Search

Start Over Subject Philosophy

62. Čo iné je Platónov Sókratés, než len Platón vpredu, Platón vzadu a v strede Chiméra? : (úvahy o Platónovej verzii Sókrata)

Creator:
Škvrnda, František
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
sokratovská otázka, Platónův Sokrates, Schleiermacher, Apologie, nekonzistence, autenticita, Socratic question, Plato's Socrates, Apolly, inconsistency, authenticity, and Philosophy
Language:
Slovak
Description:
Táto štúdia ponúka stručné uvedenie do sokratovskej otázky, pričom sa v nej kladie dôraz predovšetkým na Platónovho Sókrata. Prvá časť príspevku sleduje vznik sókratovskej otázky v antike. V druhej časti sa pojednáva o vzostupe Platónovej autority v riešení tejto otázky. Nasledujúca časť podáva argumenty, prečo je Platónov portrét Sókrata z pohľadu historika filozofie neudržateľný a nedôveryhodný. Navrhované riešenia sókratovského problému spočívajú v zdržaní sa úsudku o historickej autentickosti Platónovho Sókrata. and This paper offers a brief introduction to the Socratic question with accent on Plato's Socrates. The first part tracks the origins of Socratic question in antiquity. The second part is concerned with the rise of Plato's authority in resolving this problem. The following part argues that Plato's trait of Socrates is inconsistent and therefore suspicious in terms of history of philosophy. The proposed conclusions are to sustain judgement about the historical accuracy and authenticity of Plato's portrait of Socrates.
Rights:
unknown

63. Co je epistemický výrok?

Creator:
Pezlar, Ivo
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
Philosophy
Language:
Czech
Description:
Cílem následujícího textu je podat stručnou odpověď na otázku, co je to epistemický výrok. Nejdříve se seznámíme s obecnou formou epistemického výroku, následně se pokusíme rozhodnout, zda epistemické výroky spadají do oblasti zájmu epistemologie či nikoliv, a na závěr promluvíme o rozdílu mezi znalostí a výrokem o znalosti.
Rights:
unknown

64. Co je to život podle Marka A. Bedaua

Creator:
Jabůrek, Martin
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
filozofie biologie, definice života, počátek života, PMC model, Mark A. Bedau, philosophy of biology, definition of life, origin of life, PMC Model, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
Příspěvek se zabývá možností filozofické definice života a kritickým rozborem definice navržené Markem A. Bedauem. Podle Bedaua je vytvoření definice života nejen možné, ale i užitečné z hlediska mnoha vědních oborů. Bedau odmítá pokusy definovat život za pomoci výčtu charakteristických vlastností. Navrhuje model minimálního chemického života, který nazývá Program-Metabolism-Container model (PMC model). Ten je charakterizován jako systém tří vzájemně se podporujících prvků: 1. programu v podobě dědičné informace, 2. látkové výměny, 3. obalu, zajišťujícího izolaci systému od vnějšího prostředí a zároveň identitu jednotlivého organismu. Pomocí PMC modelu minimálního chemického života lze úspěšně vyřešit otázky spjaté s charakterem a počátkem života, při jejichž řešení selhávají pokusy vycházející z jiných definic. and This article deals with the possibility of a philosophical definition of life and provides a critical analysis of Mark A. Bedau's definition. According to Bedau, it is possible to formulate a definition of life and it is also useful for many scientific disciplines. Bedau rejects attempts to define life using a list of characteristics. He proposes a model of minimal chemical life called Program-Metabolism-Container Model (PMC model). It is characterized as a system of mutually reinforcing elements: 1. a program in the form of hereditary information, 2. the existence of metabolism, 3. a container ensuring the insulation of the system from the external environment and the identity of the individual organism. PMC model of a minimal chemical life helps to solve issues related to the nature and origin of life. Other approaches have failed in attempts to solve these problems.
Rights:
unknown

65. Cognitio singularium: renesancní historiae naturalis a jejich promeny

Creator:
Černá, Jana
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
renesance, historia naturalis, empirie, tradice, Nový svět, Španelsko, Renaissance, experience, tradition, The New World, Spain, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
Studie se zabývá problematikou renesančních historiae naturalis, zejména potom vztahem, který v tomto žánru zaujímala empirie a tradiční vedení. Článek analyzuje rozdíly mezi historiae naturalis Starého světa (Gessner, Aldrovandi) a světa Nového (Oviedo, Hernández). Hlavním cílem textu je charakterizovat specifika těchto dvou typů "přírodní historie" a stejně tak ukázat jejich podobnosti a poukázat na "zdánlivé paradoxy". and The central theme of this study is the problematics of historiae naturalis in Renaissance, especially the relationship between empiricism and tradition in this genre. The paper analyses the differences between historiae naturalis of The Old World (Gessner, Aldrovandi) and historiae naturalis (these) of The New World (Oviedo, Hernández). The main goal is to characterize the specific forms of these two ways of natural history and, on the other hand, to show their similarities and point out the "seeming paradoxes".
Rights:
unknown

68. Definice lži

Creator:
Stránský, Michal
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
lež, definice, tvrzení, adresát, pravdivost, intence, lie, definition, statement, addressee, truthfulness, intention, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
V tomto textu se pokouším předložit definici termínu "lež". Pro ten účel využívám čtyři definiční podmínky, formulované J. E. Mahonem, které považuji za nutné a dostatečné. S ohledem na Mahonem předložené námitky a protipříklady navrhuji definiční úpravy a dospívám k výsledné definici 7). and In this paper, I'm trying to present definition of the term "lie". For this purpose, I used four conditions, specified by J. E. Mahon, which I consider both necessary and sufficient. With regard to Mahon’s objections and counterexamples, I propose modifications of the definiton and come to the final definition 7).
Rights:
unknown

69. Definícia v Aristotelovej koncepcii vedy

Creator:
Repovský, Miroslav
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
Aristoteles, Druhé analytiky, metóda, veda, sylogistická definícia, bezprostredná definícia, Aristotle, Posterior Analytics, method, science, syllogistic definition, immediate definition, and Philosophy
Language:
Slovak
Description:
Aristotelova koncepcia definície v Druhých analytikách nepredstavuje len zásadný komponent dokazovacej vedy, ale v rôznych podobách je tiež zosobnená v spisoch jednotlivých vied a významným spôsobom ovplyvňuje podobu jeho filozofických a vedeckých skúmaní. I keď je systematickému výkladu spôsobov definovania venovaná celá druhá kniha tohto spisu, plné vyjasnenie účelu definícií sa ukáže až v širšom kontexte Aristotelovho modelu vedy. Cieľom štúdie je systematická interpretácia konceptu definície a predstavenie dvoch hlavných postupov definovania na podklade metódy vedeckého skúmania v spisoch Organonu. -- Podobu definície do značnej miery utvára povaha objektov, ktoré vstupujú do vedeckého skúmania. V prvom rade je nutné zabezpečiť definície elementárnych objektov a vlastností, ktoré konštituujú predmet vedy. V tomto význame vystupujú definície ako jeden z bezprostredných počiatkov vedeckého sylogizmu. Postavenie takzvaných bezprostredných definícií je o to význačnejšie, že ich úlohou nie je len fixovať významy elementárnych pojmov vedeckého jazyka. Aristotelova metodológia vedy je vystavaná na esencialistických základoch a definície tak majú za úlohu zachycovať všetky nutné vlastnosti popisovaného druhu objektov, pričom zároveň z výmeru vylúčia tie vlastnosti, ktoré sú pre neho náhodné. Z toho nasleduje, že jednému druhu nutne náleží len jedna úplná a adekvátna definícia, čo vedcovi umožňuje vytvoriť spoľahlivý základ pre dokazovaciu fázu skúmania zaistením pravdivých premís, ktoré vyčerpávajúcim spôsobom popisujú svoj objekt. -- Na opačnom konci procesu vedeckého skúmania stoja sylogistické definície. Na rozdiel od prvého typu objektu definície, ich predmety sú komplexné a esencia nie je zjavná. Nakoľko cieľom definície je práve zobrazenie esencie, Aristoteles používa dôkaz ako nástroj jej zobrazenia. V tomto kontexte uvádza príklady prírodných fenoménov zatmenia a hromu, ktorých príčina je od nich odlišná, čo vytvára potrebu tohto špecifického postupu ich uchopenia. Na podklade Aristotelovho výkladu, štúdia analyzuje tieto dva typy definovania ako integrálnu súčasť vedeckej metódy a prirodzený dôsledok potreby adekvátneho postihnutia esencie predmetu skúmania. and Aristotle's concept of definition in Posterior Analytics represents a crucial component of the demonstrative science and in various forms determines the shape of his philosophical and scientific inquires. Although, the whole second book of this treatise is devoted to the systematic explanation of the forms of definition, full clarification of the role of definition reveals itself through the context of Aristotle’s concept of science. The aim of this paper is to introduce two main methods of definition on the basis of this concept. -- The form of definition is mostly shaped by the nature of objects, which enter the scientific inquiry. At first it is necessary to acquire the definitions of elementary objects and properties which constitute the object of science. In this meaning the definitions pose as one of the immediate starting-points of scientific syllogism. The position of so-called immediate definitions is most significant for their purpose is not only to consolidate the meanings of elementary terms of the scientific language. Aristotle's methodology of science is built upon essentialist foundations and thus the definitions aim to grasp all the necessary properties of the examined specie while excluding all those properties which are accidental to it. It follows that there is only one complete and adequate definition applicable to specie which allows the scientist to create a reliable foundation for the demonstrative phase of inquiry by acquisition of true premises which fully describe their object. -- Syllogistic definitions stand at the other end of the process of scientific inquiry. In contrast to the first type of the object of definition their objects are complex and essence is unapparent. For the aim of defining is to grasp the essence Aristotle chooses to use demonstration as a tool if it's uncovering. In this context he presents the examples of natural phenomena of eclipse and thunder which cause is different from them to show the need for a specific approach. On the basis of Aristotle's explanations this paper analyses these two types of defining as an integral part of scientific method and a natural result of the need to fully grasp the essence of the examined object.
Rights:
unknown

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Current results range from 1925 to 2021

View larger »