Search

Start Over Subject Aristoteles

3. Botany as a new field of knowledge in the thirteenth century: on the genesis of the specialized sciences

Creator:
Yavuz, Mustafa and Oliva, Pilar Herraíz
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
botany, De plantis, Aristotle, Nicolaus Damascenus, Kitab al-Nabat, botanika, Aristoteles, and Mikuláš z Damašku
Language:
Czech
Description:
Th e reception of the translations of Aristotelian and pseudo-Aristotelian works at the University of Paris in the thirteenth century promoted a new understanding of the sciences as specialized fi elds of knowledge. Th e huge amount of translations required a new organization of knowledge, which included novel subjects and categories. Among these there is a very special case, namely the pseudo- Aristotelian De plantis, translated from Arabic into Latin and then back into Greek to be re-translated into Latin again. De plantis was included in the new curriculum in Ripoll 109 (1230–1240 BCE), and constituted the main source for botanical studies until the sixteenth century. Th roughout this paper we will explore the reception and impact of De plantis in both the Arabic and the Latin traditions. We aim to show its foundational role in the development of botany as a theoretical discipline within the natural sciences. and Recepce překladů aristotelských (včetně pseudo-aristotelských) textů na Pařížské univerzitě 13. století šířila nové porozumění vědám jakožto specializovaným oblastem poznání. Velké množství překladů vyžadovalo novou reorganizaci vědění, která musela zahrnout nové předměty a kategorie. Mezi těmito překlady můžeme najít velmi specifi cký případ – pseudo- -aristotelský spis De plantis, přeložený z arabštiny do latiny, poté zpět do řečtiny a nakonec znovu přeložený do latiny. De plantis byl zahrnut do nového kurikula v Ripollu 109 (1230–1240 n.l.) a tvořil hlavní pramen pro botanické studie až do 16. století. V tomto článku zkoumáme přijetí a dopad De plantis jak na arabskou, tak na latinskou tradici. Našim cílem je ukázat jeho fundamentální roli ve vývoji botaniky jako nové disciplíny v rámci přírodních věd.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Definícia v Aristotelovej koncepcii vedy

Creator:
Repovský, Miroslav
Format:
text/pdf
Type:
Article
Subject:
Aristoteles, Druhé analytiky, metóda, veda, sylogistická definícia, bezprostredná definícia, Aristotle, Posterior Analytics, method, science, syllogistic definition, immediate definition, and Philosophy
Language:
Slovak
Description:
Aristotelova koncepcia definície v Druhých analytikách nepredstavuje len zásadný komponent dokazovacej vedy, ale v rôznych podobách je tiež zosobnená v spisoch jednotlivých vied a významným spôsobom ovplyvňuje podobu jeho filozofických a vedeckých skúmaní. I keď je systematickému výkladu spôsobov definovania venovaná celá druhá kniha tohto spisu, plné vyjasnenie účelu definícií sa ukáže až v širšom kontexte Aristotelovho modelu vedy. Cieľom štúdie je systematická interpretácia konceptu definície a predstavenie dvoch hlavných postupov definovania na podklade metódy vedeckého skúmania v spisoch Organonu. -- Podobu definície do značnej miery utvára povaha objektov, ktoré vstupujú do vedeckého skúmania. V prvom rade je nutné zabezpečiť definície elementárnych objektov a vlastností, ktoré konštituujú predmet vedy. V tomto význame vystupujú definície ako jeden z bezprostredných počiatkov vedeckého sylogizmu. Postavenie takzvaných bezprostredných definícií je o to význačnejšie, že ich úlohou nie je len fixovať významy elementárnych pojmov vedeckého jazyka. Aristotelova metodológia vedy je vystavaná na esencialistických základoch a definície tak majú za úlohu zachycovať všetky nutné vlastnosti popisovaného druhu objektov, pričom zároveň z výmeru vylúčia tie vlastnosti, ktoré sú pre neho náhodné. Z toho nasleduje, že jednému druhu nutne náleží len jedna úplná a adekvátna definícia, čo vedcovi umožňuje vytvoriť spoľahlivý základ pre dokazovaciu fázu skúmania zaistením pravdivých premís, ktoré vyčerpávajúcim spôsobom popisujú svoj objekt. -- Na opačnom konci procesu vedeckého skúmania stoja sylogistické definície. Na rozdiel od prvého typu objektu definície, ich predmety sú komplexné a esencia nie je zjavná. Nakoľko cieľom definície je práve zobrazenie esencie, Aristoteles používa dôkaz ako nástroj jej zobrazenia. V tomto kontexte uvádza príklady prírodných fenoménov zatmenia a hromu, ktorých príčina je od nich odlišná, čo vytvára potrebu tohto špecifického postupu ich uchopenia. Na podklade Aristotelovho výkladu, štúdia analyzuje tieto dva typy definovania ako integrálnu súčasť vedeckej metódy a prirodzený dôsledok potreby adekvátneho postihnutia esencie predmetu skúmania. and Aristotle's concept of definition in Posterior Analytics represents a crucial component of the demonstrative science and in various forms determines the shape of his philosophical and scientific inquires. Although, the whole second book of this treatise is devoted to the systematic explanation of the forms of definition, full clarification of the role of definition reveals itself through the context of Aristotle’s concept of science. The aim of this paper is to introduce two main methods of definition on the basis of this concept. -- The form of definition is mostly shaped by the nature of objects, which enter the scientific inquiry. At first it is necessary to acquire the definitions of elementary objects and properties which constitute the object of science. In this meaning the definitions pose as one of the immediate starting-points of scientific syllogism. The position of so-called immediate definitions is most significant for their purpose is not only to consolidate the meanings of elementary terms of the scientific language. Aristotle's methodology of science is built upon essentialist foundations and thus the definitions aim to grasp all the necessary properties of the examined specie while excluding all those properties which are accidental to it. It follows that there is only one complete and adequate definition applicable to specie which allows the scientist to create a reliable foundation for the demonstrative phase of inquiry by acquisition of true premises which fully describe their object. -- Syllogistic definitions stand at the other end of the process of scientific inquiry. In contrast to the first type of the object of definition their objects are complex and essence is unapparent. For the aim of defining is to grasp the essence Aristotle chooses to use demonstration as a tool if it's uncovering. In this context he presents the examples of natural phenomena of eclipse and thunder which cause is different from them to show the need for a specific approach. On the basis of Aristotle's explanations this paper analyses these two types of defining as an integral part of scientific method and a natural result of the need to fully grasp the essence of the examined object.
Rights:
unknown

6. Ferenciek tér 6, Universitní knihovna (02)

Creator:
Lotz, Károly
Type:
malba nástěnná
Subject:
hvězdný diadém, kniha, Aristoteles, and allegoria
Description:
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

7. Ferenciek tér 6, University Library (02)

Creator:
Lotz, Károly
Type:
mural
Subject:
diadem with stars, book, Aristoteles, and allegoria
Description:
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz