In this paper the idea of the Loebner contest as a practical implementation of the Turing test is presented. The Brian Plüss’ measure of the degrees of non-cooperation in a dialogue is applied to the dialogues of the Loebner contest. The proposal of a typology of non-cooperative features in the contest’s dialogues is discussed and the reliability of annotation with the use of this typology of features is analyzed. The degrees of non-cooperation of judges and programs for the Loebner contest (editions 2009 – 2012) are presented and discussed. On the basis of the results the role of a judge and the strategies used by programs are discussed for the contest and the Turing test., V tomto příspěvku je představena myšlenka soutěže Loebner jako praktické realizace Turingova testu. Míra míry nespolupráce Briana Plüssa v dialogu se vztahuje na dialogy soutěže Loebner. Diskutuje se o návrhu typologie nekooperativních prvků v dialogu soutěže a analyzuje se spolehlivost anotace s využitím této typologie prvků. Jsou prezentovány a diskutovány stupně nespolupráce soudců a programů pro soutěž Loebner (edice 2009 - 2012). Na základě výsledků se pro soutěž a Turingův test projednává role soudce a strategie používané programy., and Paweł Łupkowski
Od začátku 21. století roste vědomí, že software je slepou skvrnou teorie nových médií. Vzrůstající zájem o software ovlivnil také tezi předkládaného příspěvku. Vychází z předpokladu, že koncept univerzálního stroje Alana M. Turinga je jedním z mládeneckých strojů (Carrouges). Předchozí texty založené na podobné hypotéze (Daniels, Baudrillard, Turkle, Ascott) se zaměřily buď na srovnání univerzálního stroje a mládeneckého stroje na základějejich strukturálních podobností, nebo užívaly mládenecký stroj jako metaforu člověka nebo počítače (umělé inteligence). Na rozdíl od nich, tento příspěvek zdůrazňuje význam kontextu (imitační hry Turingova testu), který je klíčem k interpretaci univerzálního Turingova stroje jako mládeneckého stroje a potenciálně jako autoportrétu., Since the beginning of the twenty-first century there has been an increasing awareness that software represents a blind spot in new media theory. the growing interest in software also influences the argument in this paper, which sets out from the assumption that Alan M. Turing’s concept of the universal machine, the first theoretical description of a computer program (software), is a kind of bachelor machine (Carrouges). Previous writings based on a similar hypothesis (Daniels, Baudrillard, Turkle, Ascott) have focused either on a comparison of the universal machine and the bachelor machine in terms of the similarities of their structural features, or they have taken the bachelor machine as a metaphor for a man or a computer (artificial intelligence). Unlike them, this paper stresses the importance of the context (the imitation game of the Turing test) as a key to interpreting the universal Turing machine as a bachelor machine and, potentially, as a self-portrait., and Jana Horáková.