Search

Start Over Subject autenticita

3. Authenticity as a predictor of social safeness in Turkish university students

Creator:
Satici, Seydi Ahmet, Uysal, Recep, and Akin, Ahmet
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, autenticita, sociální bezpečí, vícenásobná regresní analýza, authenticity, social safeness, multiple regression analysis, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Záměr. Ačkoli je autenticita důležitým pojmem v mnoha druzích psychoterapie, zabývalo se jí překvapivě málo empirických výzkumů. Žádný výzkum zatím nezjišťoval vztah mezi autenticitou a sociálním bezpečím. Cíl výzkumu. Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi autenticitou a sociálním bezpečím. Účastníci výzkumu. Účastníky bylo 294 univerzitních studentů, kteří vyplnili sadu dotazníků zahrnující i škálu autenticity a škálu sociálního bezpečí a spokojenosti. Metoda. Vztah mezi autenticitou a sociálním bezpečím byl hledán pomocí korelační analýzy a vícenásobné regresní analýzy. Výsledky. Výsledky ukazují, že prediktory sociálního bezpečí jsou přijímání vnějších vlivů a sebeodcizení a autentický život. Výsledky jsou ve světle literární zdroji. Omezení. Účastníky výzkumu byli univerzitní studenti a výzkumná data tvoří subjektivní výpovědi. Další výzkum by měl zjistit vztahy mezi proměnnými. Měly by být použity vícečetné analýzy, umožňující porozumět směru působení proměnných., Background. Authenticity which is an old and important concept within humanistic theory and many kinds of psychotherapy, surprisingly little empirical research has focused on it (Sheldon, 2009). No previous investigation has examined the relationships between authenticity and social safeness. Purpose. The purpose of this research is to examine the relationship between authenticity and social safeness. Participants. Participants were 294 university students who completed a questionnaire package that included the Authenticity Scale and the Social Safeness and Pleasure Scale. Method. The relationship between authenticity and social safeness was examined using correlation analysis and multiple regression analysis. Results. According to results, social safeness was predicted negatively by accepting external influence and self-alienation and positively by authentic living. Results were discussed in the light of literature. Limitations. Participants were university students and the data reported in this study are limited to self-reported data. Future studies should be made in order to generate a more solid relationship and multiple methods should be used to provide better understanding of directionality., and Seydi Ahmet Satici, Recep Uysal, Ahmet Akin.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Čo iné je Platónov Sókratés, než len Platón vpredu, Platón vzadu a v strede Chiméra? : (úvahy o Platónovej verzii Sókrata)

Creator:
Škvrnda, František
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
sokratovská otázka, Platónův Sokrates, Schleiermacher, Apologie, nekonzistence, autenticita, Socratic question, Plato's Socrates, Apolly, inconsistency, authenticity, and Philosophy
Language:
Slovak
Description:
Táto štúdia ponúka stručné uvedenie do sokratovskej otázky, pričom sa v nej kladie dôraz predovšetkým na Platónovho Sókrata. Prvá časť príspevku sleduje vznik sókratovskej otázky v antike. V druhej časti sa pojednáva o vzostupe Platónovej autority v riešení tejto otázky. Nasledujúca časť podáva argumenty, prečo je Platónov portrét Sókrata z pohľadu historika filozofie neudržateľný a nedôveryhodný. Navrhované riešenia sókratovského problému spočívajú v zdržaní sa úsudku o historickej autentickosti Platónovho Sókrata. and This paper offers a brief introduction to the Socratic question with accent on Plato's Socrates. The first part tracks the origins of Socratic question in antiquity. The second part is concerned with the rise of Plato's authority in resolving this problem. The following part argues that Plato's trait of Socrates is inconsistent and therefore suspicious in terms of history of philosophy. The proposed conclusions are to sustain judgement about the historical accuracy and authenticity of Plato's portrait of Socrates.
Rights:
unknown

6. Creating bonds, creating memories. Monasteries Kladruby and Opatovice in twelfth century and their forgeries /

Creator:
Kalhous, David,
Type:
text and studie
Subject:
Křesťanská sdružení, spolky a organizace. Řeholní řády, kláštery, řád, benediktini, písemnosti církevní, falza, autenticita, české země 895/906-1197, církevní řády a kongregace, náboženská bratrstva, kláštery, and diplomatika a paleografie
Language:
English
Description:
Vytváření vazeb a paměti. Kláštery Kladruby a Opatovice ve 12. století a jejich falza.
Rights:
unknown

7. Dobrý život, autentický život

Creator:
Sobek, Tomáš
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
hédonismus, touha, preference, blahobyt, sebezdokonalování, autenticita, hedonism, desire, preferences, well-being, self-perfection, authenticity, and Philosophy
Language:
Czech
Description:
Máme tři hlavní teorie blahobytu. První je hédonismus. To je teze, že blahobyt jednotlivce zcela závisí na tom, jak se cítí. Blahobyt prostě spočívá v potěšení. Pro člověka je dobré, aby ve svém životě prožíval příjemné zážitky. A je pro něj špatné, aby trpěl. Nejlepší život je pak takový, který znamená největší možnou převahu potěšení nad bolestí. Druhá je teorie touhy, která znamená, že něco je pro někoho dobré, protože to splňuje jeho touhu. Je na tom lépe do té míry, do jaké dostane to, po čem touží. Blahobyt tedy spočívá v realizaci subjektivních preferencí. Třetí teorie blahobytu je perfekcionismus. To je názor, že pro člověka je dobré, aby rozvíjel schopnosti, které jsou charakteristické pro lidský druh. Tyto schopnosti zahrnují zejména racionalitu, teoretickou i praktickou. Blahobyt spočívá v sebe-zdokonalování, v životě excelentní a ctnostné aktivity, resp. v dobrém fungování lidské bytosti. Počiny, jako jsou úspěšné projekty, poznání, estetická zkušenost, rodičovství a přátelství, jsou konstitutivní pro naši lidskou prosperitu. V tomto článku dospívám k závěru, že tyto tři konkurenční teorie ztělesňují odlišné koncepce autenticity. and We have three main theories of well-being. The first theory is hedonism. It is the thesis that individual well-being wholly depends on how he feels. Well-being simply consists in pleasure. What is good for him is the enjoyable experiences in his life. And what is bad for him is the suffering in his life. The best life is that with the greatest balance of pleasure over pain. The second one is the desire theory. It means that something is good for someone because it fulfils his desire. He is better off insofar as he gets what he wants. Briefly, well-being consists in the realization of subjective preferences. The third theory of well-being is perfectionism. It is the view that the development of certain characteristically human capacities is good. These capacities include, in the first place, our rationality, both theoretical and practical. Well-being consists in the self-perfection, in a life of excellent or virtuous activity, or well-functioning as human being. Endeavours such as achievements, knowledge, aesthetical experience, parenting and close friendships constitute our human flourishing. In this paper I conclude, that these three rival theories represent different conceptions of authenticity.
Rights:
unknown

9. K filozofickým předpokladům hledání výchovy k autenticitě : úvaha o antinomiích a abstrakcích v pedagogickém myšlení

Creator:
Strouhal, Martin
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
výchova, výchovné antinomie, autenticita, zobecňování, abstrakce, dobro, kompetence, education, educational antinomies, authenticity, generalisation, abstraction, good, competencies, and Educational Sciences
Language:
Czech
Description:
Text se zabývá problémem ambivalence zobecňování, resp. abstrakcí v pedagogických souvislostech. Na otázku po dobru a zlu ve výchově se snaží odpovědět úvahou nad dvěma otázkami. První vyplývá z antinomického charakteru výchovných cílů (výchova má sloužit společnosti, ale také rozvoji individua): mohou být pedagogické antinomie odstraněny, nebo je výchova podstatně antinomickou aktivitou, v níž je třeba zohlednit její nejednoznačnost? Druhá otázka zní, nakolik skutečně rozumíme tomu, co znamená být autentickou osobností, a nakolik jsme schopni k autenticitě vychovávat. Text předkládá kierkegaardovský a blondelovský motiv autentického jednání jako částečné východisko z roz porů, k nimž vede vyostřená formulace zmíněných antinomií. Snaží se ale také ukázat, že hledání cest k výchově k autenticitě je komplikováno snahou formulovat obecně platný pedagogický princip či přístup a že pedagogika nejvíc trpí, jestliže zapomíná na svůj antinomický charakter – úsilí uniknout rozporům vede k nepřijatelným abstrakcím a formalismu. V závěru je otevřen problém zobecňování ve vztahu k pedagogice kompetencí a konstatuje se nezrušitelný, avšak v jistém smyslu ozdravný, pozitivní charakter antinomií. and The paper examines the problematic nature of making generalisation ambivalent or, in other words, abstraction in pedagogical consequences. The paper adds to the discussion of good and evil in education by answering two questions. The first question stems from the antinomous nature of educational aims (i.e. education is to serve the society but also to develop an individual): can educational antinomies be eliminated or is education an antinomous activity and hence it is necessary to take into account its ambivalence? The second question inquires to which extent do we understand what it means to be an authentic personality and the degree to which we can educate for authenticity. The paper proposes Kierkegaard's and Blondel's motive of authenticity as a partial way out of contradictions which result from the mentioned antinomies. The paper also shows that looking for education for authenticity is complicated by attempts at formulating a generally acceptable principle of education and that education suffers the most when it forgets about its antinomous nature. For its attempts to avoid contradictions lead to unacceptable abstractions and formalism. The paper then introduces the problem of making generalisation ambivalent in relation to educational competencies and concludes with describing the irrevocable yet restorative nature of antinomies.
Rights:
unknown