I argue that the conception of reflective equilibrium that is generally accepted in contemporary philosophy is defective and should be replaced with a conception of fruitful reflective disequilibrium which prohibits ad hoc manoeuvres, encourages new approaches, and eschews all justification in favour of continuous improvement. I suggest how the conception of fruitful disequilibrium can be applied more effectively to moral enquiry, to encourage genuine progress in moral knowledge, if we make moral theory empirically testable by adopting a meta-ethical postulate which is independently plausible., Tvrdím, že pojetí reflexní rovnováhy, které je v současné filosofii obecně akceptováno, je vadné a mělo by být nahrazeno pojetím plodné reflexní nerovnováhy, která zakazuje ad hoc manévry, podporuje nové přístupy a vyhýbá se veškerému ospravedlnění ve prospěch neustálého zlepšování. Navrhuji, jak lze koncepci plodné nerovnováhy efektivněji aplikovat na morální zkoumání, povzbudit skutečný pokrok v morálních znalostech, pokud učiníme morální teorii empiricky testovatelnou přijetím meta-etického postulátu, který je nezávisle věrohodn, and Danny Frederick
I explain how Karl Popper resolved the problem of induction but not the pragmatic problem of induction. I show that Popper's proposed solution to the pragmatic problem of induction is inconsistent with his solution to the problem of induction. I explain how Popper’s falsificationist epistemology can solve the pragmatic problem of induction in the same negative way that it solves the problem of induction.
Karl Popper lamented the prevalence of dogmatic argument in philosophy and commended the kind of critical argument that is found in the sciences. David Miller criticises the uncritical nature of so-called critical thinking because of its attachment to dogmatic arguments. I expound and clarify Popper’s distinction between critical and dogmatic arguments and the background to it. I criticise some errors in Miller’s discussion. I reaffirm the need for philosophers to eschew dogmatic arguments in favour of critical ones., Karl Popper naříkal nad převahou dogmatického argumentu ve filozofii a pochválil druh kritického argumentu, který se nachází ve vědách. David Miller kritizuje nekritickou povahu takzvaného kritického myšlení z důvodu jeho vazby na dogmatické argumenty. Vysvětluji a objasňuji Popperův rozdíl mezi kritickými a dogmatickými argumenty a pozadím. Kritizuji některé chyby v Millerově diskusi. Znovu potvrzuji, že je třeba, aby se filozofové vyhýbali dogmatickým argumentům ve prospěch kritických argumentů., and Danny Frederick