V České republice nenajdeme výzkum, který by byl orientován na dětské sny. Tato oblast je nicméně velmi zajímavá, stejně jako sny dospělých. Naše studie se zabývá sny dětí mladšího školního věku. Hlavní metodou je semistrukturovaný rozhovor zaměřený na vybavené sny a jejich obsah. Zkoumaný vzorek se skládá z 35 dětí ve věku 6-8 let a pochází z jedné základní školy v České republice. Pro zpracování dat používáme obsahovou analýzu snů vyvinutou psychology Calvinem S. Hallem a Robertem Van de Castleem. Zvláštní pozornost je kladena na formální charakteristiky snu, což zahrnuje typy postav, sociální interakce, aktivity a emoce. Dalšími výzkumnými tématy jsou dětská schopnost vybavování snů a jejich subjektivní frekvence. Zajímá nás postoj dětí k vlastním snům a souvislost jejich obsahů se zážitky z předchozího dne, dětskými zálibami, běžnými aktivitami nebo problémy. Výsledky našeho šetření budou srovnány s podobnými výzkumy z cizích zemí. V článku je diskutován vliv médií na dětské sny. and In the Czech Republic there is no research dedicated to children's dreams. It is, however, a very interesting area, as well as dreams of adults. Our study is focused on dreams of primary school children. We use the method of semi-structured interview aimed at dream recall of primary school children. Surveyed sample consists of 35 children between six and eight years of age from an elementary school in the Czech Republic. To process the data we use the coding system of the dream content analysis developed by psychologists Calvin S. Hall and Robert Van de Castle. Particular attention is paid to formal properties of dreams such as types of characters, social interactions, activities and emotions. Other research topics are children's ability of dream recall and subjective frequency of their dreams. We are interested in children’s attitudes to their dreams and connections of their contents to experiences from previous day, children's hobbies, common activities or their problems. The results of our research will be compared with similar investigations from foreign countries. The media's influence on children's dreams is also discussed.
This article reports the results of a content analysis of recently published papers on the relationship(s) between socioeconomic status and health. This study explores how scholars conceptualize and measure socioeconomic status and health. Consequently, this research investigates if significant differences in measurement exist both across subfields within sociology and across disciplines. The evidence presented reveals a remarkable variation in measurement strategies. Moreover, this variation exhibits a pattern that is not entirely predictable. This article concludes by presenting in detail some of the most widely used health indicators and proposing that current measurement practice may be improved by utilizing some more advanced scaling strategies., Martin Kreidl, Lucie Hošková., 4 tabulky, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
Cíl: Cílem příspěvku je předložit dosavadní poznatky o používání SQUALA standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) pro oblast subjektivní kvality života. Předkládaný příspěvek obsahuje deskripci a analytickou práci s výsledky výzkumů (především v podobě plnotextů) subjektivní kvality života, v jejichž metodických přístupech byl cíleně užit SQUALA. Metody: Metodika systematické práce se odvíjela od vymezeného zkoumaného problému a výzkumných otázek. Hlavním přístupem byl koncept EBP a užitá metoda obsahové analýzy. Hledáno bylo v širokém spektru informačních zdrojů – v databázích předplacených Univerzitou Palackého v Olomouci, v dostupných archivech vybraných odborných časopisů, databázi Medvik Národní lékařské knihovny, nebo kupř. v archivech závěrečných kvalifi kačních prací. Výsledky: Z oblasti somatopedicky (která se zaměřuje na oblast chronických onemocnění) akceptovatelné klientely byla subjektivní kvalita života posuzována např. u jedinců s idiopatickou skoliózou, paraplegií, roztroušenou sklerózou, poraněními mozku, kardiovaskulárními onemocněními, posttraumatickou transverzální míšní lézí, diabetem, onkologickými diagnózami či chronickou obstrukční bronchopulmonální nemocí. U jednotlivých cílových skupin byla vymezena také konkrétní chronická onemocnění, která byla posuzována SQUALA. Jmenujeme, pro svou četnost, především diabetes mellitus, chronickou obstrukční bronchopulmonální nemoc, onkologická onemocnění, schizofrenie, psychózy, chronickou bronchitidu či HIV/AIDS pozitivitu. Závěr: SQUALA je široce uplatnitelný jednoduchý nástroj/dotazník k posouzení subjektivní kvality života. Užívá se u širokého spektra klientely/příjemců péče, včetně osob s chronickými onemocnění. Využít se však také dá u „zdravé“, tj. intaktní společnosti (bez zdravotního či jiného problému/omezení., Aim: Main aim is to present actual information in using SQUALA standardized questionnaire (next „SQUALA“ only) in area of assessing subjective quality of life. Article presents description and analytical work with results of research (mainly focusing on full texts) connected with subjective quality of life in which SQUALA was used. Methods: Methodics of systematic work was based on research problem and research questions. Content analysis and concept of EBP were used. Searching was made in wide area of information sources – databases of Palacký University Olomouc, archives of on-line research journals, database Medvik (National Medical Library) and in archives of qualifi cation thesis. Results: In area of somatopedics, which is focusing on chronic illnesses area, subjective quality of life was assessed in individuals with idiopathic scoliosis, paraplegia, multiple sclerosis, brain injuries, cardiovascular diseases, post-traumatic spinal cord lesions, diabetes, oncology diagnoses or chronic obstructive pulmonary disease. For each target group, specifi c chronic illnesses assessed by SQUALA were also defi ned. For its abundance, chronic illnesses were especially diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, oncological disease, schizophrenia, psychosis, chronic bronchitis or HIV/AIDS positive in clients. Conclusion: SQUALA is widely applicable simple tool/questionnaire to assess subjective quality of life. It is used in a wide range of clients/care recipients, including people suff ering chronic illnesses. However, exploitation shall also be at a “healthy”, i. e. intact (not including medical or other problem/limitation) population., Jan Chrastina, Kateřina Ivanová, Olga Krejčířová, Šárka Ježorská, and Literatura