The article reexamines the origins of the legend of the donation which Emperor Constantine the Great was to make to Pope Sylvester I, offering him Rome and the secular power over the western part of the Roman Empire. Its main purpose is to analyze how the hagiographical text produced in the late fifth century to promote the cult of St. Sylvester was adopted and used by medieval popes to endorse their dominant position in Latin Christendom. The charter of Constantine’s Donation became one of the most famous medieval forgeries, which served to legitimize the existence of papal state in Italy and to promote the idea of popes’ superiority over emperors and other secular rulers. It was only in the middle of the fifteenth century that the authenticity of that document was successfully questioned by Nicholas of Cusa and in particular by Lorenzo Valla. The latter in his treatise De falso credita et ementita Constantini Donatione by means of a careful historical and philological analysis demonstrated that Constantine’s Donation was a pure forgery. and Paweł Kras.
According to epistemic requirement of scientific realism the truths - or near truths - about objects posited by scientific theories should be knowable. However, the optimistic view that a scientific theoretical system can be shown to be true is blocked by the familiar Hume’s arguments against induction. The paper shall not deal with them primarily but only marginally in order to compare Hume’s conclusions with the Duhem-Quine thesis. For the common reading of this thesis is that it shows the powerlessness of negative instances to disprove scientific theories, just as Hume’s critical arguments against induction have shown the powerlessness of positive instances to prove scientific theories. The paper aims to expose erroneous aspects of the analogy and to explain what the errors imply for the epistemic requirement of scientific realism, even if it is weakened from knowability of truths to knowability of near truths., Podle epistemického požadavku vědeckého realismu by měly být pravdy - nebo blízko pravdy - o věcech postavených vědeckými teoriemi. Optimistický názor, že vědecký teoretický systém lze prokázat jako pravdivý, je však blokován známými Humeovými argumenty proti indukci. Příspěvek se jich nebude zabývat primárně, ale pouze okrajově, aby bylo možné porovnat Humeovy závěry s tezí Duhem-Quine. Pro společné čtení této práce je to, že ukazuje bezmocnost negativních instancí k vyvrácení vědeckých teorií, stejně jako Humeovy kritické argumenty proti indukci ukázaly bezmocnost pozitivních instancí k prokázání vědeckých teorií. Cílem práce je odhalit chybné aspekty analogie a vysvětlit, co tyto chyby znamenají pro epistemický požadavek vědeckého realismu., and Miloš Taliga
I explain how Karl Popper resolved the problem of induction but not the pragmatic problem of induction. I show that Popper's proposed solution to the pragmatic problem of induction is inconsistent with his solution to the problem of induction. I explain how Popper’s falsificationist epistemology can solve the pragmatic problem of induction in the same negative way that it solves the problem of induction.
Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají roli axiomů neurovědy, a problematice falsifikace potenciálních falsifikátorů. Na konci této filosofické analýzy jsou prezentovány argumenty, které dospívají k tomu, že historie neurogeneze není historií dogmatického uvažování, jak většina autorů předpokládá, ale že jde o historii vědeckého pragmatismu., This study is seeking a philosophical analysis of the history of neurogenesis. History of neurogenesis is considered to be a history of dogmatic belief that new neurons cannot grow up in an adult mammalian brain. This belief survived in the field of neuroscience for several decades and its roots date back to the time of Ramón y Cajal. An important part of this philosophical analysis focuses on the aspect of the “shielding” of dogma by ad hoc hypotheses. The analysis further investigates implicit definitions, which play the role of axioms of Neuroscience, and problematic aspects of falsification. At the end of this philosophical analysis I present arguments supporting the opinion that history of neurogenesis is not in fact a history of dogmatic thinking, as most authors assume, but rather it is a history of scientific pragmatism., and Marek Havlík.
This paper is dedicated to the interaction of light with metallic nanostructures. We give basic physical principles of light scattering on metallic particles; the technological steps when using electron lithography for fabrication of these nanostructures are shown; furthermore, methods how to measure the spectral response of samples with nanostructures are described. Advanced and sophisticated methods are generally required in nanotechnology. Therefore, we suggest applications of patterns consisting of metallic nanostructures exhibiting low level of falsification in the field of security-pattern industry. and Článek se zabývá měřeními interakce světla s kovovými nanostrukturami. Je stručně vysvětlen fyzikální princip, jakým se světlo na kovových částicích rozptyluje. Jsou naznačeny jednotlivé kroky při výrobě nanostruktur pomocí elektronové litografie a rovněž je popsáno, jak byly získány spektrální odezvy vzorků s nanostrukturami. Nanotechnologie obecně vyžadují používání pokročilých metod výroby a analýzy. Z toho důvodu navrhujeme aplikace vzorů vytvořených z kovových nanostruktur v oblasti výroby ochranných průmyslových prvků, neboť takové vzory se vyznačují nízkou úrovní padělatelnosti.
The presented study is devoted to the phenomenon of the counterfeiting activity of Oldřich II of Rožmberk (Rosenberg, 1403-1462), particularly newly discovered forgeries and their interpretations. The motivation to create the forgeries was not ony legitimation of the holding of unjustly seized royal properties, but also the creation of the "image" of a fearless warrior against the Hussite opposition. The author combines diplomatic and historical methods to understand the background of creation of the three groups of forgeries related to the royal castle Zvíkov, the ecclesiastical goods of Svéráz and Zátoň and the trial with the nobleman Jan Smil of Křemže., Přemysl Bar., and Obsahue prameny a odkazy pod čarou
Karl Popper lamented the prevalence of dogmatic argument in philosophy and commended the kind of critical argument that is found in the sciences. David Miller criticises the uncritical nature of so-called critical thinking because of its attachment to dogmatic arguments. I expound and clarify Popper’s distinction between critical and dogmatic arguments and the background to it. I criticise some errors in Miller’s discussion. I reaffirm the need for philosophers to eschew dogmatic arguments in favour of critical ones., Karl Popper naříkal nad převahou dogmatického argumentu ve filozofii a pochválil druh kritického argumentu, který se nachází ve vědách. David Miller kritizuje nekritickou povahu takzvaného kritického myšlení z důvodu jeho vazby na dogmatické argumenty. Vysvětluji a objasňuji Popperův rozdíl mezi kritickými a dogmatickými argumenty a pozadím. Kritizuji některé chyby v Millerově diskusi. Znovu potvrzuji, že je třeba, aby se filozofové vyhýbali dogmatickým argumentům ve prospěch kritických argumentů., and Danny Frederick