Tento text se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti v České republice. V úvodu připomíná, že současná sociologie nabízí dvě vysvětlení, proč k tomuto trendu dochází. Prvním je tzv. teorie druhého demografického přechodu a druhým odkaz na zneužívání sociálních dávek. Tento článek nabízí další vysvětlení, proč se zvyšuje podíl žen, které rodí děti mimo manželství, a to zvláště mezi matkami s nízkým vzděláním. Data Sociální a ekonomické podmínky mateřství totiž naznačují, že rostoucí mimomanželskou plodnost je možné do značné míry připsat osamělému mateřství, a to zvláště v nižších sociálních vrstvách. V posledním sledovaném období neměla v době porodu stálého partnera již více než polovina matek se základním vzděláním; muži se základním vzděláním mají rovněž po rozchodu s partnerkou velmi omezené kontakty se svými dětmi., Dana Hamplová., 6 tabulek, and Obsahuje bibliografii
Stať se zaměřuje na zkoumání příčin rostoucí mimomanželské plodnosti. Vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství (SEPM) provedeného v roce 2006 v Sociologickém ústavu AV ČR. Tato data umožňují na mikroúrovni poodkrýt důvody, jakými neprovdané matky vysvětlovaly svoji vlastní rodinnou situaci při narození prvního dítěte. Analýza identifikovala tři typy motivací neprovdaných matek: nesouhlas/absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Jednotlivé skupiny neprovdaných matek se lišily nejen postoji k manželství, ale i tím, jak vnímaly budoucnost vztahu s otcem dítěte. Příslušnost k jednotlivým skupinám souvisela s tím, jestli žena v době narození prvního dítěte žila v nesezdaném soužití s jeho otcem, s výší vzdělání a jejím věkem při narození prvního dítěte. Skupiny neprovdaných matek mají navíc rozdílné vyhlídky do dalšího rodinného života. V druhé části se příspěvek zaměřuje na to, jaké partnerské uspořádání považují neprovdané matky za ideální. Data SEPM ukazují, že velká část neprovdaných matek preferuje manželský svazek po předcházejícím nesezdaném soužití., Jana Chaloupková., 1 graf, 4 tabulky, and Obsahuje bibliografii
One of the most important factors contributing to the increasing diversity of family trajectories is the growing prevalence of unmarried cohabitation and extramarital births. Using data from the ‘Social and Economic Conditions of Motherhood’ survey (SEPM) from 2006, this paper explores the factors influencing the probability that an unmarried mother will marry after childbirth. The findings show that for one ‑third of unmarried mothers in the Czech Republic unmarried parenthood is the first phase in the family life ‑course leading to marriage rather than long term family arrangement. Unmarried mothers living in unmarried cohabitation, women with higher education, and women who have postponed marriage due to pregnancy have a higher probability of making the transition to marriage. The analysis does not confirm that the uncertainty of the relationship and a partner’s negative attitudes towards marriage at the time of childbirth have negative effects on the transition to marriage after childbirth., Jana Chaloupková., 3 tabulky, 2 grafy, Poznámky na str. 39 (2), Biografická poznámka o autorce článku na str. 39, Obsahuje bibliografii, and Resumé o klíčová slova anglicky na str. 30