Problematice stresu je věnována značná pozornost. Proto je třeba mít k dispozici jednoduchý a přitom spolehlivý nástroj umožňující stanovit aktuální hladinu stresu. Cílem tohoto příspěvku je představit prvotní psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu vyvinuté původně Cohenem v roce 1983, která je v tomto směru jednou z nejčastěji užívaných metod. Ověření dotazníku obsahujícího 10 položek bylo realizováno na vzorku zahrnujícím 358 respondentů z řad studentů vysokých škol. Statistické zpracování zahrnovalo mimo jiné i stanovení vnitřní konzistence dotazníku a konfirmační faktorovou analýzu. Česká verze dotazníku vykazovala vysokou míru vnitřní konzistence, když Cronbachovo alfa bylo 0,871. Konfirmační faktorová analýza potvrdila v literatuře preferovanou dvoufaktorovou strukturu dotazníku a ukázala, že uvedený model dosahuje vyhovujících výsledků v absolutních i relativních indexech shody modelu s daty stejně jako v indexech vystihujících úspornost modelu. Česká verze Škály vnímaného stresu je tak reliabilním a validním nástrojem umožňujícím měření aktuální hladiny vnímaného stresu. and Recently, a great attention has been devoted to stress. Thus, it is worth to have a simple and reliable tool measuring the current level of perceived stress. The aim of this paper is to present a validation of the Czech version of the Perceived Stress Scale which was developed by Cohen in 1983 and is a widely used instrument in this field. Verification of the questionnaire containing 10 items was carried out on a group of 358 university students. The statistical analysis included besides other things determination of the internal consistency and confirmatory factor analysis. The Czech version exhibited a high level of internal consistency with Cronbach´s alpha of 0.871. Confirmatory factor analysis revealed a two-factor structure preferred also in the literature and showed adequate values of both absolute and relative fit indices as well as indices of parsimony. The Czech version of the Perceived Stress Scale is valid and reliable instrument enabling measurement of perceived stress.
Objectives. The aim of this study was to create a Czech translation of the Perceived Stress Scale (PSS), to assess its psychometric properties on a representative sample of the Czech general adult population, and to compare the original 14-item version (PSS-14) with the shortened 10-item (PSS-10) and four-item (PSS-4) versions. Sample and setting. Two pilot studies were conducted to create the final Czech translation of the scale (n = 365 and n = 420). The final version of the Czech PSS was administered to a sample of the Czech general adult population (n = 1725 of whom 981 were women, M = 44.32,SD = 12.8). The Beck Depression Inventory (BDI-II) or the State-Trait Anxiety Inventory (STAI) were administered alongside the PSS to a part of the sample. A retest measurement after 14 days was conducted (n = 159). Statistical analysis. Using the confirmatory factor analysis, the one-factor, two-factor and bifactor models were compared. The internal consistency, stability in time, and convergent validity of the scale, as well as the known-group differences were assessed. The three versions of the PSS were compared. Results. The confirmatory factor analysis sup-ported the bifactor model of the PSS-14 and PSS-10, and the two-factor model of the PSS-4. All versions of the scale showed good internal consistency and stability in time. There was a moderate to strong positive correlation between the PSS and the BDI-II and STAI. Differences based on age, sex, education level, and situ-ational factors were found. Overall, the PSS-10 showed the best psychometric properties of all three versions of the scale. Study limitation. The sample consisted mostly of highly educated respondents. and Cíle. Cílem předkládané studie bylo vytvořit český překlad Škály vnímaného stresu (PSS), ověřit jeho psychometrické vlastnosti na repre-zentativním vzorku běžné české dospělé po-pulace, a porovnat psychometrické vlastnosti původní čtrnáctipoložkové škály (PSS-14) se zkrácenou desetipoložkovou (PSS-10) a čtyřpo-ložkovou (PSS-4) verzí. Výzkumný soubor a metody získávání dat. Při tvorbě českého překladu škály byly provedeny dvě pilotní studie (n = 365 a n = 420). Finální překlad škály byl administrován vzorku běž-né české populace (n = 1725, z toho 981 žen, M = 44,32, SD = 12,8). Části vzorku byla také administrována Beckova škála deprese (BDI-II) nebo Dotazník na měření úzkosti a úzkostlivosti (STAI). Po 14 dnech proběhl retest, kterého se zúčastnilo 159 respondentů. Analýza dat. Pomocí konfirmační faktorové analýzy autoři porovnali jednofaktorový, dvou-faktorový a bifaktorový model škály. Ověřili vnitřní konzistenci škály, její stabilitu v čase, konvergentní validitu a rozdíly mezi známými skupinami. Porovnali vlastnosti jednotlivých forem PSS. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza pod-pořila bifaktorový model PSS-14 i PSS-10 a dvoufaktorový model PSS-4. Všechny tři formy škály dosahovaly dobré hodnoty vnitřní konzis-tence i stability v čase. Korelace PSS s BDI-II a STAI ukázaly středně silný až silný pozitiv-ní vztah. Byly nalezeny rozdíly v závislosti na věku, pohlaví, vzdělání a řadě situačních fakto-rů. Nejlepších psychometrických vlastností do-sahovala desetipoložková verze škály. Limity studie. Ve zkoumaném vzorku dominují respondenti s vysokoškolským vzděláním.