Práce se zabývá rondelem z lokality Vchynice (severozáp. Čechy), který je datovaný do mladšího neolitu. Cílem je prozkoumat vztah mezi nálezy ve výplni příkopu, dobou jeho zaplňování, funkcí a původní podobou mladoneolitických kruhových areálů. Byla provedena kvalitativní, kvantitativní a prostorová analýza nálezů z výplně příkopu rondelu. Sledovány byly zejména ty vlastnosti různých kategorií nálezů, které by mohly postihnout významné tendence spojené s formativními procesy. Výsledky jednotlivých analýz byly srovnány s jinými soubory z období neolitu. Na základě sumarizace dílčích výsledků byla pak formulována interpretace vzniku výplně příkopu. Pouze malý zlomek nálezů lze spojit s obdobím funkce rondelu. Výplň příkopu obsahovala některé nálezy, které dovolují diskutovat původní podobu objektu, nicméně samotnou funkci rondelu nelze z nálezů dešifrovat. Aplikovaný metodologický postup lze využít také na jiných objektech, které byly v minulosti zkoumány po tzv. mechanických vrstvách. and The text deals with the rondel (circle enclosure, Kreisgrabenanlage) from the Vchynice site, distr. Litoměřice (Northern Bohemia), dated to Late Neolithic. The aim is to study the relationship between the finds from the ditch infill, the duration of infilling, and the purpose and original form of Late Neolithic rondels. Qualitative, quantitative and spatial analysis of the finds from the rondel ditch was accomplished. Parameters of the different find categories that could reflect important tendencies related to formative processes were studied. The results of the particular analyses were compared with other Neolithic assemblages. On the basis of summarization of the intermediate results, interpretation hypothesis of the ditch infill formation was formulated. Only small part of the finds can be connected with the time when the rondel was in use. The ditch infill contained some finds that allow discussion of the original form of the feature, but the rondel’s function as such cannot be deduced from the finds. The methodological procedure applied may be used for other features that were excavated in the so-called mechanical (artificial) layers in the past.
A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site. and Analýza nově získaného souboru 1332 ks štípané industrie a 15 valounových nebo destičkovitých břidlicových artefaktů byla provedena pro ověření datace a původu známé lokality Hranice III – Velká Kobylanka v Moravské bráně. Obyvatelé lokality využívali řadu místních, spíše než importovaných, surovin pro výrobu štípané industrie, ačkoliv k výrobě nástrojů byl využíván téměř výlučně (lokálně dostupný) eratický pazourek. Typologicky nejvýraznější jsou zde mikrolitické trojúhelníky, zaznamenané již při analýze starší kolekce a napovídající datování lokality do starého dryasu. Absence surovin z jihovýchodu (např. rohovce typu Olomučany) a typologická podobnost souboru s kolekcemi východní části Německa a Polska naznačují, že hranická lokalita možná představuje nezávislou kolonizační vlnu, lišící se od té, která osídlila desítky magdalénských lokalit Moravského krasu. Jediné radiokarbonové datum, které se nám podařilo získat z kosti ležící na povrchu, však pochází z období atlantiku (holocén) a souvisí s blíže nespecifikovanou mladší událostí v lokalitě.
The state of knowledge of the Epi-Lengyel settlement of South Moravia is still limited to a few isolated published sites, with a predominant focus on the typological evaluation of pottery. Collections of lithics remain unevaluated or are treated mainly typologically. The inventory of the settlement feature from Lidická Street, Drnholec, Břeclav district, comprising, among other things, 45 lithic pieces, has made it possible to apply modern methods to the evaluation of the collection, elucidating detailed aspects of its use and the depositional context of this function. It is the first-ever collection of Epi-Lengyel lithics in Central Europe studied by use-wear analysis. The results of this analysis show that it is a functionally homogeneous assemblage that was intended for processing animal materials, mainly leather. In terms of the distribution of raw material, there is an absolute orientation towards local sources. In a broader settlement context, the site appears peripheral. and Poznání epilengyelského osídlení na jižní Moravě je dosud omezeno na několika málo izolovaných publikovaných lokalit, s převahou zaměření na typologického vyhodnocení keramiky. Kolekce štípané industrie zůstávají dosud nevyhodnoceny, nebo pojednány převážně typologicky. Inventář sídlištního objektu z Drnholce – Lidické ulice, čítající kromě jiného 45 ks štípané industrie, umožnil aplikovat na studium kolekce moderní metody, které objasňují detailní aspekty jejího používání a depozičních souvislostí těchto funkcí. Jde o vůbec první traseologicky vyhodnocený soubor epilengyelské štípané industrie ve střední Evropě. Z výsledků traseologických analýz vyplývá, že se jedná o funkčně homogenní soubor, který byl určený ke zpracování živočišných materiálů, především kůží. Z hlediska distribuce kamenné suroviny se projevuje absolutní orientace na lokální zdroje. V širším sídelním kontextu se lokalita jeví jako periferní.
This article presents the results of a 2019 rescue excavation of an Upper Palaeolithic settlement at Kouty III in Hlinsko u Lipníka in Central Moravia. The excavation took place due to a planned enlargement of the local greywacke mine. Lithic artefacts were found in Quaternary sediments redeposited by slope processes. The density of artefacts was quite low; therefore, it was not possible to recover them using a standard archaeological excavation and most of them were collected on the mounds of dirt beside the trenches excavated by a mechanical excavator, or during an excavation of the Eneolithic barrows situated in the south-western part of the site. A total of 106 lithic pieces were found during this excavation. Eighteen of the artefacts lacked a patinated surface, thus they were attributed to the Eneolithic period. A collection of 88 patinated lithics was classified as Aurignacian based on technological and typological characteristics. Most of the artefacts were made on erratic flint, however radiolarite, quartzite, spongolite and Moravian Jurassic chert were present as well. The technology was based on production of blades and bladelets from Upper Palaeolithic prismatic cores. These bladelets could have been used as components of composite tools. One tool set is similar to the neighbouring site Kouty I (Škrdla 2007) and consists of nine burins, three splintered pieces, one thick end scraper and two tool fragments. A bifacial triangular point that was found at Kouty I (Demidenko et al. 2018) and at several other surface sites in the surrounding area, were not found here. Despite this fact it is possible to classify this site as Evolved Aurignacian of the so-called Morava River type (Klíma 1978), which is quite common in this region.