Práce se zabývá mlecími nástroji z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal.BC). Vedle ujednocení české terminologie vztahující se k pravěkým mlecím zařízením a kromě morfometrické či surovinové analýzy nálezového souboru, bylo záměrem této práce studium postupu při výrobě mlýnků z křemenného porfyru (paleoryolitu) a interpretace jejich „životního cyklu“ (chaîne opératoire; operational sequence). Zdroje nejdůležitější suroviny na výrobu mlýnků se nacházejí ve vzdálenosti do 5 km od lokality. Dalším cílem práce bylo interpretovat roli sídelního areálu s rondelem na základě komplexního studia ručních kamenných mlýnků a v konfrontaci s dřívějšími analýzami jiných typů nálezů. Vzhledem k přítomnosti rondelu, zdrojů surovin a strategické komunikační poloze sídelního areálu je možné uvažovat o jeho centrální funkci pro širší okolí. and The paper deals with grinding tools from the Stroke Pottery culture period (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal. BC). Apart from unification of the Czech terminology relating to prehistoric grinding tools and apart from the morphometric or raw material analyses of the find assemblage, this work aims to study the production procedure of millstones from quartz porphyry (palaeorhyolite) and the interpretation of their “life cycle” (chaîne opératoire; operational sequence). The outcrop of the most important raw material for the production of millstones is situated within 5 km far from the site. Another aim of this work was to interpret the possible role of the settlement area with a rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) based on a complex study of hand millstones in the light of earlier analyses of other types of finds. With regard to the presence of the rondel, raw material sources and strategic communications location of the settlement area, it is possible to consider its central function within the wider surroundings.
The British Neolithic transition, occurring around 4000 BC, at least one millennium after the continental part of Northwest Europe, is still subject to important debate these days. Various studies suggest that the Neolithic start involved farming immigrants from various parts of the Continent. However, ceramics of the Early Neolithic of Britain became increasingly distinct from their Continental roots, particularly in the Southwest and Southeast of England. We recently completed two important projects, one on Early Neolithic British and Irish pottery and the other on Peterborough Ware, integrating a new way of considering these early productions through a technological approach and the observation of various steps of the chaîne opératoire. This paper is the opportunity to present preliminary results which shed a new light on the evolution of pottery wares during the fourth millennium BC in Southern Britain. It specifically highlights strong connections between Early Neolithic and Middle Neolithic pottery, in terms of style, but above in terms of manufacturing techniques. and Přechod k neolitu v Británii, který se odehrál kolem 4000 BC, nejméně o jedno tisíciletí později než v kontinentální části severozápadní Evropy, je v současnosti stále předmětem diskusí. Různé studie připouštějí myšlenku, že začátek neolitu byl spojený se zemědělci – imigranty z různých částí kontinentální Evropy. Keramika britského časného neolitu se nicméně s časem stále více odlišovala od svých kontinentálních kořenů, a to zejména na jihozápadě a jihovýchodě Anglie. V nedávné době se podařilo realizovat dva projekty, jeden zaměřený na časně neolitickou britskou a irskou keramiku, druhý zacílený na keramickou tradici Peterborough. Technologickým přístupem a studiem jednotlivých kroků (chaîne opératoire) oba projekty přispěly k novému pohledu na tyto časné tradice. Tento článek prezentuje předběžné výsledky, které vrhají nové světlo na vývoj keramických tradicí v průběhu 4. tisíciletí BC v jižní Británii. Zdůrazňuje souvislost mezi časně neolitickou a středoneolitickou keramikou co do stylu a hlavně výrobních technik.
Soubor štípané industrie získaný v sousedství obce Bohuňovice ve východních Čechách lze na základě typologické, technologické a surovinové analýzy přiřadit k pozdnímu paleolitu. Analogické jsou industrie, označované na Moravě jako tišnovien, liší se však poněkud surovinovým zastoupením. Část artefaktů vyrobených z místního spongolitu typu Ústí nad Orlicí je zřejmě mezolitickou intruzí. and An assemblage of chipped stone industry, acquired by surface prospection in the vicinity of Bohuňovice village near Litomyšl has been analyzed from technotypological point of view. Tool types, along with patination of a part of the collection, reduction technology of cores, and raw material types indicate Late Palaeolithic age of the artefacts. An analogy can be encountered in Tishnovian industries of Moravia, although some differences, above all in directions of raw material supply, are evident in Bohuňovice. Certain part of the assemblage is probably a Mesolithic intrusion.