Všechny osady lidu LnK v poněkud marginálním regionu Oderské brány se vyznačují rozvinutou výrobou štípané industrie. Ta je vyrobena hlavně ze silicitu z krakovsko-čenstochovské jury, jehož zdroje jsou vzdáleny asi 150 km. Téměř na třetině artefaktů lze přesto zjistit zbytky kůry, úštěpy převládají nad čepelemi a jádra jsou stejně početná jako retušované nástroje. Vzhledem ke značné vzdálenosti od zdroje bývají stanoviště s takovou skladbou industrie považovány za sekundární výrobní centra. V diskusi je poukázáno na to, že zbytky kůry mohou být na artefaktech ponechávány záměrně, protože svědčí o jeho původu (geografickém, ale třeba i podzemním). Intenzita a způsob práce se silicity je kromě vzdálenosti od zdroje určována řadou dalších faktorů, jako je např. relaxace nebo soutěživost mezi štípači. Obliba této činnosti v odlehlé hornooderské enklávě LnK, s doklady rybolovu, může souviset i s mezolitickými tradicemi. Druhotná výrobní centra mohla vzniknout jen jako důsledek zvýšené poptávky po štípané industrii, a ta byla právě na sídlištích LnK často velmi nízká. and All sites in the “Oderská brána” Gate, Czech Silesia and North Moravia, a somewhat marginal region from the viewpoint of LBK occupation, are linked by an abundant occurrence of chipped industry, produced mainly from the chert of the Cracowian-Częstochowa Jurassic formation, the outcrops of which are 150 km distant. In spite of this remnants of cortex were ascertained on nearly one third of artefacts and cores are as numerous as formal tools. Because of a considerable distance from the source the sites with such composition of industry are usually considered to be secondary production centres. The discussion makes a reference to the fact that remnants of cortex could be left on the artefacts intentionally, since they testify to the provenance of the stone (either geographical or perhaps even below-ground). In addition to the distance from the source, intensity and manner of working with flint is determined by a number of other factors, for instance relaxation or competitiveness among knappers. The special liking for this activity in the remote Upper Oder enclave and evidence of fishing can be related to the Mesolithic traditions. Secondary production centres could only come into existence as a consequence of an increased demand for chipped industry; however this demand was often very low exactly in the settlements with the LBK.
Stránská skála represents an important geological and archaeological site. It is also known for its rich deposits of Jurassic cherts that were utilized in various ways during different stages of Moravian prehistory. The substantial Early Upper Paleolithic occupation events are of great significance and have been subject to several international research projects. Archaeological excavations targeting mining and workshop areas were resumed in the last years with a focus on Late Neolithic and Early Eneolithic activities. This paper introduces this project and summarizes recent results. Trends in the chipped industry within the Stránská skála workshop area are outlined, focusing on raw material variability, technology-typology, chronology, and socioeconomic aspects. The first indicators of the location and other aspects of post-Paleolithic mining activities in the field of Stránská skála III are introduced and discussed in the context of mining and workshop activities of similar contemporary features in the Czech Republic and neighboring regions. and Stránská skála představuje významnou geologickou a archeologickou lokalitu známou také jako bohatý zdroj jurských rohovců, které byly různou měrou využívány po velkou část moravského pravěku. V několika posledních letech byl obnoven výzkum těžebního a dílenského areálu na Stránské skále, a to především se zaměřením na poznání těchto aktivit v mladém neolitu až starém eneolitu. Studie přibližuje výsledky prvních výzkumných sezón projektu. Nastíněn je zde vývoj štípaných industrií z dílenského areálu, a to jak z pohledu surovinové variability místních rohovců, tak z hlediska technologicko-typologických, chronologických a socio-ekonomických aspektů. Představeny jsou rovněž první indicie týkající se lokalizace a charakteru post-paleolitické těžby rohovců v poloze Stránská skála III, jež jsou zasazeny do kontextu obdobně datovaných težebních a dílenských areálů v českých zemích a okolí.
Příspěvek rozšiřuje dosavadní skromné poznatky o neolitickém osídlení jižních Čech. Jádrem práce je analýza nálezových souborů z výzkumů sídelních areálů v Dehtářích, Radčicích a na nově objevené lokalitě Mažice uskutečněných v sezonách 2015 a 2016. Analýza keramického materiálu a radiokarbonová datace potvrdily osídlení v šáreckém stupni kultury s lineární keramikou (LnK). Zároveň bylo v tomto období ve výrobě štípaných kamenných nástrojů prokázáno dominantní užívání rohovců ortenburské jury. Analýzy základních kategorií nálezů dále tvoří rámec pro revizi nadregionálních kontaktů jihočeských neolitiků. Zvláště pro pozdní stupeň LnK bylo zaznamenáno silné propojení jižních Čech s východní částí bavorského Podunají a osídlením v okolí rakouského Lince. Na příkladu severního Třeboňska je taktéž diskutována možná koexistence lovecko-sběračských a zemědělských komunit. and The article expands the existing modest knowledge of the Neolithic occupation of south Bohemia. The core of the work is an analysis of assemblages from excavations of the Dehtáře and Radčice settlement areas and at the newly discovered site of Mažice conducted in the 2015 and 2016. Analyses of the pottery decoration
and radiocarbon dating confirmed occupation in the Šárka phase of the Linear Pottery culture. Simultaneously, the dominant use of chert of the Ortenburger Jura was proven in this period for the production of chipped stone tools. Analyses of basic categories of finds create a framework for the revision of the superregional contacts of the south Bohemian Neolithic population. The strong connection between south Bohemia and the eastern part of the Bavarian Danube Region and settlement in the vicinity of the Austrian city of Linz was recorded for the late phase of the Linear Pottery culture. Focusing the north Třeboň Basin region, the possible coexistence of hunter-gatherer and agricultural communities is also discussed.
Na sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové se štípaná industrie vyskytuje dosti vzácně. Mezi nejvýraznější typy patří zoubkované čepele s leskem a trojúhelníkovité šipky, vedle převládajících drobných úštěpů zpravidla chybí jádra. O to překvapivější je nesmírný rozmach těžby jurského rohovce, redeponovaného v miocénních píscích, v Krumlovském lese. Na ploše několika desítek ha tu lze sledovat zasypané těžní terasy a šachty, jejichž hloubka dosahuje až 8 m. Na rozdíl od starší (mladolengyelské) těžby zůstávala téměř všechna vyrobená industrie na místě, a to v masovém měřítku. Mimo vlastní těžební zóny se s rozsáhlými dílnami setkáváme pouze na únětickém sídlišti v nedalekých Kubšicích, jež zřejmě sloužilo jako shromaždiště těžařů a štípačů. Rohovce a pestré rohovcové brekcie se tu zpracovávaly zvláštní plošnou a diskovitou technikou, kterou z jiných sídlišť neznáme. Má však analogie na soudobých těžních polích v Evropě. I když tato činnost vyžadovala snad největší společné nasazení pracovních sil lidu st. d. bronzové, její důvody musely být převážně neutilitární, vyvěrající spíše z psychosociální sféry. Neočekávatelnost sledovaného fenomenu vede ke skeptickým úvahám o možnostech archeologické identifikace byť i masových aktivit transcendentálního významu, zejména pokud nezanechaly větší množství pozůstatků z nepomíjivých surovin. and Chipped industry appears rather rarely in the settlements and cemeteries of the Early Bronze Age. Among the most conspicuous types are glossy denticulated blades and triangular points, while alongside the preponderant small flakes cores are generally absent. The enormous extent of the extraction of Jurassic chert – redeposited in the Miocene sands of the Krumlovský les [Krumlov Forest], is somewhat more surprising. Over an area of several dozen hectares it is possible to trace filled–in extraction terraces and shafts, which may be up to 8 m deep. In contrast to the earlier (Late Lengyel) extraction, virtually all of the industry was leaved on the spot to a massive scale. Outside of mining fields, extensive workshops are known from the Únětice settlement at nearby Kubšice, which apparently served as a meeting place for miners and chippers. Chert and brightly coloured cherty breccia were worked here using unusual flat and discoid techniques unknown from settlements but with analogies from contemporary mining areas in Europe. Even if this activity required what was perhaps the greatest communal application of a workforce in the Early Bronze Age, the reasons for it must have been predominantly non–practical, arising rather from the psycho–social sphere. The unanticipated nature of the phenomenon leads to sceptical view of the chances for the archaeological identification of even mass activities of transcendental significance, particularly where such leave no large quantities of durable raw materials behind.
Práce přináší výsledky první geochemické analýzy provedené na pravěkých obsidiánových artefaktech z území Čech. Ke studiu bylo vybráno jedenáct vzorků s důvěryhodným datačním kontextem. Převážnou většinu analyzovaných vzorků je možné zařadit do období neolitu. Artefakty byly analyzovány dvěma nedestruktivními geochemickými metodami: hodnoty koncentrací zjištěné metodou pXRF byly kalibrovány pomocí výsledků LA-ICP-MS. Na základě výsledků je možné devět vzorků přiřadit s největší pravděpodobností slovenskému zdroji, surovina dvou vzorků pochází pravděpodobně z maďarských zdrojů. and The paper presents the results of the first geochemical analysis conducted on prehistoric obsidian artefacts from Bohemia. Eleven samples from reliably dated contexts were chosen for the study. The vast majority of the analysed samples can be classified into the Neolithic period. The artefacts were analysed using two non-destructive geochemical methods: concentration values determined by portable X-ray fluorescence spectroscopy (pXRF) were calibrated using the results of laser ablation inductively coupled mass spectrometry (LA-ICP-MS). Based on the results, the origin of nine samples can, with the greatest degree of probability, be traced to Slovakia, the other two to Hungary.
Předkládaná práce přináší přehled českých pravěkých nálezů štípaných artefaktů vyrobených z obsidiánu. Pozornost je dále zaměřena zejména na období mladého neolitu, kdy podíl této suroviny v českých souborech kulminuje a zároveň je možné nálezy lépe chronologicky ukotvit. Podrobně jsou rozebrány dva nejbohatší soubory, pocházející ze Smiřic a Plotišť nad Labem u Hradce Králové. Práce rozšiřuje svůj prostorový rámec i na Svitavsko, a to z důvodu úzké vazby této oblasti k východočeskému prostředí. Obsidián byl na sídlištích kultury s vypíchanou keramikou zpracováván ve formě donesených hlíz a podle specifické makroskopické stavby artefaktů bylo na místech zpracování vytěženo vždy jen malé množství kusů suroviny. Nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí českých nálezů se jeví Zemplínské vrchy na jihovýchodním Slovensku, méně pravděpodobné jsou Tokajsko-zemplínské vrchy v severovýchodním Maďarsku. and The work provides an overview of Bohemian finds of prehistoric chipped artefacts made from obsidian. Attention is also paid to the Late Neolithic period, when the share of this raw material in Bohemian assemblages culminates and, at the same time, the finds can be more accurately dated. Two of the richest assemblages, which come from Smiřice and Plotiště nad Labem near Hradec Králové, are analysed in detail. The work also expands its spatial framework to include the Svitavy region due to the close ties between this area and east Bohemia. Obsidian was processed at Stroked Pottery culture settlements in the form of nodules brought to the sites; based on the internal construction of artefacts, only a small number of pieces were extracted at the processing sites. The most probable source of raw material for Bohemian finds are Zemplínské vrchy (the Zemplín Highlands) in southeast Slovakia, while Tokajsko-zemplínské vrchy (the Tokaj-Zemplín Highlands) in northeast Hungary are also possible, albeit less likely.