Článek se zabývá tématem sebepoškozování jako fenoménu objevujícího se na blozích (online denících) současných adolescentů. Cílem výzkumu bylo porozumět problematice sebepoškozování jako takové, motivaci psaní o sebepoškozování ve veřejném prostoru blogů a také otázce potenciálního vytváření komunity sebepoškozujících ve virtuálním světě. U dospívajících, kteří mají se sebepoškozováním zkušenost, výzkum zjišťoval jejich motivací; jak své sebepoškozování prožívají a jakou roli hraje v jejich sebepoškozování právě internet a blog. Představený výzkum je explorativního charakteru – s využitím metody zakotvené teorie bylo analyzováno 9 polostrukturovaných rozhovorů s dívkami ve věku 15 – 18 let. Výzkum ukázal, že blogová komunita spojená tématem sebepoškozování je adolescentkami vnímána jako podpůrná, má tendenci uzavírat se pomoci zvenčí a zároveň posilovat negativní postoje vůči odborné pomoci. Internet, potažmo blog, jsou pak důležitými činiteli šíření informací o sebepoškozování. Tato skutečnost je významná zejména z hlediska potenciální sociální nákazy sebepoškozování.
Článek se zabývá některými důsledky otevřené vědy z perspektivy komunikace vědy a filosofie komunikace. Kromě čistě komunikačních a filosofických témat se text věnuje i otázkám tykajícím se procesu popularizace vědy prostřednictvím sociálních médií (zejména Twitteru a blogů). Článek se sestává ze tří oddílů: první navrhuje definici komunikace vědy a sociálních médií; druhý zkoumá proměnu komunikace vědy v éře internetu a zabývá se vlivem sociálních médií na komunikaci vědy; třetí a závěrečný oddíl přináší několik případových studií a filosofických postřehů. Nejdůležitějším, zde dosaženým závěrem je tvrzení, že sociální media vědu a vědeckou komunikaci proměnila. Twitter a blogy jakožto nové nástroje vědecké komunikace mohou být užitečné a smysluplné pro vědu i společnost. Sociální média mohou být navíc použita k usnadnění širšího zapojení občanů do diskusí o vědě., The aim of the present article is to discuss several consequences of the Open Science from a perspective of science communication and philosophy of communication. Apart from the purely communicative and philosophical issues, the paper deals with the questions that concern the science popularization process through social media (especially Twitter and blogs). The article consists of three sections: the first one suggests a definition of science communication and social media, the second examines the transformation of science in the Age of the Internet and considers the influence of social media on science communication, the third and final one presents some case studies and philosophical observations. The most important conclusion to be reached here is that the social media have changed science and science communication. Twitter and blogs as novelty tools of science communication can be useful and meaningful for both science and society. Furthermore, social media can be used to facilitate broader involvement of citizens in the discussion about science., and Emanuel Kulczycki.