The paper tries to analyze critically what is usually taken for granted - the causal relation between empirical knowledge about external world and the world which is (supposedly) known. The aim is neither to propose a new definition of knowledge nor to restate an old one but rather to take a closer look at the claim that knowledge is a true belief caused in a proper way by facts, events, etc. of the external world. This claim is a core of the epistemological approach usually labeled as ''causal theory of knowledge'', but there are many causal theories distinct from each other. The paper therefore sketches the causal components of D. Davidson’s epistemology and the roles they play in the process of cognizing, first. Then it exposes more details of Davidson’s approach and pushes some of them further critically., Příspěvek se snaží kriticky analyzovat, co je obvykle považováno za samozřejmost - kauzální vztah mezi empirickými znalostmi o vnějším světě a světě, který je (údajně) známý. Cílem není ani navrhnout novou definici znalostí ani přepracovat staré, ale spíše se blíže podívat na tvrzení, že poznání je pravdivá víra způsobená správným způsobem fakta, událostmi atd. Vnějšího světa. Toto tvrzení je jádrem epistemologického přístupu obvykle označovaného jako ,,kauzální teorie poznání'', ale existuje mnoho odlišných kauzálních teorií. Příspěvek proto načrtává kauzální složky epistemologie D. Davidsona a role, které hrají v procesu poznání. Pak odhaluje více podrobností o Davidsonově přístupu a některé z nich kriticky posouvá dále., and Miloš Taliga
According to epistemic requirement of scientific realism the truths - or near truths - about objects posited by scientific theories should be knowable. However, the optimistic view that a scientific theoretical system can be shown to be true is blocked by the familiar Hume’s arguments against induction. The paper shall not deal with them primarily but only marginally in order to compare Hume’s conclusions with the Duhem-Quine thesis. For the common reading of this thesis is that it shows the powerlessness of negative instances to disprove scientific theories, just as Hume’s critical arguments against induction have shown the powerlessness of positive instances to prove scientific theories. The paper aims to expose erroneous aspects of the analogy and to explain what the errors imply for the epistemic requirement of scientific realism, even if it is weakened from knowability of truths to knowability of near truths., Podle epistemického požadavku vědeckého realismu by měly být pravdy - nebo blízko pravdy - o věcech postavených vědeckými teoriemi. Optimistický názor, že vědecký teoretický systém lze prokázat jako pravdivý, je však blokován známými Humeovými argumenty proti indukci. Příspěvek se jich nebude zabývat primárně, ale pouze okrajově, aby bylo možné porovnat Humeovy závěry s tezí Duhem-Quine. Pro společné čtení této práce je to, že ukazuje bezmocnost negativních instancí k vyvrácení vědeckých teorií, stejně jako Humeovy kritické argumenty proti indukci ukázaly bezmocnost pozitivních instancí k prokázání vědeckých teorií. Cílem práce je odhalit chybné aspekty analogie a vysvětlit, co tyto chyby znamenají pro epistemický požadavek vědeckého realismu., and Miloš Taliga