Práce se zabývá rondelem z lokality Vchynice (severozáp. Čechy), který je datovaný do mladšího neolitu. Cílem je prozkoumat vztah mezi nálezy ve výplni příkopu, dobou jeho zaplňování, funkcí a původní podobou mladoneolitických kruhových areálů. Byla provedena kvalitativní, kvantitativní a prostorová analýza nálezů z výplně příkopu rondelu. Sledovány byly zejména ty vlastnosti různých kategorií nálezů, které by mohly postihnout významné tendence spojené s formativními procesy. Výsledky jednotlivých analýz byly srovnány s jinými soubory z období neolitu. Na základě sumarizace dílčích výsledků byla pak formulována interpretace vzniku výplně příkopu. Pouze malý zlomek nálezů lze spojit s obdobím funkce rondelu. Výplň příkopu obsahovala některé nálezy, které dovolují diskutovat původní podobu objektu, nicméně samotnou funkci rondelu nelze z nálezů dešifrovat. Aplikovaný metodologický postup lze využít také na jiných objektech, které byly v minulosti zkoumány po tzv. mechanických vrstvách. and The text deals with the rondel (circle enclosure, Kreisgrabenanlage) from the Vchynice site, distr. Litoměřice (Northern Bohemia), dated to Late Neolithic. The aim is to study the relationship between the finds from the ditch infill, the duration of infilling, and the purpose and original form of Late Neolithic rondels. Qualitative, quantitative and spatial analysis of the finds from the rondel ditch was accomplished. Parameters of the different find categories that could reflect important tendencies related to formative processes were studied. The results of the particular analyses were compared with other Neolithic assemblages. On the basis of summarization of the intermediate results, interpretation hypothesis of the ditch infill formation was formulated. Only small part of the finds can be connected with the time when the rondel was in use. The ditch infill contained some finds that allow discussion of the original form of the feature, but the rondel’s function as such cannot be deduced from the finds. The methodological procedure applied may be used for other features that were excavated in the so-called mechanical (artificial) layers in the past.
Studium geografického rozptylu surovin broušené a štípané industrie v neolitu umožnilo určit hlavní trendy distribuce těchto odlišných typů surovin. Zatímco zastoupení silicitových surovin klesá na 30 % ve vzdálenosti 70–150 km od zdroje, v případě metabazitů z Jizerských hor je situace značně odlišná. Ve starším neolitu mají téměř stoprocentní zastoupení i na jižní Moravě, ve vzdálenosti 250 km od zdroje (Vedrovice). Distribuční areál suroviny je obrovský a zcela nesrovnatelný se soudobými distribučními systémy surovin pro štípanou industrii. Distribuční systém spolu s těžbou fungoval ve stejném rozsahu až do konce staršího stupně kultury s vypíchanou keramikou. V této době se dílny přemísťují do nížiny a zpracovávají méně kvalitní surovinu z teras řek. Zároveň se objevují další ve východních i středních Čechách. Vedle toho se ve velké míře začíná experimentovat s jinými surovinami, které ale již nikdy nedosáhnou takové kvality. Starý distribuční systém se zhroutil a byl nahrazen novým, který byl více regionalizovaný a v mnohém odpovídá situaci v distribuci silicitové suroviny. and A study of the geographical dispersal of the raw materials for Neolithic polished and chipped stone industries enables a determination of the main trends in the distribution of these different types of raw material. While silicite raw materials vary at around 30 % representation at distances of 70–150 km from their sources, in the case of the metabasites from the Jizerské hory [Mountains] the situation is markedly different. In the early Neolithic these latter have almost 100 % representation even in South Moravia, at a distance of 250 km from their source (Vedrovice). The distribution area of this raw material is enormous, and is entirely incomparable to the contemporaneous distribution system for raw materials used to make chipped stone industry. The distribution system, together with extraction, functioned at the same scale until the end of early phase of the Stroke-Ornamented Ware culture. At this time, the workshops moved into the lowlands and worked with less high-quality material from river terraces. At the same time, others appear in eastern and central Bohemia. In addition, there was a greater degree of experimentation with other raw materials which, however, never attained such a quality. The old distribution system collapsed and was replaced by a new one, which was more regionalised and which in many ways is reflected by the situation in the distribution of silicite raw materials.
A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site. and Analýza nově získaného souboru 1332 ks štípané industrie a 15 valounových nebo destičkovitých břidlicových artefaktů byla provedena pro ověření datace a původu známé lokality Hranice III – Velká Kobylanka v Moravské bráně. Obyvatelé lokality využívali řadu místních, spíše než importovaných, surovin pro výrobu štípané industrie, ačkoliv k výrobě nástrojů byl využíván téměř výlučně (lokálně dostupný) eratický pazourek. Typologicky nejvýraznější jsou zde mikrolitické trojúhelníky, zaznamenané již při analýze starší kolekce a napovídající datování lokality do starého dryasu. Absence surovin z jihovýchodu (např. rohovce typu Olomučany) a typologická podobnost souboru s kolekcemi východní části Německa a Polska naznačují, že hranická lokalita možná představuje nezávislou kolonizační vlnu, lišící se od té, která osídlila desítky magdalénských lokalit Moravského krasu. Jediné radiokarbonové datum, které se nám podařilo získat z kosti ležící na povrchu, však pochází z období atlantiku (holocén) a souvisí s blíže nespecifikovanou mladší událostí v lokalitě.