This contribution is devoted to one aspect of teaching South Slavic languages that is relatively overlooked at Czech universities. Although these courses generally do sufficiently cover traits specific to the environment of a studied language, the same cannot be said for the daily life and institutions of their own, Czech environment. And yet in practice, superb knowledge of these matters and the ability to readily express them in a foreign language are demanded of translators and interpreters very frequently. and Příspěvek se věnuje jednomu z relativně opomíjených aspektů výuky jihoslovanských jazyků na českých univerzitách. V kurzech bývá zpravidla věnována dostatečná pozornost specifikům prostředí studovaného jazyka, ale jen omezený prostor dostávají reálie výchozího, tedy českého prostředí. Výborná znalost českých reálií a schopnost je pohotově převést do cizího jazyka přitom bývá v překladatelské a tlumočnické praxi velmi často vyžadována.
This paper presents the most frequent marked position of attribute in Čapek’s novel Hordubal - the postposition of the unextended congruent adjective attribute - in its functions in the novel text. The inverse position of adjective attribute is mainly used to epmhasize the semantics of the postpositional adjective or its leading noun and for the contrastive accenting of the postposed attribute. It also works as a vehicle for poetisation and vivification of the text or is motived by the rhythm of the sentence. The postpositions used by Čapek are confronted with the translation solutions of three different German authors, that have translated the novel into German during several periods of the 20th century. The extent of preservation of the form and the function of the Czech postpositions in the translation process is evaluated. Special attention is paid to the efforts of the German translators to reproduce Čapek’s word order. and Příspěvek představuje nejčastější příznakové postavení atributu v Čapkově románu Hordubal - postpozici nerozvitého shodného adjektivního přívlastku - v jejích funkcích v textu díla. Inverzní postavení přívlastku je užito zejména ke zdůraznění sémantiky postponovaného adjektiva či jeho řídícího substantiva a ke kontrastivnímu vyzdvižení postponovaného atributu. Postpozice přívlastku je také prostředkem poetizace a oživení textu nebo je motivována rytmicky. Čapkem užité postpozice jsou konfrontovány s překladatelskými řešeními tří německých autorů, kteří román v různých obdobích 20. století přeložili do němčiny. Je posuzována míra zachování formy a funkce těchto postpozic při překladu. Zvláštní pozornost je přitom soustředěna na snahy překladatelů o napodobení Čapkova slovosledu.
Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným., The article deals with translational concept of Bruno Latour, focusing on some epistemological issues that arise from the consideration of translation as object of interest. These issues can be reduced to the question whether the final form of translation involves only the knowing subject, or the studied reality as well. Based on the solution to this question, we can distinguish between linguistic and nonlinguistic approaches. Latour's attempt at systematic conceptualization of translation can be seen as a deflection from the linguistic tradition in favor of non-linguistic forms involved in the program of the ontological turn. In this sense, the text describes primarily the issues of reductionism, asymmetry, generalized symmetry, agency and the role of researcher in the research process. In Latour's view, this process is not the matter of facts, but matter of concerns, in which ontological politics consists of the process of negotiation over what makes up the real world., and Tomáš Kobes.
Slovinský literární historik a filolog Matija Čop v roce 1833 zasadil do kontextu jazykové polemiky ("pravopisné války") a svými komentáři rozvinul překlad kritiky básnického almanachu Krajnska čbelica, kterou v roce 1832 v Praze vydal František L. Čelakovský, mezinárodně uznávaný český básník: jeho apologii básnictví Franceho Prešerna, která obsahuje také ilustrativní překlady básní, použil Čop jako cizí argument zvenčí pro svůj romanticky kosmopolitní kulturní program rozvoje slovinského jazyka a beletristiky. V tomto metatextovém a překladovém rámcování přítomný článek rozebírá symptomy intertextuality, navzdory nimž se i v prostoru Rakouského císařství paralelně vytvářel systém národních literatur, slovanského literárního centrismu a světové literatury, včetně geokulturních rozdílů mezi centry, subcentry a periferiemi. and In the context of the 1833 language controversy ("Slovenian alphabetical War"), the Slovenian literary historian and philologist Matija Čop framed, with his extensive comments, a translation of the review of the poetic almanac Krajnska čbelica, which had been published in 1832 in Prague by František L. Čelakovský, an internationally known Czech poet: Čelakovský’s apology for France Prešeren's poetry (containing sample translations) was used by Čop as a foreign argument supporting his romantic and cosmopolitan cultural program of Slovenian language and aesthetic literature. The present article reads these metadiscursive framings to reveal the symptoms of interliterariness through which, in the Austrian Empire as well, three types of literary systems were being established concurrently, i.e., the systems of national literatures, the Slavonic literary centrism, and world literature (including geo-cultural differences between centers, subcenters, and peripheries).
This study summarizes a corpus-based analysis of tendencies in register variation of Czech-written fiction texts in the period from 1992 to 2018. The analysis is based on projection of the results from a large sample of Czech prose texts (1070 texts, 12.7 mil. words) on a general register model (established by previous research using multidimensional analysis). The major tendencies found in the material are a decrease of cohesion level, addressee coding and retrospective narration, and increased polythematicity/lexical richness. These findings are supplemented by additional analyses of the role of translation, the position of a text excerpt in the original text (beginning, middle and end) and type of text in the results
Objectives. The aim of this study was to create a Czech translation of the Perceived Stress Scale (PSS), to assess its psychometric properties on a representative sample of the Czech general adult population, and to compare the original 14-item version (PSS-14) with the shortened 10-item (PSS-10) and four-item (PSS-4) versions. Sample and setting. Two pilot studies were conducted to create the final Czech translation of the scale (n = 365 and n = 420). The final version of the Czech PSS was administered to a sample of the Czech general adult population (n = 1725 of whom 981 were women, M = 44.32,SD = 12.8). The Beck Depression Inventory (BDI-II) or the State-Trait Anxiety Inventory (STAI) were administered alongside the PSS to a part of the sample. A retest measurement after 14 days was conducted (n = 159). Statistical analysis. Using the confirmatory factor analysis, the one-factor, two-factor and bifactor models were compared. The internal consistency, stability in time, and convergent validity of the scale, as well as the known-group differences were assessed. The three versions of the PSS were compared. Results. The confirmatory factor analysis sup-ported the bifactor model of the PSS-14 and PSS-10, and the two-factor model of the PSS-4. All versions of the scale showed good internal consistency and stability in time. There was a moderate to strong positive correlation between the PSS and the BDI-II and STAI. Differences based on age, sex, education level, and situ-ational factors were found. Overall, the PSS-10 showed the best psychometric properties of all three versions of the scale. Study limitation. The sample consisted mostly of highly educated respondents. and Cíle. Cílem předkládané studie bylo vytvořit český překlad Škály vnímaného stresu (PSS), ověřit jeho psychometrické vlastnosti na repre-zentativním vzorku běžné české dospělé po-pulace, a porovnat psychometrické vlastnosti původní čtrnáctipoložkové škály (PSS-14) se zkrácenou desetipoložkovou (PSS-10) a čtyřpo-ložkovou (PSS-4) verzí. Výzkumný soubor a metody získávání dat. Při tvorbě českého překladu škály byly provedeny dvě pilotní studie (n = 365 a n = 420). Finální překlad škály byl administrován vzorku běž-né české populace (n = 1725, z toho 981 žen, M = 44,32, SD = 12,8). Části vzorku byla také administrována Beckova škála deprese (BDI-II) nebo Dotazník na měření úzkosti a úzkostlivosti (STAI). Po 14 dnech proběhl retest, kterého se zúčastnilo 159 respondentů. Analýza dat. Pomocí konfirmační faktorové analýzy autoři porovnali jednofaktorový, dvou-faktorový a bifaktorový model škály. Ověřili vnitřní konzistenci škály, její stabilitu v čase, konvergentní validitu a rozdíly mezi známými skupinami. Porovnali vlastnosti jednotlivých forem PSS. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza pod-pořila bifaktorový model PSS-14 i PSS-10 a dvoufaktorový model PSS-4. Všechny tři formy škály dosahovaly dobré hodnoty vnitřní konzis-tence i stability v čase. Korelace PSS s BDI-II a STAI ukázaly středně silný až silný pozitiv-ní vztah. Byly nalezeny rozdíly v závislosti na věku, pohlaví, vzdělání a řadě situačních fakto-rů. Nejlepších psychometrických vlastností do-sahovala desetipoložková verze škály. Limity studie. Ve zkoumaném vzorku dominují respondenti s vysokoškolským vzděláním.