Lake Lednica, Greater Poland, is one of Poland’s most important and longest-studied underwater archaeological sites. The residential centre established on an island was one of the central points in the state of the first Piasts. Previous research located two bridges to the island and discovered the largest collection of early medieval military objects in Central Europe in the lake. In the 2017 season, a third bridge was discovered on Lake Lednica leading to the small island called Ledniczka on which the layers of an early medieval settlement and clear remnants of a motte-type medieval structure are found. Three seasons of research on relics of the crossing suggest that it may have functioned in two periods: in the tenth century and at the turn of the fourteenth century. During the research, a number of military items, pottery, objects made of organic materials and fishing tools were found. and Lednické jezero ve Velkopolsku patří k nejdůležitějším a nejdéle studovaným lokalitám podvodní archeologie ve střední Evropě. Rezidenční centrum zřízené na zdejším Lednickém ostrově bylo jedním z hlavních míst prvních Piastovců. Předchozí výzkum odhalil dva mosty spojující ostrov s pevninou a největší soubor militárií ze dna středoevropského jezera. V roce 2017 byl identifikován další most, tentokrát zpřístupňující ostrůvek zvaný Ledniczka. Další výzkum ukázal, že most pravděpodobně fungoval ve dvou periodách: v 10. století a na přelomu 13. a 14. století. Přinesl také početný soubor militárií, keramiky, rybářského náčiní a výrobků z organických materiálů. Na ostrůvku byly dokumentovány raně středověké situace a opevnění typu motte.
Two fragments of lustre-glaze tableware excavated at the Týn merchant inn in the Staré-Město quarter of Prague, the archaeological deposition context of which may be dated into the turn of the 13th and 14th century, represent products of Andalusi pottery workshops of 12th and early 13th centuries. The route by which this tableware service came to Prague is difficult to trace. It seems most logical to link the introduction of this luxury pottery with the wave of Andalusi products, especially precious textiles, supplying the highest circles of Bohemian society roughly between 1250 and 1320. This commercial operation might have followed up the trade ventures of Andalusi-oriented entrepreneurs furnishing customers of western Europe along the Atlantic coast with luxury items originating in Andalusi production plants. An alternative to this idea is represented by the possibility that the vessels came to Prague in the baggage of some of its Jewish residents. and Dva zlomky přepychové stolní keramiky s lustrovou glazurou, nalezené při výzkumu Týnského dvora v Praze v archeologickém kontextu uloženém nejspíše na přelomu 13. a 14. stol., představují výrobky andaluských dílen almohádského období Iberského poloostrova a byly zhotoveny nejspíše ve 12. či raném 13. století. Rekonstruovat cestu tohoto přepychového stolního servisu z Andalusie do Prahy není jednoduché. Nejlogičtější řešení tu představuje myšlenka transportu v důsledku almohádského obchodu se zeměmi západní Evropy podél jejího atlantického pobřeží až do oblasti Severního a Baltského moře. Druhou a stejně dobře představitelnou alternativu představuje přivezení souboru luxusního stolního zboží některým z židovských obyvatel středověké Prahy.
In 2012, rescue excavations were carried out in front of the front facade of the Church of Our Lady of the Snows in Denisova Street in Olomouc. The original Middle- and Late-Hillfort terrain was removed. Layers containing pottery dated mainly to the 10th century also turned up fragments of mortar, plaster, bricks and roofing, which indicates the presence of an Early Medieval church in close proximity. “Monk-and-nun” roof tiles of antique type probably come from an older Roman construction. Early Medieval occupation layers adjoined a ditch, a remain of the fortification between Předhradí and the town, which was established as early as Early Middle Ages and was used till the 14th century. Another remain of the original fortification of Předhradí is the find of stone romanesque masonry with north-south orientation. The excavations also uncovered remains of stone constructions of an original Minorite church.
The goal of the article is to present the database and to outline its structure, content and feasible outputs. The research background for the creation of the database is briefly mentioned, and the basic structure of the database is described along with the current state of data retrieval. The keystones of the study are samples of database outputs. They are presented from simple searching and filtering to the broader application of statistical methods, and supplemented with examples of the map presentation of topographical themes.
The aim of the paper is to evaluate the usefulness of dendrochronological analyses in studying complex stratigraphic sequences. The problem is discussed basing on the example of Wrocław, the main town of historic Silesia, where the thickness of medieval layers containing wood ranges between 3 and 5 m. The first attempts to date them using dendrochronology were made at the end of the 1980s. Some dates, or their short series, were then used as a basis for far-reaching conclusions regarding the chronology of the beginnings of settlement or breakthrough events. The preliminary stage of dendrochronological analyses and uncritical acceptance of interpretations ended in Wrocław with the excavations carried out in 2000. Longer series of dendrochronological dates have become one of the basic tools for dating complex correlated being aware of limitations set by both categories of sources and methods of their analysis. It was stated that giving up on an in-depth critique of dendrological samples as a category of sources can result in a considerable distortion of the acquired results. and Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.
In the Middle Ages, Old Occitan (formerly "Old Provençal"), the language of the troubadours, was a literary and cultural language, the influence of which extended far beyond the frontiers of Southern France.
The only comprehensive portrayal of the Old Occitan vocabulary to have appeared up to now is the "Lexique roman" by François Raynouard (6 vols., 1836–1845). It was supplemented by Emil Levy’s "Provenzalisches Supplementwörterbuch" (8 vols., 1894–1924). An updated dictionary, taking account of progress in research over the last 100 years, has been the desideratum of literary scholars, linguists, and historians ever since.
Under the direction of Wolf-Dieter Stempel, the publication of a new dictionary of Old Occitan, the "Dictionnaire de l'occitan médiéval (DOM)", began in 1996. This appeared in print until 2013, directed from 2012 on by Maria Selig. Since then it has been available as an alphabetically complete digital dictionary, the "DOM en ligne". This comprises the newly written articles of the DOM together with the articles from the dictionaries of Raynouard and Levy for those parts of the alphabet not yet covered by the new work and is enriched by entries for words absent till now from Old Occitan lexicography.
Its content is available for free at https://dom-en-ligne.de/dom.php
In the Middle Ages and early modern period, a specific accounting system was used in the Czech lands, known as so-called administrative accounting. The accounting categories and principles of this system were not the same as those used by single-entry and double-entry bookkeeping. The aim of the article is to show with selected accounting terms and categories their semantic variability and thereby start a discussion on accounting terminology that has been thus far absent in the Czech environment.
The article aims at introducing the reader to Hus's treatise Enarratio Psalmorum, which offers interpretation of Psalms 109-118. It shortly summarizes the circumstances of the origin and preservation of the treatise, presents the author's sources and shows how he worked with them. The central part of the study focuses on the internal organization of psalm explanation especially on the structure of the commentaries to individual verses. A tripartite scheme (with minor alterations) is typical of Hus's interpretation: thematization of the verse, its elaborate para-phrase and a detailed analysis of expressions that appear in the verse. In conclusion, the paper points out some difficulties connected with the preparation of a critical edition of this text, which will appear as the 17th volume of Hus's Opera omnia series.
Cílem příspěvku je revize a doplnění dosavadních archeologických a stavebněhistorických pohledů na počátky města Ústí nad Labem. Královské město ve významné poloze na řece Labi a blízko zemské hranice vzniklo před polovinou 13. století v návaznosti na zdejší raně středověké osídlení, doložené písemnými prameny a archeologickými nálezy. Dosavadní hodnocení je však zatíženo řadou domněnek a nedoložených tvrzení, jež se opakují a dále rozvíjejí v literatuře, přestože nebyla předložena adekvátní dokumentace. Jde zejména o otázku zdejších hradů – raně a vrcholně středověkého. Existence ani jednoho z nich ve skutečnosti není prokázaná, nálezové situace, na něž se odkazuje, jsou nedostatečně prezentované a vzbuzují velké pochybnosti. Forma a rozsah raně středověkého osídlení na místě Ústí zůstávají bez dalších archeologických dokladů nejasné. Příspěvek dále upozorňuje na nové poznatky a možnosti hodnocení blízkého hradu Střekova, jehož užší spojení s počátky vrcholně středověkého města nelze vyloučit. and The aim of the article is to revise and supplement the existing archaeological and historical building research view of the beginning of the town of Ústí nad Labem, Northern Bohemia. The royal town with an important position on the Elbe River and near the border was established before the middle of the 13th century in connection with the local early medieval settlement documented by written sources and archaeological finds. However, the existing evaluation is burdened by numerous assumptions and unsubstantiated assertions that have been passed down and hyperbolized in the literature despite inadequate documentation. This in particular concerns issues regarding the local castles, both early and high medieval. The existence of neither one has been proven: the presentation of the alleged find situations is wanting and raises serious doubts. In the absence of additional archaeological evidence, the form and scope of medieval settlement at the Ústí site remain unclear. The article also presents new findings and possibilities for evaluating nearby Střekov Castle, whose close connection with the beginnings of the high medieval town cannot be ruled out.
Na parcele v sev. části Nového Města pražského byly dokumentovány relikty částečně zahloubeného, kůlovou konstrukcí neseného domu z pokročilého 12. či z poč. 13. století. Dnes jde již o jeden z mnoha takových dokladů intenzivního osídlení této části tehdejší pražské aglomerace. Výjimečná je možnost datování objektu díky nádobě s obětinou vsazené do jeho podlahy. Zánik budovy autoři kladou do kontextu událostí, které tento prostor v okolí kostela sv. Klimenta postihly ve 30. letech 13. stol. v souvislosti s panovnickým záměrem založit (první) Město pražské. Chronologicky následný doklad využití pozemku představuje odpadní jímka, jejíž obsah aktualizuje zprávy o utváření zdejšího předměstí z 1. pol. 14. století. Zlomky skleněných nádob z jímky svědčí o úrovni stolování ekonomicky nikoli nadprůměrné pražské domácnosti i o sortimentu dutého skla na pražském trhu ve 14. století. and On a lot in the northern part of the New Town in Prague, the remains of a partly sunken building from the 12th century, or the start of the 13th century, were excavated. The ever increasing numbers of finds of such features are evidence of the intensity of settlement in this part of the early medieval Prague agglomeration, only in this case dating is possible on the basis of a vessel, containing offerings, set in the floor. The authors situate the demise of the building within the context of events that affected this area in the 1230s, in connection with the sovereign’s plan to establish the (first) Town of Prague. Another unearthed feature was a cesspit: its content corresponds with contemporary reports about sudden formation of these outskirts during the first half of the 14th century. Fragments of glass vessels from this cesspit testify to the standard of dining in the household, which for Prague standards was not above average, and to the variety of blown glass in the Prague market in the 14th century.