The author examines the clientele of the Bratislava booksellers Anton Löwe and Philip Ulrich Mahler in the context of the Hungarian book trade from 1770 to 1800. By analysing the extant correspondence of Michal Institoris Mošovský, a protestant pastor in Bratislava, she was able to partially identify one segment of their customer base - protestant clergymen. For many years these members of the petty intelligentsia purchased from the Bratislava booksellers, in particular imported works by the German pietists and Enlightenment theologians. The author also investigated the social and geographical limits of the distribution process, some of the contact and distribution networks, and the identity of key figures., Petronela Križanová., and Obsahuje bibliografické odkazy
As part of a biodiversity study in northwestern Hungary, we conducted a parasitological survey of small mammals. In both common shrews (Sorex araneus Linnaeus) and pygmy shrews (Sorex minutus Linnaeus), we found myxospores of a species of Soricimyxum Prunescu, Prunescu, Pucek et Lom, 2007 (Myxosporea) and plasmodia in the bile ducts within the liver. Spores from both species of shrewswere morphologically and morphometrically indistinguishable, but differed in their SSU rRNA gene sequences by 3.3%. We identified spores and developmental stages from the common shrew as Soricimyxum fegati Prunescu, Prunescu, Pucek et Lom, 2007, based on morphometric data and DNA sequence similarity. Spores from the pygmy shrew were only 96.7% similar to S. fegati, hence we identified them as a novel myxosporean Soricimyxum minuti sp. n. This is only the second myxosporean parasite species described from mammals., Csaba Székely, Gábor Cech, Stephen D. Atkinson, Kálmán Molnár, László Egyed, András Gubányi., and Obsahuje bibliografii
Chromosome numbers are given for 16 taxa (and one interspecific hybrid) of Hieracium subgen. Pilosella originating from Central Europe: H. apatelium Nägeli et Peter (2n = 45), H. aurantiacum L. (2n = 36), H. bauhini Besser (2n = 36, 45, 54), H. brachiatum Bertol. ex DC. (2n = 45, 48, 63, 72), H. densiflorum Tausch (2n = 36), H. echioides Lumn. (2n = 18, 27, 36), H. floribundum Wimm. et Grab. (2n = 36, 45), H. glomeratum Froel. (2n = 36, 45), H. guthnickianum Hegetschw. (2n = 54), H. lactucella Wallr. (2n = 18), H. onegense (Norrl.) Norrl. (2n = 18), H. pilosella L. (2n = 36, 45, 54), H. piloselliflorum Nägeli et Peter (2n = 36, 45), H. piloselloides Vill. (2n = 36), H. rothianum Wallr. (2n = 36), H. schultesii F. W. Schultz (2n = 45), and the hybrid H. floribundum × H. aurantiacum (2n = 36). New chromosome numbers are reported for H. brachiatum and H. floribundum. The octoploid cytotype (2n = 72), recorded in H. brachiatum, is the highest ploidy level ever found in plants from the subgen. Pilosella originating from the field. Aneuploidy, rare in this subgenus in Europe, occurs in this hybridogenous species as well: it was recorded in one plant (2n = 48) collected in a hybrid swarm H. pilosella × H. bauhini. The breeding system in H. bauhini, H. brachiatum, H. densiflorum, H. echioides, H. pilosella, H. piloselloides, and H. rothianum was studied. The sexual reproduction of pentaploid H. pilosella is a new observation: it means an increase of diversity in possible reproduction modes of those cytotypes having odd chromosome numbers.
Chromosome numbers (ploidy levels) were recorded in the following 25 taxa of Hieracium subgen. Pilosella: H. arvicola Nägeli et Peter (2n = 45), H. aurantiacum L. (2n = 36, 45), H. bauhini Besser (2n = 36, 45), H. bifurcum M. Bieb. (2n = 45), H. brachiatum Bertol. ex DC. (2n = 36, 45), H. caespitosum Dumort. (2n = 36), H. cymosum L. (2n ~ 4x), H. densiflorum Tausch (2n = 36, ~ 4x), H. echioides Lumn. (2n = 18, 45), H. fallacinum F. W. Schultz (2n = 36, 45), H. floribundum Wimm. et Grab. (2n = 36, ~ 4x, 45,), H. glomeratum Froel. in DC. (2n = 45), H. iseranum Uechtr. (2n = 36), H. kalksburgense Wiesb. (2n ~ 5x), H. lactucella Wallr. (2n = 18), H. macranthum (Ten.) Ten. (2n = 18), H. onegense (Norrl.) Norrl. (2n = 18), H. pilosella L. (2n = 36, 45, 54), H. piloselliflorum Nägeli et Peter (2n = 45), H. pilosellinum F. W. Schultz (2n = 36, 45), H. piloselloides Vill. (2n = 27, 36, ~ 4x, 45, ~ 5x), H. pistoriense Nägeli et Peter (2n = 27), H. rothianum Wallr. (2n ~ 3x), H. schultesii F. W. Schultz (2n = 36, 45, ~ 5x), H. zizianum Tausch (2n = 27, 36, 54), and one hybrid, H. onegense × H. pilosella (2n = 36). Besides chromosome counts in root-tip meristems, flow cytometry was used to determine the DNA ploidy level in 83 samples of 9 species. The presence of a long marker chromosome was confirmed in tetraploid H. caespitosum and H. iseranum, in pentaploid H. glomeratum, and in both tetraploid and pentaploid H. floribundum. The documented mode of reproduction is sexual (H. densiflorum, H. echioides, H. piloselloides) and apomictic (H. brachiatum, H. floribundum, H. pilosellinum, H. piloselloides, H. rothianum, H. zizianum). Hieracium bifurcum and H. pistoriense are sterile. The chromosome number and/or mode of reproduction of H. bifurcum (almost sterile pentaploid), H. pilosellinum (apomictic pentaploid), H. piloselloides (apomictic triploid), H. pistoriense (sterile triploid), H. rothianum (apomictic triploid) and H. zizianum (apomictic triploid) are presented here for the first time. The sexual reproduction recorded in the pentaploid H. echioides is the second recorded case of this mode of reproduction in a pentaploid cytotype of Hieracium subgenus Pilosella. A previously unknown occurrence of H. pistoriense (H. macranthum – H. bauhini) in Slovakia is reported.
The diet of red fox (Vulpes vulpes) cubs living in a moor in Hungary was studied by scat analysis (n = 77) during the rearing period. The main food source of foxes consisted of small mammals (preferred Microtus voles) which was supplemented with brown hare and gamebirds rarely. Cubs ate remains of carrions (domestic animals, ungulates and carnivores) and invertebrates frequently but in low quantity. The food consisted of characteristically terrestrial, occasionally aquatic and rarely arboreal prey.
The seasonal diet composition of otters (Lutra lutra) living by an eutrophic fish pond system, a wetland alder forest, and a slow-flowing stream located in south-west Hungary was investigated by spraint analysis (n = 801, 116 and 234 samples respectively). Both percentage relative frequency of occurrence (O%) and biomass (B%) of food items (calculated by coefficients of digestibility) were estimated. The food composition of the otters living by the three areas differed significantly (PAstacus spp.) was dominant (54 O% and 62 B%). Close correlation was found between relative frequency of occurrence and biomass of food items.
The diet of weasel (Mustela nivalis) collected in agricultural mosaic plain regions of Hugary was studied using the analysis of stomach and rectum contents (n = 155). As a percentage relative frequency of occurrence, diets consisted of 85% small rodents (mainly Microtus spp.), 10% birds (mainly Passeriformes), and lizard, wasp, blood and plant matter. Consumption of small mammals increased from winter to summer and autumn. No predation on lagomorphs was found. Standardized trophic niche breadth was very narrow (mean, Bsta= 0.07). The food consisted of characteristically small (15–50 g) and terrestrial prey.
A syntaxonomical revision of dry grasslands of the alliances Bromo pannonici-Festucion pallentis, Festucion valesiacae and Koelerio-Phleion phleoidis (class Festuco-Brometea) in the natural biogeographical region of the Western Carpathians and northern Pannonian Basin is presented. A geographically stratified data set of 2686 relevés from the south-eastern Czech Republic, northeastern Austria, Slovakia and northern Hungary was divided into 25 clusters using a modified TWINSPAN algorithm. The proposed classification simplifies and unifies the previous syntaxonomical systems, which differ in these four countries. Main environmental gradients responsible for variation in species composition of theses grasslands were revealed by detrended correspondence analysis and interpreted using indicator values. The major pattern of variation reflects soil nutrient availability and moisture, which are negatively correlated with soil reaction.
a1_Slovanské názvy pro jařmo a ležadlo (oj) járom a tézsla u Maďarů ukazují, že tylo termíny mohly přejít na podobný způsob zápřahu ze starší doby nebo, a to je pravděpodobnější, že Maďaři přejali od Slovanů sám jařmový zápřah.
Dvojité jařmo v Maďarsku má dnes jen málo variant. Významnější jsou odchylky v názvosloví; zdá se, že zeměpisně vymezené rozšíření termínů járom a iga se vztahuje k dvěma rozličným způsobům zápřahu. S termínem iga souvisí totiž velmi úzce forma tzv. obloukového kohoutkového jařma (jarzmo kablakowe podle Moszyńského) v nejjižnější části Transdanubie; na ostatním území je typ tzv. podhrdelnicový.
Teprve na začátku 20. století se šíří vedle tradičního párového zápřahu volů do jařma jiné formy potahu, a to jařmičky a chomouty. Již na konci 18. století byl v Uhrách vysloven požadavek, aby maďarští rolníci používali místo párového jařma chomoutu, jako lomu bylo v tehdejších Čechách. Z poloviny 19. století pochází zpráva o zápřahu volů do koňského chomoutu při kultivaci kukuřice a brambor. Po r. 1900 se množí údaje o jednoduchých jařmech na velkostatcích, poněkud dříve o jejich používání v průmyslových podnicích. Mnohem později však došlo k takové změně na maďarských rolnických hospodářstvích., a2_Autor spojuje rozšíření zápřahů pro jeden kus dobytka (našich jařmiček, krumpolců, klik, chomoutků) v Maďarsku s pěstováním okopanin a zaváděním kopčidel, to znamená s řádkovým setím a sázením. Jiný důvod hledá autor v chudnutí maďarského venkova na začátku našeho století, v nedostatku tažných zvířat během první a druhé světové války a po nich. Největší intenzity dosáhl tento zápřah po r. 1945, v poslední době se však udržel hlavně jen na záhumenkovém hospodářství.
Maďarské potažní nástroje pro jeden kus dobytka jsou západního původu; vliv na jejich zavádění měli němečtí kolonisté a také maďarští vojáci, kteří se s nimi setkali během vojenské služby.
V dalším textu probírá autor výrobu těchto nástrojů a jejich rozměry. Rozeznává celkem osm typů, které nejsou ani geograficky ani dobově ostře vymezeny, a podrobně popisuje jejich zvláštnosti a varianty; tyto zvláštnosti a odchylky souvisely úzce se zemědělským nářadím, k jehož tahu byly určeny. Zajímavé jsou zmínky o výzdobě zápřažních nástrojů pro jeden kus dobytka, o jeho používání ve zvláštních případech, o řízení potahu atd., and Článek zahrnuje širší poznámkový aparát