Cílem článku je podat přehled o problematice archivace sociologických dat. Článek se zabývá archivací z několika úhlů pohledu. Rozebírá její význam pro vědeckou práci a místo archivů v „cyklu oběhu dat“. Následně se věnuje přípravě dat pro archivaci - nárokům, které z toho plynou jak pro výzkumníky, tak i pro pracovníky archivů. V další části je rozebrán standard DDI jakožto nástroj vhodný pro popis (nejen) sociologických dat., Martin Vávra., 1 schéma, and Obsahuje bibliografii
Tento text se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti v České republice. V úvodu připomíná, že současná sociologie nabízí dvě vysvětlení, proč k tomuto trendu dochází. Prvním je tzv. teorie druhého demografického přechodu a druhým odkaz na zneužívání sociálních dávek. Tento článek nabízí další vysvětlení, proč se zvyšuje podíl žen, které rodí děti mimo manželství, a to zvláště mezi matkami s nízkým vzděláním. Data Sociální a ekonomické podmínky mateřství totiž naznačují, že rostoucí mimomanželskou plodnost je možné do značné míry připsat osamělému mateřství, a to zvláště v nižších sociálních vrstvách. V posledním sledovaném období neměla v době porodu stálého partnera již více než polovina matek se základním vzděláním; muži se základním vzděláním mají rovněž po rozchodu s partnerkou velmi omezené kontakty se svými dětmi., Dana Hamplová., 6 tabulek, and Obsahuje bibliografii
Stať se zaměřuje na zkoumání příčin rostoucí mimomanželské plodnosti. Vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství (SEPM) provedeného v roce 2006 v Sociologickém ústavu AV ČR. Tato data umožňují na mikroúrovni poodkrýt důvody, jakými neprovdané matky vysvětlovaly svoji vlastní rodinnou situaci při narození prvního dítěte. Analýza identifikovala tři typy motivací neprovdaných matek: nesouhlas/absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Jednotlivé skupiny neprovdaných matek se lišily nejen postoji k manželství, ale i tím, jak vnímaly budoucnost vztahu s otcem dítěte. Příslušnost k jednotlivým skupinám souvisela s tím, jestli žena v době narození prvního dítěte žila v nesezdaném soužití s jeho otcem, s výší vzdělání a jejím věkem při narození prvního dítěte. Skupiny neprovdaných matek mají navíc rozdílné vyhlídky do dalšího rodinného života. V druhé části se příspěvek zaměřuje na to, jaké partnerské uspořádání považují neprovdané matky za ideální. Data SEPM ukazují, že velká část neprovdaných matek preferuje manželský svazek po předcházejícím nesezdaném soužití., Jana Chaloupková., 1 graf, 4 tabulky, and Obsahuje bibliografii
Stať představuje jednoduchý nástroj měření konceptu tzv. přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) pomocí baterie otázek dotazujících odlišnosti v okruhu přátel adaptovanou pro podmínky dospělé populace v ČR. Tato baterie byla použita ve výzkumu veřejného mínění Naše společnost 2007-04 (CVVM). Nejprve ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu nástroje pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy, ve které sledujeme, zda je koncept vícedimenzionální. Výsledky ukazují, že o přemosťujícím sociálním kapitálu je třeba uvažovat ve třech různých dimenzích: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Dále ověřujeme pomocí strukturního modelu konstruktovou validitu. Vycházíme z teoretického modelu pozitivních efektů strukturní dimenze sociálního kapitálu (diverzita v přátelských vazbách) na jeho kulturní dimenzi (tolerance, důvěra). Pozornost věnujeme také položkové reliabilitě škál PSK. Závěrem navrhujeme doporučení pro využití baterie PSK v dalších výzkumech., Jiří Šafr, Julia Häuberer., tabulky, obrázky, and Obsahuje bibliografii
Text sa v úvode venuje histórii reprezentatívnych výskumov na Slovensku a v Československu od roku 1948 a na tomto príklade zdôrazňuje dôležitosť archivácie. Neexistencia dátového archívu mala za následok stratu údajov z mnohých výskumov realizovaných pred rokom 1989. Štúdium predstavuje pokusy o založenie dátového archívu na Slovensku a bližšie predstavuje Slovenský archív sociálnych dát (SASD), ktorý je v súčasnosti prevádzkovaný Katedrou sociológie FF UK a Sociologickým ústavom SAV. Relatívne neskorá inštitucionalizácia archívu na Slovensku ponúkla možnosť, archivovať dáta priamo v aktuálnom štandarde DDI. Cieľ SASD - zvyšovať metodologické štandardy výskumov realizovaných na Slovensku, demonštruje text na príkladoch nejednotnosti slovenských prekladov otázok a variantov odpovedí z medzinárodných výskumov, ako aj na príklade nejednotnosti použitých škál. Na záver štúdia predstavuje možnú spoluprácu archívov sociálnych dát v ČR a SR. Jej náplňou by mohla byť archivácia a kompletizácia informácií o výskumoch z obdobia spoločného štátu, prípadne aj tvorba rozdelených dátových súborov reprezentatívnych pre Čechy a Slovensko., Miroslav Tížik, Miloslav Bahna., 5 obrázků, 5 tabulek, and Obsahuje bibliografii
This article reports the results of a content analysis of recently published papers on the relationship(s) between socioeconomic status and health. This study explores how scholars conceptualize and measure socioeconomic status and health. Consequently, this research investigates if significant differences in measurement exist both across subfields within sociology and across disciplines. The evidence presented reveals a remarkable variation in measurement strategies. Moreover, this variation exhibits a pattern that is not entirely predictable. This article concludes by presenting in detail some of the most widely used health indicators and proposing that current measurement practice may be improved by utilizing some more advanced scaling strategies., Martin Kreidl, Lucie Hošková., 4 tabulky, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé