Studie se zabývá problematikou renesančních historiae naturalis, zejména potom vztahem, který v tomto žánru zaujímala empirie a tradiční vedení. Článek analyzuje rozdíly mezi historiae naturalis Starého světa (Gessner, Aldrovandi) a světa Nového (Oviedo, Hernández). Hlavním cílem textu je charakterizovat specifika těchto dvou typů "přírodní historie" a stejně tak ukázat jejich podobnosti a poukázat na "zdánlivé paradoxy". and The central theme of this study is the problematics of historiae naturalis in Renaissance, especially the relationship between empiricism and tradition in this genre. The paper analyses the differences between historiae naturalis of The Old World (Gessner, Aldrovandi) and historiae naturalis (these) of The New World (Oviedo, Hernández). The main goal is to characterize the specific forms of these two ways of natural history and, on the other hand, to show their similarities and point out the "seeming paradoxes".
This corpus contains the text of De Latinae Linguae Reparatione authored by Marcus Antonius Sabellicus (1436–1506), annotated with respect to lemmas, part-of-speech tags, morphological features and syntactic dependencies according to the typological formalism of Universal Dependencies (UD).
Příspěvek hodnotí soubor 78 renesančních kachlů pocházejících z českého prostředí, k jejichž motivům se podařilo nalézt grafické a další předlohy. Na základě jejich srovnání s kachlovou produkcí sousedních zemí a s přihlédnutím k původu autorů těchto předloh nalézá původní centrum jejich výroby v německém prostředí. Z Německa do českých zemí však nebyly – až na některé výjimky – pravděpodobně dováženy hotové kachle ani formy k jejich výrobě, spíše jen hliněné pozitivní modely, případně se tímto směrem šířily pouze motivy jako takové. Existence řady předloh kachlových reliéfů v soudobých medailích především z oblasti Krušnohoří a jmenovitě Jáchymova napovídá, že toto centrum medailérské výroby mohlo sloužit jako zprostředkující článek při pronikání renesančních vlivů do české kachlové produkce. Podobný technologický postup při výrobě medailí a kachlových forem spolu s dalšími indiciemi činí také velmi pravděpodobnou hypotézu, že se jáchymovští medailéři přímo podíleli na vzniku modelů pro zhotovování kachlových forem. Reformační prostředí tohoto města by rovněž mohlo částečně vysvětlovat početné zastoupení reformačních motivů na kachlích z českých zemí. and The essay evaluates an assemblage of 78 Renaissance stove tiles from Bohemia for whose motifs prints and other artwork models could be found. On the basis of their comparison with stove tile production in neighbouring countries and by taking into consideration the artists who created these models, the author of this study identified Germany as the original centre for the production of the tiles. However, with only a few exceptions, it is highly likely that neither the finished stove tiles nor the moulds for their production were imported from Germany to the Czech lands. Instead, positive clay models were brought here or the motifs themselves simply spread in this direction. The existence of models for stove tile reliefs in contemporary medals primarily from the Krušné Hory area and Jáchymov in particular, suggests that this centre of medal production could have served as an intermediary link in the spread of Renaissance influences to Bohemian stove tile production. A similar technological procedure common to both the production of medals and tile moulds, along with other evidence, suggest a hypothesis in which Jáchymov medal makers contributed directly to the creation of models for the preparation of tile moulds. The Reformation environment in the town could also partly explain the high frequency of Reformation motifs on stove tiles in the Czech lands.
Text si všímá dvou nových keramických nálezů – kachle a formy na výrobu kachlů – s portrétem Jana Husa. Tyto exempláře tvoří spolu s dalšími dvěma, již publikovanými, uzavřenou skupinku, přičemž přes vzájemné metrické i dílčí výtvarné rozdíly pochází ústřední motiv všech kusů z jednoho společného originálu. Detailní shoda ústředního motivu s vyobrazením Jana Husa na jáchymovských medailích svědčí o tom, že tyto medaile sloužily jako předloha pro zhotovení originální formy, pokud jejím výrobcem, resp. výrobcem dřevěného pozitivního modelu, z nějž byla otištěna, nebyl přímo některý z krušnohorských řezačů pracujících pro jáchymovskou mincovnu (Hieronymus Dietrich či Hieronymus Magdeburger). Nálezová situace exempláře pocházejícího z výzkumu Pražského hradu dovoluje – v kombinaci se zprávami písemných pramenů o stavebním vývoji daného areálu – poměrně přesné datování výroby celé skupiny do 40.–50. let 16. století. Časové zařazení vzniku samotné prvotní formy se odvíjí od datování zmíněných medailí, resp. grafických předloh, a lze je klást nejspíše do druhé poloviny 30. let 16. století. Vzájemné srovnání všech čtyř kusů z hlediska ikonografického a metrického umožňuje vyslovit hypotézu o pořadí jejich vzniku a ve spojení s podrobným hodnocením technologických detailů prokazuje užití dosud jen teoreticky předpokládaných výrobních postupů. and This paper considers two new ceramic finds – a stove tile and mould for making stove tiles – bearing a portrait of Jan Hus. These examples, together with two others published previously, form a closed group, wherein – despite the mutual metric and particular artistic differences – the central motif on all the pieces comes from the same common original. The concurrence in detail with the central motif of the Jáchymov medals with depiction of Jan Hus indicates that such medals were taken as the model for the creation of the original mould, assuming that the latter’s creator – or the creator of the wooden positive from which it was imprinted – was not actually one of the carvers from the Krušné Hory Mts. who worked at the Jáchymov mint (Hieronymus Dietrich or Hieronymus Magdeburger). The finds context of the example from Prague Castle allow, when taken together with reports in written records on the progress of building work in the given area, a relatively precise dating of the products in the whole group to the 1540’s-1550’s. The appearance of the original mould may be chronologically classified by the date of the aforementioned medal, or rather its graphic precursor, and most likely may be assigned to the second half of the 1530’s. A mutual comparison of all four pieces from the iconographic and metric points of view allows a hypothesis to be advanced as to the order in which they were created, and in conjunction with a careful evaluation of the technological details demonstrates the use of a hitherto only theoretically presumed manufacturing process.
Článek se soustředí na téma, jemuž dosud mezi českými badateli nebyla věnována patřičná pozornost. Uvádí do českého prostředí přírodní filosofii Tommasa Campanelly OP (1568–1639), přičemž se zaměřuje na jeho kosmologii, astrologii, magii, medicínu a prorocké vize. Jsou zdůrazněny některé z jeho antiaristotelských tezí a v neposlední řadě je poukázáno na zajímavé paralely, analogie a průniky se staršími autory (Dante, Ficino...) i současníky (Komenský, Galileo...). Závěrečné tvrzení, že Campanella nepatří k průkopníkům moderní vědy, ale spíše k starší renesanční hermeticko-magicko-platónské tradici, by nemělo zastínit literární a rétorickou kvalitu jeho spisů, především jeho metaforiku a obraznost. and The article concentrates on the theme that has been so far neglected by Czech scholars. It outlines the natural philosophy of Tommaso Campanella OP (1568–1639) with focus on his cosmology, astrology, magic, medicine and prophetic visions. Some of his antiaristotelian theses are emphasized and – last but not least – some parallels, analogies and intersections with either earlier (Dante, Ficino...) or contemporary (Comenius, Galileo...) thinkers are pointed out. The conclusion, that Campanella does not belong to proponents of the modern science but rather to the older Renasissance hermetic-magic-neoplatonic tradition, should not overshadow the literary and rhetorical quality of his works, above all his use of metaphors and his poetic imagery.
Text hodnotí soubor renesančních portrétních kachlů, nalezených při archeologickém výzkumu v areálu bývalých kasáren na náměstí Republiky v Praze. Celkem 6 nalezených typů se od sebe liší portrétovanými osobami ve středovém medailonu, z nichž lze identifikovat Jana Husa, Erasma Rotterdamského a vévodu Jiřího Saského. Celý soubor doplňuje identicky ztvárněný kachel z hradu Křivoklátu, nesoucí portrét zakladatele jáchymovské mincovny Štěpána Šlika. S do detailu shodnými portréty těchto osobností se setkáváme na dobových medailích z produkce jáchymovské mincovny, což dovoluje vyslovit hypotézu, že tvůrcem modelů pro výrobu kachlových forem byl některý z krušnohorských medailérů, nejspíše Hieronymus Dietrich. Vročení příslušných medailí v kombinaci se zhodnocením nálezového kontextu a doprovodných archeologických nálezů umožňuje datovat vznik celého souboru do konce 30. či průběhu 40. let 16. století a jeho výrobu přiřknout hrnčíři Adamu Špačkovi, pracujícímu na příslušné parcele v letech 1531–1572. Charakter kachlových zlomků (neglazované polotovary) poskytuje zároveň příležitost ke sledování technologie jejich výroby. Některé detaily dosvědčují, že kachle byly vyráběny otiskem ze dvou do sebe vkládaných forem, přičemž vnější forma s okrajovou výzdobou byla všem typům společná. Zhodnocení souboru z hlediska ikonografického a ikonologického v kombinaci s porovnáním s nálezy některých typů kachlů z jiných lokalit dovoluje vyslovit hypotézu, že původní kachlové formy, resp. pozitivní modely pro jejich výrobu vznikaly patrně jednotlivě v jáchymovském prostředí. Reliéfy již hotových kachlů pak byly přetiskovány a vznikaly tak formy druhotné, z nichž byly vyráběny i kachle ve Špačkově dílně, kde se také všechny typy spojily v jeden celek určený ke stavbě jednoho kamnového tělesa. and The text contains an evaluation of a collection of Renaissance portrait stove tiles found during excavations in the area of the former barracks on náměstí [Square] Republiky in Prague. The 6 various types differ from one another in the figures portrayed in their central medallions, among whom it is possible to identify Jan Hus, Erasmus of Rotterdam and Duke George of Saxony. The entire collection is complemented by identically made tile from Křivoklát Castle, bearing a portrait of the founder of the Jáchymov mint, Štěpán Šlik. Portraits comparable even in the details of these personalities are known from period medals made by the Jáchymov mint, allowing the hypothesis that the models for making the tile moulds were created by one of the Krušné Hory medal-makers, most likely Hieronymus Dietrich. The dating of the relevant medals, in combination with an assessment of stove-tiles‘ finds contexts and accompanying archaeological finds, makes it possible to date the creation of the collection fairly precisely to the end of 1530s or 1540s, and to ascribe its manufacture to the potter Adam Špaček, who worked on the same plot in the years 1531–1572. The nature of the tile fragments (unglazed, semi-finished products) at the same time offers a unique opportunity to study the technology of their manufacture. Several details indicate that the tiles were made by imprint from two moulds set into each other, the outer – bearing the peripheral decoration – remaining the same for each type. An evaluation of the collection from the iconographic and iconological perspectives, in combination with a comparison with finds of several types of stove tile from other sites, allows the hypothesis that the original moulds, or the positive models for the production of same, originated separately in the Jáchymov milieu. The reliefs on already made tiles were then overprinted, giving rise to secondary forms, from which the tiles from Špaček’s workshop in Prague were also made, and where all of the types were joined into a single whole to create individual stove body.
Text se věnuje zhodnocení souboru kachlů a forem k jejich výrobě, získanému při výzkumu dosud jediné archeologicky zkoumané renesanční hrnčířské dílny v Praze. Ze zadní části parcely domu č. p. 1111 v Truhlářské ul. na Novém Městě, kde v l. 1531–1572 fungovala dílna hrnčíře Adama Špačka, byl z vrstev výrobního odpadu získán soubor zlomků 66 forem k výrobě kachlů a dalších kamnových doplňků. Kromě zlomků forem bylo identifikováno 167 rozdílných motivů na kachlích; včetně forem je v souboru zastoupeno 195 různých reliéfů. Šestnáct z nich patří přitom mezi kachle označované jako gotické; některé z nich byly až dosud datovány před konec 15. století. Jejich výroba ve Špačkově dílně dokládá přežívání těchto motivů přinejmenším do 1. pol. 16. stol., v kamnovém tělese pak mohly sloužit i později. V řadě případů se porovnáním kachlů vyrobených v této dílně s exempláři se stejným reliéfem z jiných lokalit (především z Pražského hradu) podařilo prokázat jejich společný původ, jindy toto srovnání přináší zajímavé informace o možných způsobech šíření jednotlivých motivů do různých hrnčířských dílen. Lze soudit, že dílna Adama Špačka byla na výrobu kachlů speciálně zaměřena a že v této činnosti patřila k nejlepším. and The text presents an evaluation of the assemblage of stove tiles and the moulds used in their production acquired during excavations of the single Renaissance pottery workshop in Prague to have undergone archaeological study to date. An assemblage of 66 mould fragments and additional stove accessories were obtained from production waste layers in the rear section of the lot of house no. 1111 in Truhlářská St. in Prague’s New Town, where the pottery workshop of Adam Špaček was in operation between the years of 1531 and 1572. In addition to mould fragments, 167 different motifs were identified on the tiles; therefore, including the moulds, the assemblage contains 195 various reliefs. Sixteen of these reliefs are those identified as Gothic; several of the reliefs had been dated until now to the period prior to the end of the 15th century. Their production in Špaček’s workshop documents the persistence of these motifs at least into the first half of the 16th century; they could have then been used on stoves even later. In many cases comparisons of tiles produced in this workshop with specimens bearing the same relief from other locations (Prague Castle in particular) demonstrated their common origin; in other cases these comparisons have produced interesting information concerning possible methods for the spread of individual motifs to various pottery workshops. It is possible to conclude that Adam Špaček’s pottery workshop specialized in the production of stove tiles and was one of the best facilities for the production of these items.
The Florentine historian and politician, Francesco Guicciardini, played a key role in Renaissance culture and his works contributed to the heated debate between the Catholic and Reformed churches. A diplomat and adviser to the Medici Family and the Papacy, his work left a crucial mark during his lifetime, and between the sixteenth and seventeenth centuries his texts made the long journey through Europe, meeting with considerable appreciation. Leading thinkers, editors, printers, kings and military leaders published,and read his works, and this paper aims to shed light upon this important moment in the dissemination of Renaissance culture.
This paper is focused on image of Turks and Ottoman expansion to the Europe in croatian and serbian sources from the middle of the 14th to the middle of the 17th century. It presents and explains frequent phenomenons connected to Turks, development of the image of Turks through the three centuries and the differences in serbian and croatian enviroments.