Formal and technological attributes of pottery mirror potters’ habitus, actions, and decisions inhibited or stimulated by users of pottery. The variability of these attributes in time and space reflects networks of producers embedded in a complex social network. But how the knowledge of pottery manufacturing processes can be used to gain more accurate understanding of the society behind the “chaînes opératoires” when the basis for the interpretation is archaeological evidence? Can archaeologists reach reliable picture on relations between pottery technology and society? Can the interpretations be built on testable hypotheses? Those are painful issues accompanying all the archaeological attempts to understand variability and changes in pottery technology, the issues that motivate the main theme of the thematic issue of Archeologické rozhledy: the pursuit of archaeologists to integrate pottery technology analysis to the complex interpretation of the Neolithic societies. and Formální a technologické vlastnosti keramických nádob mají potenciál odrážet habitus hrnčíře, jeho výrobní postupy a volby, které jsou omezovány nebo naopak stimulovány uživateli jeho výrobků. Různorodost těchto keramických vlastností v čase i v prostoru zrcadlí zapojení výrobců do provázané sítě v rámci celkové sociální struktury. Je však vůbec možné dobrat se, skrze analýzu výrobních procesů keramiky na základě archeologických nálezů, porozumění tomuto společenskému rámci, který se skrývá za jednotlivými operačními řetězci? Je reálné, aby archeologové dospěli k odpovídající představě vztahů mezi keramickou technologií a společností? Lze v tomto smyslu vytvářet interpretace na základě testovatelných hypotéz? To jsou palčivé otázky, které logicky doprovázejí archeologické studium variability a změn postupů keramické výroby. A jsou to také otázky, jež motivovaly téma tohoto sešitu Archeologických rozhledů: úsilí o zapojení analýz keramické technologie do komplexní interpretace neolitických společností.
Soubor štípané industrie získaný v sousedství obce Bohuňovice ve východních Čechách lze na základě typologické, technologické a surovinové analýzy přiřadit k pozdnímu paleolitu. Analogické jsou industrie, označované na Moravě jako tišnovien, liší se však poněkud surovinovým zastoupením. Část artefaktů vyrobených z místního spongolitu typu Ústí nad Orlicí je zřejmě mezolitickou intruzí. and An assemblage of chipped stone industry, acquired by surface prospection in the vicinity of Bohuňovice village near Litomyšl has been analyzed from technotypological point of view. Tool types, along with patination of a part of the collection, reduction technology of cores, and raw material types indicate Late Palaeolithic age of the artefacts. An analogy can be encountered in Tishnovian industries of Moravia, although some differences, above all in directions of raw material supply, are evident in Bohuňovice. Certain part of the assemblage is probably a Mesolithic intrusion.