An archaeobotanical investigation was perfomed in conjunction with extensive archaeological excavations in the town of České Budějovice (South Bohemia, Czech Republic), concentrating on both High Medieval archaeological features and on an evaluation of an off–site profile situated in the immediate vicinity of the town centre. The off–site record was used for evaluation of regional vegetation development since the Bronze Age as well as of vegetation changes after the town’s foundation sometime between 1263 and 1265 AD. During the first decades of the town’s existence, the surrounding landscape was subjected to heavy human impact. The subsequent intensive growth of České Budějovice during the 14th and 15th centuries is reflected in the archaeobotanical content of some of the excavated features – dwellings, cesspits, communication horizons, and hay ditches. Since the data were obtained from different archaeological situations, the authors’ interest concentrates on the taphonomic interpretation of the individual plant assemblages under study. An attempt was made to reconstruct the vegetation and land use patterns in the České Budějovice region in the High Medieval period. Thanks to the extraordinary richness of the archaeobotanical material and the close correlation of the results with the archaeological interpretations, this goal has in many respects been achieved. and Ve spojení s rozsáhlými archeologickými výzkumy historického jádra Českých Budějovic byla provedena řada archeobotanických analýz. Ty se soustředily jak na výplně vlastních archeologických objektů, tak na zhodnocení profilu organickými sedimenty zaniklého slepého ramene řeky Vltavy ležícího v blízkosti středu města. Výsledky pylových analýz profilu jsou využity k popisu vývoje okolní krajiny od doby bronzové (únětická kultura) po vrcholný středověk, kdy se v souvislosti se založením města stala okolní krajina dějištěm pronikavé proměny v kulturní krajinu moderního typu. Následný intenzívní rozvoj Českých Budějovic během 14. a 15. století se odráží ve složení pylových spekter a souborů rostlinných makrozbytků z výplní archeologických objektů – obytných struktur, odpadních a fekálních jímek, komunikačních horizontů a hnojišť. Protože archeobotanická data byla získána z celé škály různých archeologických situací, soustředili jsme svou pozornost na tafonomickou interpretaci jednotlivých studovaných souborů pylových zrn a makrozbytků. Na základě těchto dat jsme učinili pokus o rekonstrukci vegetace a hospodářského využití jednotlivých typů stanovišť v širším okolí středověkého města. Stanoveného cíle bylo alespoň zčásti dosaženo díky mimořádnému bohatství archeobotanických nálezů a také díky úzkému spojení s archeologickými interpretacemi situací, ze kterých nálezy pocházely.
This paper reviews the data on quaternary palynological sequences collected in the Czech Republic, attempts to store them in the Czech Quaternary Palynological Database (PALYCZ) and outlines a possible use for regional syntheses. Work on pollen stratigraphies done over the last hundred years has yielded a very large amount of data for this region. These data can be used globally for various types of environmental reconstructions and are of local importance, especially when combined with local databases. For data to be included in PALYCZ it has to meet certain criteria, the determination of the pollen of herbaceous plants must be well resolved and radiocarbon dated. As of 31 December 2008, we had reviewed 177 pollen profiles. Data from 152 sequences are already stored in PostgreSQL® in relational tables, which allow a broad range of queries to be addressed using the html protocol. The data collected since 1959 by 15 authors contain raw pollen counts together with 14C dates and various metadata on locality. All the pollen samples were ordered using non-metric multidimensional scaling. Display of the ordination diagram incorporating the appropriate millennial time slices revealed a common pattern in all data. The quality of data is also discussed in the context of the history of the research and methods used. Database access can be found at http://botany.natur.cuni.cz/palycz.
As part of an archaeological excavation in Valdštejnská street in the Lesser Town of Prague, flood sediments in an old channel of the river Vltava were studied by means of pollen analysis. Analyses were performed on a core taken before the archaeological excavation and samples from the layers uncovered by the excavation. The core includes deposits from the era that followed the construction of weirs in the second half of the 13th century up to approximately the 15th century. Some of the sediments are older and from Early Medieval times (the oldest from the end of the 10th century). For the pollen analysis, three types of sediment were studied: flood loams, cultural layers and material deposited on causeways. Thanks to the diversity in the sediments it was possible to study local and regional components of the pollen spectra in more detail. The vegetation growing in the old river channel consisted of ruderal and weed taxa with sedge stands surviving in less accessible places. This locality most probably did not serve as a dumping ground until at least the 14th century, and even then this is not directly indicated by the pollen analysis. The difficulty of interpreting the mixed-origin pollen spectra usually present in urban archaeobotanical deposits is a common problem. Using multivariate statistics, three groups of pollen taxa characteristic for each particular sediment type were separated, and the individual pollen sources (and corresponding taphonomical processes) partly separated. Therefore, it was possible to distinguish autochthonous and allochthonous sources of pollen and draw conclusions about the local vegetation at this site.
Článek prezentuje výsledky pylové analýzy východočeské nížinné lokality Na bahně u Hradce Králové ve srovnání s analýzou rozsáhlého souboru archeologických záznamů z velké oblasti východních Čech. Radiokarbonové datování umožnilo synchronizaci výsledků pylové analýzy s vývojem osídlení od mladší doby železné (doby laténské) do současnosti. Křivky rozsahu osídlení a průměrného zastoupení antropogenních indikátorů vzájemně korespondují. Poprvé se tak pro území České republiky podařilo prokázat úbytek lidského tlaku na krajinu v době stěhování národů. V průběhu raného a především počátkem vrcholného středověku naopak dochází k výrazné synatropizaci krajiny a během novověku k postupné její proměně až po současný stav. and This article presents the results of pollen analyses at the East Bohemian lowland site of Na bahně near Hradec Králové, in comparison with analyses of the extensive archaeological assemblages from a wide area in eastern Bohemia. Radiocarbon dating has made it possible to synchronise the results of pollen analyses with settlement evolution from the later Iron Age (La Tène period) to the present. The curves of settlement extent and the average representation of anthropogenic indicators mutually correspond. For the first time in the Czech Republic, it has thus been possible to demonstrate the decrease in human impact on the landscape during the Migration Period. During the Early and (in particular) the High Middle Ages, on the hand, the pronounced synatrophisation of the landscape is clear, while during the Modern period there is a gradual transformation to the present situation.
Pylová analýza je jedním z nejpoužívanějších zdrojů dat ke sledování dlouhodobých změn terestrických ekosystémů, včetně vzniku a vývoje kulturní krajiny. Během posledních desetiletí tato metoda doznala řadu modifikací. Mezi nejzásadnější patří zvýšení taxonomické přesnosti určování pylových zrn, zavedení numerických přístupů v analýze dat, kvantitativní interpretace na základě moderních analogií, stanovení absolutní koncentrace pylových zrn ve vzorcích a pylové analýzy s vysokým časovým rozlišením. Význam těchto metod pro rekonstrukci vývoje kulturní krajiny je diskutován na obecné úrovni a s použitím konkrétních příkladů. Hlavní důraz je kladen na problém prostorové reprezentativnosti pyloanalytických dat, což je otázka zásadní právě pro studium historie kulturní krajiny v prostředním prostorovém měřítku (tj. řádově v měřítku archeologických mikroregionů). Pyloanalytická data představují zdroj poznatků zcela nezávislý na archeologických datech. Právě proto může korelace těchto dvou nezávislých informačních zdrojů přinést zcela novou kvalitu v pochopení interakcí mezi přírodním prostředím a lidskými kulturami v minulosti. and Pollen analysis is probably the most appropriate source of data for the study of long–term changes in terrestrial ecosystems, including the development of cultural landscapes. During the last few decades it has experienced considerable methodological development, including growing taxonomic precision in pollen determination, the introduction of numerical approaches to data analysis, quantitative data interpretation on the basis of modern analogues, and the development of absolute and high–resolution counting techniques. This review article discusses the importance of such developments to the reconstruction of cultural landscapes in detail, and provides case studies. The main emphasis in the discussion is placed on the spatial resolution of pollen analyses, a question crucial to the reconstruction of cultural landscapes at intermediate spatial scales (i.e. those relevant for the study of archaeological microregions). Pollen analytical data represent a source of knowledge completely independent of the archaeology, and it is for this reason that the correlation of the two may result in a new quality to our understanding of past landscape/cultural interactions.
Metodou pylové a nepylové (Non-Pollen-Palynomorphs; NPP) analýzy byly zpracovány 4 vzorky z výplně středověké studny z lokality Jiřské náměstí – Pražský hrad. Tři vzorky obsahovaly pylové spektrum i NPP s dostatečnou vypovídací hodnotou pro následnou paleoekologickou interpretaci. Vzorek z r. 1998 byl na palynomorfy chudší. Výsledky pylové analýzy doplňují údaje, které byly získány makroskopickou analýzou. Ta pracovala s větším množstvím materiálu, a zachytila tak více rostlinných taxonů než pylová analýza. Té se však podařilo determinovat některé NPP. Významné jsou především nálezy obalů vajíček střevních parazitických červů. Výsledky obou paleobotanických analýz opět potvrzují nutnost jejich propojení. and Four samples from the fill of the medieval well from the Jiřské Square, Prague Castle, were processed by the method of pollen and Non-Pollen-Palynomorphs (NPP) analyses. Three samples contained pollen spectrum as well as NPP with a sufficient predicative value for the subsequent palaeoecological interpretation. The sample from the year 1998 was poorer in palynomorphs. The results of the pollen analyses complete the data obtained by macroremains analyses. This analysis worked with a bigger quantity of material thus recording more plant taxa than the pollen analysis was able to. Pollen analysis, however, succeeded in determining some of NPP. Above all the finds of the envelopes of the eggs of intestinal parasitic worms are significant. The results of both the palaeobotanical analyses confirm again the necessity of their combination.
In the subcontinental, semiarid lowland region of Central Bohemia (Czech Republic), continuous human impact acting together with diverse natural environmental conditions resulted in the present extraordinarily complex pattern of vegetation. Three radiocarbon-dated pollen diagrams for the area indicate that this complexity results from past vegetation development. During prehistory, places suitable for settlement (with respect to climate, geology, hydrology, etc.) were colonized and transformed first. This resulted in a diachrony in vegetation development due to human activity starting in the first half of the Holocene. This caused an increase in diversity in the region as plant species persisting from previous periods, along with those associated with different agricultural practices, increased. Local abiotic factors affected not only the chronology of human impact but also its specific effects on the ecosystem. Anthropogenic pressure may have had different effects under different conditions. Human population pressure was the mediator between the abiotic diversity and selectively transformed vegetation suitable for the respective habitats. Differences in the chronology of human impact, mixed oak woodland degradation, and the chronology of beech, silver fir and hornbeam expansion are documented for the different ecological zones of the study area. These differences shed light on the mechanisms resulting in some of the important changes in Holocene vegetation. In the absence of man, the decline in mixed oak woodlands, typical of the Middle Holocene in Central Bohemia, would have been probably much slower and less extensive. Unlike in the uplands and mountains, the expansion in the area of beech, silver fir and hornbeam would have been insignificant. The present vegetation resulted to a large extent from management during High Middle Ages. There is almost no continuity in vegetation from the late prehistory to the present.