Studie se zabývá problematikou renesančních historiae naturalis, zejména potom vztahem, který v tomto žánru zaujímala empirie a tradiční vedení. Článek analyzuje rozdíly mezi historiae naturalis Starého světa (Gessner, Aldrovandi) a světa Nového (Oviedo, Hernández). Hlavním cílem textu je charakterizovat specifika těchto dvou typů "přírodní historie" a stejně tak ukázat jejich podobnosti a poukázat na "zdánlivé paradoxy". and The central theme of this study is the problematics of historiae naturalis in Renaissance, especially the relationship between empiricism and tradition in this genre. The paper analyses the differences between historiae naturalis of The Old World (Gessner, Aldrovandi) and historiae naturalis (these) of The New World (Oviedo, Hernández). The main goal is to characterize the specific forms of these two ways of natural history and, on the other hand, to show their similarities and point out the "seeming paradoxes".