Výrazný nárůst pramenné základny archeologických dokladů středověké výroby a zpracování železa z historického jádra Prahy, především po roce 1989, vyvolal potřebu provést nové zhodnocení geneze této nezemědělské činnosti, která významným způsobem ovlivnila počátky a postupné utváření pražské sídlištní aglomerace v období od 9. do 1. poloviny 13. století. Rekapitulace starých a prezentace nových nálezů umožnila vytvořit zcela nečekaný rekonstrukční obraz, ze kterého je zřejmá dynamičnost železářských aktivit v čase a prostoru. Vedle otázek spojených s dislokací a genezí výrobních areálů na ploše města je v této práci řešena neméně důležitá a v řadě případů klíčová otázka spojená s problematikou surovinových zdrojů a jejich těžby na území dnešní Prahy. and A considerable increase in source material providing archaeological evidence of the Medieval production and working of iron in the historic core of Prague, particularly post–1989, has created a need to undertake a new evaluation of the genesis of such non–agricultural activities, which in a significant manner affected the origins and gradual formation of the Prague settlement agglomeration from the 9th to the first half of the 13th centuries. The recapitulation of older and presentation of newer finds enables the creation of an entirely unexpected reconstruction, a picture from which the dynamism of metallurgical activities both spatially and temporally is clear. Alongside questions associated with the dislocation and genesis of production areas within the city’s bounds, this work also resolves other no less important questions linked to the problem of raw material resources and their exploitation in the area of today’s Prague.