length of experience in the field and specialised training in work with groups. However, the difference between the criteria was not significant.
Prvním cílem při vývoji evidence-based systému pro Zulligerův tabulový test (ZTT) je vytvoření podmínek umožňujících definici psychometricky relevantních vyhodnocovacích postupů a validizaci interpretačních závěrů. Psychometricky adekvátní vyhodnocení a validní interpretace jsou významně ovlivněny počtem podaných odpovědí na podnětový materiál. Cílem aktuální studie je proto ověření možnosti standardizace celkového počtu odpovědí skrze srovnání vlivu tří instrukcí na celkový počet podaných odpovědí a vybrané skórovací proměnné. Studie byla provedena na 45 respondentech ve věku 19 až 33 let. Jednalo se o 40 žen a 5 mužů, kteří byli náhodně rozděleni do tří skupin. Každé skupině byl ZTT administrován s rozdílnou instrukcí. Zapojena byla tradiční instrukce pro ZTT (Michal, 1998), instrukce podle Komprehenzivního systému (CS) pro ZTT (Mattlar et al., 1993) a autorským kolektivem vyvinutá instrukce na principu R-optimized. Při analýze dat byla využita popisná statistika, Kendallův korelační koeficient, Brownův-Forsytheův test a Anderson–Darlingův test pro více výběrů. Výsledky odhalily, že všechny instrukce přinášejí dostatečný počet odpovědí, pouze R-optimized instrukce však standardizovaný počet. V případě tradiční instrukce pro Zulligerův test a instrukce podle CS pro ZTT byla identifikována souvislost mezi počtem odpovědí a částí sledovaných proměnných. Získané výsledky naznačují, že pro evidence-based přístup je potenciálně přínosná zejména R-optimized instrukce. Limitem studie je malý rozsah výzkumného souboru. and When developing the evidence-based system for Zulliger inkblot test (ZTT), the first objective is to create conditions allowing us to define psychometrically relevant evaluation procedures and validate the conclusions of interpretation. The adequacy of psychometric evaluation and validity of interpretations are significantly influenced by the number of responses provided to the stimulant material. The aim of the present study is therefore to verify the possibility of standardization of the total number of responses by comparing the influence of three various types of instructions on the total number of provided responses and the selected scoring variable. The study was conducted on a group of 45 respondents (5 men and 40 women) aged between 19 and 33. These were randomly divided into three groups. Each group was given ZTT with different instructions: the traditional instruction for ZTT (Michal, 1998), the instruction according to Comprehensive System (CS) for ZTT (Mattlar et al., 1993), and the instruction based on the R-optimized principle developed by authors of this study. The data analysis employed description statistics, Kendall´s correlation coefficient, the Brown–Forsythe test and K-Sample Anderson-Darling Test. The results showed that all instruction types resulted in a sufficient number of responses; however, only the R-optimized instruction provided a standardized number of responses. A correlation between the number of responses and some of the observed variables was identified in the case of the traditional instruction for ZTT and the instruction according to CS for ZTT. The obtained results suggest that the R-optimized instruction is particularly beneficial for the new evidence-based approach. The limitation of the study is the small sample size.