Příspěvek se zabývá možností filozofické definice života a kritickým rozborem definice navržené Markem A. Bedauem. Podle Bedaua je vytvoření definice života nejen možné, ale i užitečné z hlediska mnoha vědních oborů. Bedau odmítá pokusy definovat život za pomoci výčtu charakteristických vlastností. Navrhuje model minimálního chemického života, který nazývá Program-Metabolism-Container model (PMC model). Ten je charakterizován jako systém tří vzájemně se podporujících prvků: 1. programu v podobě dědičné informace, 2. látkové výměny, 3. obalu, zajišťujícího izolaci systému od vnějšího prostředí a zároveň identitu jednotlivého organismu. Pomocí PMC modelu minimálního chemického života lze úspěšně vyřešit otázky spjaté s charakterem a počátkem života, při jejichž řešení selhávají pokusy vycházející z jiných definic. and This article deals with the possibility of a philosophical definition of life and provides a critical analysis of Mark A. Bedau's definition. According to Bedau, it is possible to formulate a definition of life and it is also useful for many scientific disciplines. Bedau rejects attempts to define life using a list of characteristics. He proposes a model of minimal chemical life called Program-Metabolism-Container Model (PMC model). It is characterized as a system of mutually reinforcing elements: 1. a program in the form of hereditary information, 2. the existence of metabolism, 3. a container ensuring the insulation of the system from the external environment and the identity of the individual organism. PMC model of a minimal chemical life helps to solve issues related to the nature and origin of life. Other approaches have failed in attempts to solve these problems.
The article addresses the problem of nature of species which could be reduced to the question: Are species classes (universals) or individuals (particular things)? Reflecting on the discussion between traditionalist (e.g. Kitts and Kitts, Ruse) and proponents of a radical solution (Ghiselin, Hull) - by way of the S-A-I thesis (Species As Individuals) - we concentrate on the third possibility under which species are viewed as a hybrid category such as a ''complex particular,'' ''individualized class'' or ''event-entities'' (Supe, Ruse). My argument centers on an interchangeability of parts, and it concludes that we must distinguish three types of relation between parts and wholes: constructivist, emergent and reproductive. Thanks to this differentiation, I tend to view species as individuals, but not in the usual constructivist or emergent sense. In order to do justice to the individual character of species, a special logico-ontological structure or type-which I propose to call ''reproductive type''-needs to be devised. and Vladimír Havlík
Ačkoliv patří život a otázky spojené s jeho definicí k tradičním filozofickým tématům, na počátku jednadvacátého století a po zhruba dvou a půl tisíci letech filozofické tradice není k dispozici uspokojivá definice života. Obtíže spojené s definováním života neprovází pouze filozofii, ale všechny obory, kterých se téma života týká. Příčiny tohoto stavu lze vnímat jako kombinaci několika komplementárně spojených skutečností. V textu jsou uvedeny jako důvody pro nemožnost vytvoření univerzální definice života. Postupně se věnují problematice původu života a postulované hranici mezi živým a neživým, vývoji života a jeho různorodosti, mnohostem přístupů k definování života a neustávajícím objevům nových organismů, filozofické tradici a nejasnosti používaných pojmů, vývoji života jako historickému procesu, kritice definic života z pohledu "jednoho vzorku" a reflexi pojmu život konceptuální analýzou. Zdůrazněny tak jsou filozofická tradice, otázky spojené s životem a jeho vybranými definicemi, aktuální poznatky a výzkumy věnující se životu, stejně tak možný přínos filozofie ke snahám nalézt definici života jako takovou. Východiskem předkládaného textu je naturalismus, fyzikalismus a redukcionismus. and Although life and questions connected with its definition among traditional philosophical topics, at the beginning of the twenty-first century and after roughly two and a half thousand years of philosophical tradition no satisfactory definition of life is at one's disposal. Though difficulties bond up with life definition don't accompany philosophy alone, but also almost all fields touched by this topic. Causes of this state of affairs can be viewed as a combination of several complementary connected facts. Those facts are in the text stated as reasons against the possibility of creating universal definition of life and apply here one by one to the origin of life a postulated boarder line between life and nonlife, evolution of life and its variedness, multiplicity of definitions of life and still going discoveries of new organisms, philosophical tradition and lack of clarity of concepts, evolution of life as a historical process, critique of definitions of life from the point of view of "sample one" and reflection of the concept life by conceptual analysis. Particular sources are about to be analyzed from the point of philosophy of biology with care for philosophical tradition, to questions linked with life and its selected definitions, to actual findings and explorations focused on life and possible contribution of philosophy to the endeavor of finding definition of life as such. Ground of proposed text is naturalism, physicalism and reductionism.