Search

Start Over Subject teorie vědy

62. The Role of Protestantism in the emergence of modern science: critiques of Harrison's hypothesis

Creator:
Pavlas, Petr
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, Harrison, Howell, van der Meer, Oosterhoff, literalismus, bible, exegeze, alegorie, přírodní symbolismus, raně novověká věda, Bible, literalism, exegesis, allegory, natural symbolism, early modern science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Podle knihy Petera Harrisona The Bible, Protestantism and the Rise of Natural Science z  roku 1998 vznikla moderní věda jako výsledek důrazu protestantů na  doslovný smysl Písma, jejich odmítnutí dřívějšího symbolického či alegorického výkladu a  jejich snahy o  fi xaci významu biblického textu, v  němž každá pasáž měla mít jediný a  jedinečný význam. Tento článek se pokouší o  shrnutí nejvýznamnějších kritik Harrisonovy hypotézy (od  Kennetha Howella, Jitse van der Meera a Richarda Oosterhoff a) a  uznává jejich oprávněnost. Nicméně ani alternativní vysvětlení vzestupu moderní vědy jakožto výsledku neshod ve výkladu Písma a následného objevu nejednoznačné povahy běžného verbálního jazyka není zcela uspokojivé., According to Peter Harrison’s book The Bible, Protestantism and the Rise of Natural Science (1998) modern science came into existence as a result of the emphasis of Protestants on the literal sense of the Scripture, their refusal of the earlier symbolic or allegorical interpretation, and their efforts at fixing the meaning of the biblical text in which each passage was to be ascribed a single and unique meaning. This article tries to summarize the most significant critiques of Harrison’s hypothesis (by Kenneth Howell, Jiste van der Meer and Richard Oosterhoff) and to acknowledge their legitimacy. However, the alternative explanation of the emergence of modern science as a result of disputes over the biblical interpretation and the subsequent discovery of the ambiguous character of the ordinary verbal language is not fully satisfactory either., and Petr Pavlas.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

63. The toys of organic chemistry: material manipulatives and scientific reasoning

Creator:
Maddalena, Kate McKinney
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, teorie poznání, theory of science, manipulativní modely, materialita, hračky ve vědě, epistemology, manipulative models, materiality, toys in science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Chemické vizualizace a modely jsou zvláštními druhy médií myšlení. Tato studie zkoumá několik historických případových studií – archív obrazů z muzeí, specializovaných sbírek a populárně-vědeckých časopisů – emergentních praktik materiálního modelování coby teoretické hry, jež se staly základem molekulární biologie a strukturní chemie. Sleduji dědictví nástrojů vizualizace počínaje Archibaldem Scottem Cooperem a Friedrichem Kekulé na konci 19. století, jejich vyústění do materiálních manipulativů Van’t Hoffa a užití jeho skládaných papírových "hraček“ Linusem Paulingem i jejich následné pronikání do populární obraznosti díky modelu DNA Jamese Watsona a Francise Cricka. Sleduji dále jejich vliv na současné praktiky modelování a zdůrazňuji, že materiální modely, jež tradičně stály za hranicemi deduktivní, pozitivistické vědy, jsou nyní v těchto oblastech chemie akceptovány jako způsob vědeckého uvažování., Chemical visualizations and models are special kinds of media for thinking. In this paper, I examine several historical case studies-an archive of images from museums, special collections, and popular magazines- as examples of emergent practices of physical modeling as theoretical play which became the basis for molecular biology and structural chemistry. I trace a legacy of visualization tools that starts with Archibald Scott Cooper and Friedrich Kekulé in the late 1800s, crystallizes as material manipulatives in Van’t Hoff and his folded paper “toys”, is legitimized in the California lab of Linus Pauling, and is glorified in the popular imaginary with James Watson and Francis Crick’s model of DNA. My tracing then follows several threads into contemporary modeling practices. I ultimately argue that modeling play, originally outside of the boundary of deductive, positivist science, is now an accepted mode of reasoning in these related chemical fields., and Kate McKinney Maddalena.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

64. The Turing machine on the dissecting table

Creator:
Horáková, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, kouzla, theory of science, tricks, Turingův stroj, mládenecký stroj, Turingův test, pitevní stůl, Turing machine, bachelor machine, Turing test, dissecting table, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Od začátku 21. století roste vědomí, že software je slepou skvrnou teorie nových médií. Vzrůstající zájem o software ovlivnil také tezi předkládaného příspěvku. Vychází z předpokladu, že koncept univerzálního stroje Alana M. Turinga je jedním z mládeneckých strojů (Carrouges). Předchozí texty založené na podobné hypotéze (Daniels, Baudrillard, Turkle, Ascott) se zaměřily buď na srovnání univerzálního stroje a mládeneckého stroje na základějejich strukturálních podobností, nebo užívaly mládenecký stroj jako metaforu člověka nebo počítače (umělé inteligence). Na rozdíl od nich, tento příspěvek zdůrazňuje význam kontextu (imitační hry Turingova testu), který je klíčem k interpretaci univerzálního Turingova stroje jako mládeneckého stroje a potenciálně jako autoportrétu., Since the beginning of the twenty-first century there has been an increasing awareness that software represents a blind spot in new media theory. the growing interest in software also influences the argument in this paper, which sets out from the assumption that Alan M. Turing’s concept of the universal machine, the first theoretical description of a computer program (software), is a kind of bachelor machine (Carrouges). Previous writings based on a similar hypothesis (Daniels, Baudrillard, Turkle, Ascott) have focused either on a comparison of the universal machine and the bachelor machine in terms of the similarities of their structural features, or they have taken the bachelor machine as a metaphor for a man or a computer (artificial intelligence). Unlike them, this paper stresses the importance of the context (the imitation game of the Turing test) as a key to interpreting the universal Turing machine as a bachelor machine and, potentially, as a self-portrait., and Jana Horáková.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

65. Transformation of science communication in the age of social media

Creator:
Kulczycki, Emanuel
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, komunikace vědy, sociální média, blog, Twitter, otevřená věda, science communication, social media, Open science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá některými důsledky otevřené vědy z perspektivy komunikace vědy a filosofie komunikace. Kromě čistě komunikačních a filosofických témat se text věnuje i otázkám tykajícím se procesu popularizace vědy prostřednictvím sociálních médií (zejména Twitteru a blogů). Článek se sestává ze tří oddílů: první navrhuje definici komunikace vědy a sociálních médií; druhý zkoumá proměnu komunikace vědy v éře internetu a zabývá se vlivem sociálních médií na komunikaci vědy; třetí a závěrečný oddíl přináší několik případových studií a filosofických postřehů. Nejdůležitějším, zde dosaženým závěrem je tvrzení, že sociální media vědu a vědeckou komunikaci proměnila. Twitter a blogy jakožto nové nástroje vědecké komunikace mohou být užitečné a smysluplné pro vědu i společnost. Sociální média mohou být navíc použita k usnadnění širšího zapojení občanů do diskusí o vědě., The aim of the present article is to discuss several consequences of the Open Science from a perspective of science communication and philosophy of communication. Apart from the purely communicative and philosophical issues, the paper deals with the questions that concern the science popularization process through social media (especially Twitter and blogs). The article consists of three sections: the first one suggests a definition of science communication and social media, the second examines the transformation of science in the Age of the Internet and considers the influence of social media on science communication, the third and final one presents some case studies and philosophical observations. The most important conclusion to be reached here is that the social media have changed science and science communication. Twitter and blogs as novelty tools of science communication can be useful and meaningful for both science and society. Furthermore, social media can be used to facilitate broader involvement of citizens in the discussion about science., and Emanuel Kulczycki.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

66. Ve filozofii jen "sváteční střelec"?: přírodovědec Ernst Mach jako oborově přeshraniční pendler. Část 1

Creator:
Stadler, Friedrich and Černohorský, Martin
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Mach, Ernst, 1838-1916, 19.-20. století, fyzici, teorie vědy, filozofové, physicists, theory of science, philosophers, Česko, Czechia, 6, and 53
Language:
Czech, English, and German
Description:
Ernst Mach was already an internationally recognised experimental physicist, when he, after professorships for Mathematics and Physics in Graz and Experimental Physics in Prague, took over the chair for "Philosophy, particularly for the History and Theory of the Inductive Sciences", at the University of Vienna in 1895. This turn from natural sciences to philosophy was really an exception in the academic field. Although he was not a specialist in philosophy his ideas exhibited a remarkable influence. Here is the first part of the author's text, the second, closing part (Mach and Philosophy) will be published in the next issue of this Journal., Friedrich Stadler ; z angličtiny a němčiny přeložil M. Černohorský., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

67. Ve filozofii jen "sváteční střelec"?: přírodovědec Ernst Mach jako oborově přeshraniční pendler. Část 2

Creator:
Stadler, Friedrich and Černohorský, Martin
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Mach, Ernst, 1838-1916, fyzika, fyzici, teorie vědy, filozofové, physics, physicists, theory of science, philosophers, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
Friedrich Stadler ; z němčiny přeložil M. Černohorský., Obsahuje seznam literatury, and První část tohoto článku vyšla v předchozím 3. čísle tohoto časopisu.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

68. Věda jako "forma života“: kritérium demarkace jako praktický problém

Creator:
Benda, Libor
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Laudan, Larry, 1941-, teorie vědy, pseudověda, sociologie vědy, theory of science, pseudoscience, sociology of science, kritérium demarkace, forma života, demarcation criterion, form of life, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy",, za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat; a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Lau-danovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy., In 1983, Larry Laudan considered the demarcation problem, i.e. the demarcation between "science” and "pseudoscience”, as an irrelevant philosophical pseudoproblem, and the terms "scientific” and "pseudoscientific” as empty notions, which should be removed from our vocabulary. This paper challenges this statement by proposing arguments supporting the view that 1) the demarcation between science and pseudoscience represents an important problem deserving a serious attention, and that 2) a possible way to its solution has been opened by recent social studies of science. Their approach is based on understanding science as a "form of life” and the demarcation criterion as a dynamic cluster of characteristics, which cannot be defined exactly, but nevertheless can be examined via sociological analysis of scientific practice. The paper demonstrates the specifics of the sociological approach with regard to its methods and proposed solutions on selected exemplar studies, and evaluates its possibilities and limits for philosophy of science., and Libor Benda.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

70. Vitalistic approaches to life in Early Modern England

Creator:
Szántó, Veronika
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, Anne Conway, Francis Glisson, Henry More, Margaret Cavendish, cambridgeský platonismus, biologie, vědecká revoluce, vitalismus, Cambridge Platonism, biology, scientific revolution, vitalism, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
V dějinách idejí se vitalismu dostalo různých definic a různé postavy byly označeny za vitalisty. Když se soustředíme na 17. století, zjistíme, že badatelé identifikovali jako vitalisty autory, kteří zastávají názory, jež jsou v diametrálním protikladu. Stručně představím názory dualistických vitalistů (Henry More, Ralph Cudworth a Nehemiah Grew) a monistických vitalistů (Francis Glisson, Margaret Cavendishová, Anne Conwayová), a filosofické a teologické uvažování, které formovalo jejich myšelní. Ve  všech těchto různých podobách vitalismu se nacházejí identifikovatelné společné motivy: bytostná neredukovatelnost života (považovaná za vlastnost buď nehmotného ducha nebo samotného hmoty) a univerzalita života (sahající daleko za "organickou" oblast přírody až "anorganické")., Vitalism has been given different definitions and diverse figures have been labelled as vitalists throughout the history of ideas. Concentrating on the seventeenth century, we find that scholars identify as vitalists authors who endorse notions that are in diametrical opposition with each other. I  briefly present the ideas of dualist vitalists (Henry More, Ralph Cudworth and Nehemiah Grew) and monist vitalists (Francis Glisson, Margaret Cavendish and Anne Conway) and the philosophical and theological considerations informing their thought. In all these varied forms of vitalism the identifiable common motives are the essential irreducibility of life (regarded as a property of either an immaterial spirit or matter itself) and the universality of life (extending well beyond the “organic” realm of nature, incorporating the “inorganic”)., and Veronika Szántó.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public