1_ Analysis of chipped stone industry from Kopčany and Brehov (Slovakia). The fl ake stone assemblages (and other assemblages) which were discovered during the excavation of two archaeological sites in Eastern Slovakia – Zemplínske Kopčany and Brehov were analysed. Seventeen stone artefacts were found in object No. 24A-D/1974 at Zemplínske Kopčany. Obsidian stone, which is a local raw material, occurs at a higher frequency than imported raw materials – Jurassic fl int “G” and basalt. With the exception of two blanks (cores), the assemblage consists of fi nished tools, most of which were made on blades. Other tools present include two fl ake scrapers and a blunt drill made of Jurassic fl int “G”. One obsidian core is lightly reduced and the second obsidian core has a pyramidal shape. The remainder of the Zemplínske Kopčany assemblage includes ten fi nished products made of local (sedimentary rocks) and imported raw material (amphibolite?). Whetstones are most common and axes are less numerous. The assemblage also includes a wedge, a fragment of an axe-hammer, a globular pestle and conical byproducts from axe-hammer production., 2_ Local raw materials were used at Brehov. The local obsidian dominates and other stone materials are present in small proportions. The typological character of the fl ake industries is also different. Flakes account for 68 % of the artefacts and blades 25 %. Specifi c artefacts are the „łuszcznie“ (“Splitter” in German) though to have been used as chisels or cutting tools. The cores are very small and lightly reduced. One pebble with negative scars and one drill (borer) are also present. Other artefacts include a shaft of a fl at axe made of local hornstone and a fragment of an unfi nished granodiorite axe-hammer with a hole drilled in the middle (possibly originating from the High Tatras?). The analyzed assemblages are compared with assemblages from other Baden Culture sites in Slovakia and in particular to those from the Malopolskie Voivodship. The analyzed artefacts from Zemplínske Kopčany and Brehov correspond to two phases in the development of the Baden Culture. The older phase has stronger affi nities to the Funnel Beaker Culture, and in the case of the Brehov site, to a younger phase, which is parallel with the Pleszow-Zesławice group in the Malopolskie Voivodship., Marián Soják., and Obsahuje seznam literaruty
Studium geografického rozptylu surovin broušené a štípané industrie v neolitu umožnilo určit hlavní trendy distribuce těchto odlišných typů surovin. Zatímco zastoupení silicitových surovin klesá na 30 % ve vzdálenosti 70–150 km od zdroje, v případě metabazitů z Jizerských hor je situace značně odlišná. Ve starším neolitu mají téměř stoprocentní zastoupení i na jižní Moravě, ve vzdálenosti 250 km od zdroje (Vedrovice). Distribuční areál suroviny je obrovský a zcela nesrovnatelný se soudobými distribučními systémy surovin pro štípanou industrii. Distribuční systém spolu s těžbou fungoval ve stejném rozsahu až do konce staršího stupně kultury s vypíchanou keramikou. V této době se dílny přemísťují do nížiny a zpracovávají méně kvalitní surovinu z teras řek. Zároveň se objevují další ve východních i středních Čechách. Vedle toho se ve velké míře začíná experimentovat s jinými surovinami, které ale již nikdy nedosáhnou takové kvality. Starý distribuční systém se zhroutil a byl nahrazen novým, který byl více regionalizovaný a v mnohém odpovídá situaci v distribuci silicitové suroviny. and A study of the geographical dispersal of the raw materials for Neolithic polished and chipped stone industries enables a determination of the main trends in the distribution of these different types of raw material. While silicite raw materials vary at around 30 % representation at distances of 70–150 km from their sources, in the case of the metabasites from the Jizerské hory [Mountains] the situation is markedly different. In the early Neolithic these latter have almost 100 % representation even in South Moravia, at a distance of 250 km from their source (Vedrovice). The distribution area of this raw material is enormous, and is entirely incomparable to the contemporaneous distribution system for raw materials used to make chipped stone industry. The distribution system, together with extraction, functioned at the same scale until the end of early phase of the Stroke-Ornamented Ware culture. At this time, the workshops moved into the lowlands and worked with less high-quality material from river terraces. At the same time, others appear in eastern and central Bohemia. In addition, there was a greater degree of experimentation with other raw materials which, however, never attained such a quality. The old distribution system collapsed and was replaced by a new one, which was more regionalised and which in many ways is reflected by the situation in the distribution of silicite raw materials.
Z rozšíření a polohy sídlišť lze pro všechny úseky paleolitu rekonstruovat typ obývané krajiny, který se liší hlavně podle požadavků hospodářského a společenského života. Jednotlivé regiony Moravy se výrazně odlišují přírodním prostředím, výskytem kamenných surovin i vzdáleností od hlavních komunikačních tras. Ta mohla hrát důležitější roli než morfologie terénu. S komunikací souvisí i podíl importovaných surovin. Role variability štípaných industrií je při posuzování teritoriality dvojznačná: výrobky s vysokým sociálním statusem (např. pečlivě opracované hroty) jakož i vzorky zvláštních surovin mohly cirkulovat i mezi nositeli různých kulturních tradic, a tím stírat jedinečnost industrií, kterou opět posilovala snaha o zdůraznění identity skupiny tradiční výrobou artefaktů určitého typu. Srovnání jednotlivých lokalit nasvědčuje daleko větší stabilitě osídlení (z níž mj. vyvěrá i teritoriální chování), než by odpovídalo tradiční představě potulného způsobu života pravěkých lovců-sběračů. and Regional patterns and territoriality of the Upper Palaeolithic Moravia. From the distribution and geography of sites, one can reconstruct the type of landscape inhabited for each Upper Palaeolithic period. This type differs chiefly in economic and/or social requirements, which may or may not be similar in individual cultures. Sometimes, it was the distance of the inhabited region from the communication arteries, rather than landscape morphology, which played the major part. There also is a direct connection between communications and transport of alien raw materials. Less clear is the role of the lithic typology. Here it is not the question of the possible differences in activities but rather the considerably underestimated social role of the chipped industry composition. Tools showing high social status (highly elaborated weapons), bearing the role of social communication, can get into a quite different social milieu. On the contrary, the spectrum of lithic industries of the same initial tradition may become diversified to strengthen the group identity in a symbolic way. Even the variability of adornments or even artistic features can operate in this way. On the other hand, it is a fact that the ideological subsystems, reflecting art as well, are common to populations over a large territory. The comparison indicates much greater degree of regional patterns than would correspond to the traditional concept of nomadic hunter-gatherers.
A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site. and Analýza nově získaného souboru 1332 ks štípané industrie a 15 valounových nebo destičkovitých břidlicových artefaktů byla provedena pro ověření datace a původu známé lokality Hranice III – Velká Kobylanka v Moravské bráně. Obyvatelé lokality využívali řadu místních, spíše než importovaných, surovin pro výrobu štípané industrie, ačkoliv k výrobě nástrojů byl využíván téměř výlučně (lokálně dostupný) eratický pazourek. Typologicky nejvýraznější jsou zde mikrolitické trojúhelníky, zaznamenané již při analýze starší kolekce a napovídající datování lokality do starého dryasu. Absence surovin z jihovýchodu (např. rohovce typu Olomučany) a typologická podobnost souboru s kolekcemi východní části Německa a Polska naznačují, že hranická lokalita možná představuje nezávislou kolonizační vlnu, lišící se od té, která osídlila desítky magdalénských lokalit Moravského krasu. Jediné radiokarbonové datum, které se nám podařilo získat z kosti ležící na povrchu, však pochází z období atlantiku (holocén) a souvisí s blíže nespecifikovanou mladší událostí v lokalitě.
Soubor štípané industrie získaný v sousedství obce Bohuňovice ve východních Čechách lze na základě typologické, technologické a surovinové analýzy přiřadit k pozdnímu paleolitu. Analogické jsou industrie, označované na Moravě jako tišnovien, liší se však poněkud surovinovým zastoupením. Část artefaktů vyrobených z místního spongolitu typu Ústí nad Orlicí je zřejmě mezolitickou intruzí. and An assemblage of chipped stone industry, acquired by surface prospection in the vicinity of Bohuňovice village near Litomyšl has been analyzed from technotypological point of view. Tool types, along with patination of a part of the collection, reduction technology of cores, and raw material types indicate Late Palaeolithic age of the artefacts. An analogy can be encountered in Tishnovian industries of Moravia, although some differences, above all in directions of raw material supply, are evident in Bohuňovice. Certain part of the assemblage is probably a Mesolithic intrusion.
Výzkumem v jeskyni Pod hradem v Moravském krasu byla získána nevelká, leč zajímavá kolekce kamenných štípaných artefaktů (Valoch 1965). Předmětem příspěvku je revize určení a provenience suroviny části souboru kamenné štípané industrie, analýza plošně retušovaného bifaciálního artefaktu a zpřesnění chronostratigrafické pozice nálezových horizontů. Nová zjištění přinesla další podněty ve studiu chování člověka na počátku mladého paleolitu. and The research in the Pod hradem Cave in the Moravian Karst yielded a small but interesting assemblage of chipped stone artefacts (Valoch 1965). The article aims to revise the identification and provenance of the raw material of part of the chipped stone industry; to analyze a bifacial artefact, and to refine the chrono – stratigraphical position of the archaeological horizons. The new data brought further incentives for the study of human behavior at the beginning of the Early Upper Palaeolithic.
Předkládaná práce přináší přehled českých pravěkých nálezů štípaných artefaktů vyrobených z obsidiánu. Pozornost je dále zaměřena zejména na období mladého neolitu, kdy podíl této suroviny v českých souborech kulminuje a zároveň je možné nálezy lépe chronologicky ukotvit. Podrobně jsou rozebrány dva nejbohatší soubory, pocházející ze Smiřic a Plotišť nad Labem u Hradce Králové. Práce rozšiřuje svůj prostorový rámec i na Svitavsko, a to z důvodu úzké vazby této oblasti k východočeskému prostředí. Obsidián byl na sídlištích kultury s vypíchanou keramikou zpracováván ve formě donesených hlíz a podle specifické makroskopické stavby artefaktů bylo na místech zpracování vytěženo vždy jen malé množství kusů suroviny. Nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí českých nálezů se jeví Zemplínské vrchy na jihovýchodním Slovensku, méně pravděpodobné jsou Tokajsko-zemplínské vrchy v severovýchodním Maďarsku. and The work provides an overview of Bohemian finds of prehistoric chipped artefacts made from obsidian. Attention is also paid to the Late Neolithic period, when the share of this raw material in Bohemian assemblages culminates and, at the same time, the finds can be more accurately dated. Two of the richest assemblages, which come from Smiřice and Plotiště nad Labem near Hradec Králové, are analysed in detail. The work also expands its spatial framework to include the Svitavy region due to the close ties between this area and east Bohemia. Obsidian was processed at Stroked Pottery culture settlements in the form of nodules brought to the sites; based on the internal construction of artefacts, only a small number of pieces were extracted at the processing sites. The most probable source of raw material for Bohemian finds are Zemplínské vrchy (the Zemplín Highlands) in southeast Slovakia, while Tokajsko-zemplínské vrchy (the Tokaj-Zemplín Highlands) in northeast Hungary are also possible, albeit less likely.
Výrazný nárůst pramenné základny archeologických dokladů středověké výroby a zpracování železa z historického jádra Prahy, především po roce 1989, vyvolal potřebu provést nové zhodnocení geneze této nezemědělské činnosti, která významným způsobem ovlivnila počátky a postupné utváření pražské sídlištní aglomerace v období od 9. do 1. poloviny 13. století. Rekapitulace starých a prezentace nových nálezů umožnila vytvořit zcela nečekaný rekonstrukční obraz, ze kterého je zřejmá dynamičnost železářských aktivit v čase a prostoru. Vedle otázek spojených s dislokací a genezí výrobních areálů na ploše města je v této práci řešena neméně důležitá a v řadě případů klíčová otázka spojená s problematikou surovinových zdrojů a jejich těžby na území dnešní Prahy. and A considerable increase in source material providing archaeological evidence of the Medieval production and working of iron in the historic core of Prague, particularly post–1989, has created a need to undertake a new evaluation of the genesis of such non–agricultural activities, which in a significant manner affected the origins and gradual formation of the Prague settlement agglomeration from the 9th to the first half of the 13th centuries. The recapitulation of older and presentation of newer finds enables the creation of an entirely unexpected reconstruction, a picture from which the dynamism of metallurgical activities both spatially and temporally is clear. Alongside questions associated with the dislocation and genesis of production areas within the city’s bounds, this work also resolves other no less important questions linked to the problem of raw material resources and their exploitation in the area of today’s Prague.