Jako první uvedl laponskou literaturu do češtiny František Ladislav Čelakovský roku 1839 překladem dvou básní – Jezero Orra (Morse faurog, Krásy nevěsty) a Opět jízda k milé (Kulnasatz niraosam, Kulnasadž, má sobice), vydaných původně roku 1673. Čelakovský pravděpodobně vycházel z herderova překladu, otištěném ve Stimmen der Völker in Liedern. Mezi obě básně ještě jako laponskou zařadil báseň Jízda k milé; ta je však pouhou parafrází básně Franse Michaela Franzéna Spring, min snälla ren! (1810). Není jisté, zda v případě laponských básní jde o autorské básně Olause Sirmy, který je v původním vydání přeložil do latiny a okomentoval, nebo o součást laponského folkloru. Sirmovy komentáře a rozdíly v ortografii mluví pro tuto možnost, některé podobnosti se soudobou švédskou a finskou barokní poezií zase pro onu. Tvrdí se, že rozdíl mezi autorskou/umělou slovesností a folklorem není v laponském kontextu podstatný, v českém však ano. Při srovnání překladu a výchozího textu se zdá, že Čelakovského překlady nejsou natolik folklorizující po stránce výrazové (vynechává například původní paralelizmy), jako po stránce významové (omezení interpretačních možností, konkretizace motivů). and The Sámi literature was introduced to Czech cultural milieu first by František Ladislav Čelakovský in 1839. He translated two poems – Morse faurog and Kulnasatz niraosam. As a model, Čelakovský most probably used Herder's Stimmen der Völker in Liedern. The poems are in the Czech edition accompanied by translation of Spring, min snälla ren! (1810) by Frans Michael Franzén. It is unsure, whether the author of the Sámi poems is Olaus Sirma, who in the original edition from 1673 translated in Latin and commeted them, or a part of the Sámi folklore. Similarities between the poems and Swedish and Finnish baroque poetry may argue for the first eventuality, the Sirma's own commentaries and differences in orthography of the two poems for the other. It's said, however, that in the Sámi context – unlike in Czech –, the opposition of artificial/auctorial literature and oral literature or folklore has been non-essential. When comparing the original of the poems and their Czech translation, it seems that Čelakovský's translations are not so "folklorizing" in terms of their expression or form (e.g. most of the original parallelisms are missing), but in terms their content (limiting of interpretational possibilities, concretization of motifs).
Slovinský literární historik a filolog Matija Čop v roce 1833 zasadil do kontextu jazykové polemiky ("pravopisné války") a svými komentáři rozvinul překlad kritiky básnického almanachu Krajnska čbelica, kterou v roce 1832 v Praze vydal František L. Čelakovský, mezinárodně uznávaný český básník: jeho apologii básnictví Franceho Prešerna, která obsahuje také ilustrativní překlady básní, použil Čop jako cizí argument zvenčí pro svůj romanticky kosmopolitní kulturní program rozvoje slovinského jazyka a beletristiky. V tomto metatextovém a překladovém rámcování přítomný článek rozebírá symptomy intertextuality, navzdory nimž se i v prostoru Rakouského císařství paralelně vytvářel systém národních literatur, slovanského literárního centrismu a světové literatury, včetně geokulturních rozdílů mezi centry, subcentry a periferiemi. and In the context of the 1833 language controversy ("Slovenian alphabetical War"), the Slovenian literary historian and philologist Matija Čop framed, with his extensive comments, a translation of the review of the poetic almanac Krajnska čbelica, which had been published in 1832 in Prague by František L. Čelakovský, an internationally known Czech poet: Čelakovský’s apology for France Prešeren's poetry (containing sample translations) was used by Čop as a foreign argument supporting his romantic and cosmopolitan cultural program of Slovenian language and aesthetic literature. The present article reads these metadiscursive framings to reveal the symptoms of interliterariness through which, in the Austrian Empire as well, three types of literary systems were being established concurrently, i.e., the systems of national literatures, the Slavonic literary centrism, and world literature (including geo-cultural differences between centers, subcenters, and peripheries).