An archaeobotanical investigation was perfomed in conjunction with extensive archaeological excavations in the town of České Budějovice (South Bohemia, Czech Republic), concentrating on both High Medieval archaeological features and on an evaluation of an off–site profile situated in the immediate vicinity of the town centre. The off–site record was used for evaluation of regional vegetation development since the Bronze Age as well as of vegetation changes after the town’s foundation sometime between 1263 and 1265 AD. During the first decades of the town’s existence, the surrounding landscape was subjected to heavy human impact. The subsequent intensive growth of České Budějovice during the 14th and 15th centuries is reflected in the archaeobotanical content of some of the excavated features – dwellings, cesspits, communication horizons, and hay ditches. Since the data were obtained from different archaeological situations, the authors’ interest concentrates on the taphonomic interpretation of the individual plant assemblages under study. An attempt was made to reconstruct the vegetation and land use patterns in the České Budějovice region in the High Medieval period. Thanks to the extraordinary richness of the archaeobotanical material and the close correlation of the results with the archaeological interpretations, this goal has in many respects been achieved. and Ve spojení s rozsáhlými archeologickými výzkumy historického jádra Českých Budějovic byla provedena řada archeobotanických analýz. Ty se soustředily jak na výplně vlastních archeologických objektů, tak na zhodnocení profilu organickými sedimenty zaniklého slepého ramene řeky Vltavy ležícího v blízkosti středu města. Výsledky pylových analýz profilu jsou využity k popisu vývoje okolní krajiny od doby bronzové (únětická kultura) po vrcholný středověk, kdy se v souvislosti se založením města stala okolní krajina dějištěm pronikavé proměny v kulturní krajinu moderního typu. Následný intenzívní rozvoj Českých Budějovic během 14. a 15. století se odráží ve složení pylových spekter a souborů rostlinných makrozbytků z výplní archeologických objektů – obytných struktur, odpadních a fekálních jímek, komunikačních horizontů a hnojišť. Protože archeobotanická data byla získána z celé škály různých archeologických situací, soustředili jsme svou pozornost na tafonomickou interpretaci jednotlivých studovaných souborů pylových zrn a makrozbytků. Na základě těchto dat jsme učinili pokus o rekonstrukci vegetace a hospodářského využití jednotlivých typů stanovišť v širším okolí středověkého města. Stanoveného cíle bylo alespoň zčásti dosaženo díky mimořádnému bohatství archeobotanických nálezů a také díky úzkému spojení s archeologickými interpretacemi situací, ze kterých nálezy pocházely.
Koncem srpna 2008 byly na bezejmenném návrší u Nové Vsi na Českokrumlovsku objeveny dva depoty kovových předmětů – soubor 10 hřiven s konci nastrčenými do dvou spirálovitých nápažníků a depot obsahující křtěnovský sekeromlat a 12 zlomků koláčovitých slitků. Druhý depot byl nalezen v areálu dosud neznámého mohylového pohřebiště, z něhož však zatím pochází pouze keramika z doby halštatské a solitérní spirálovitý nápažník ze starší doby bronzové. Na místě byl následně proveden archeologický průzkum, drobná sondáž a geodetické měření. Všechny kovové artefakty byly podrobeny spektrálním analýzám pomocí RFA i NAA. Typologický rozbor nálezů prokázal jejich nesoučasnost – zatímco první depot lze klást do stupně Br A2, druhý depot byl uložen pravděpodobně až na přelomu starší a střední doby bronzové. Vztah obou depotů k mohylníku v jejich blízkosti zůstává zatím neznámý. and Two Early Bronze Age hoards in the burial mound grounds at Nová Ves (dist. Český Krumlov, South Bohemia). At the end of August 2008, two hoards featuring metal objects were discovered on an unnamed mound at Nová Ves in the district of Český Krumlov – a set of 10 ring ingots with the ends tucked into two spiralled arm bracelets and a deposit containing a Křtěnov-type battle axe and 12 fragments of pie-shaped sows. The second hoard was found in the grounds of a hitherto unknown burial mound, thus far featuring only ceramics from the Hallstatt period and a sole spiralled arm bracelet from the Early Bronze Age. An archaeological survey, a smaller probe and geodetic survey were then conducted at the site. All metal artefacts underwent RFA and NAA spectral analysis. The typological analysis of the finds demonstrated their asynchronism – while the first hoard can be placed into the Br A2 phase, the second was more than likely deposited only at the period between the Early and Middle Bronze Ages. The relation between the two hoards and the nearby mounds remains unknown.
The text focuses on the problem of the material culture of the village in the seventeenth and eighteenth century. However, the main goal was not to reconstruct the complete material furnishings of the village homestead. This represents just one of the possible ways for approaching the inner spiritual life of the village population. The text is based on the empirical research of the archival sources. The archival information was subsequently confronted with the results of older scientific works with the same objectives. The text is composed as a case study based on the sources coming from four dominions of South Bohemia (Třeboň, Hluboká nad Vltavou, Protivín and Orlík nad Vltavou). As a main point of departure from the point of view of the heuristic were used inheritance inventories, supplemented by documents from the area of criminal law. From the point of view of the method, the work can be classified as microhistory. It makes use especially of the reflexive approaches of historical anthropology; in the realm of theory, it draws upon the “history from below” concepts. Even though the text is not apurely regional study, the authors do not aim to generalizations in the first place. They are well aware of the fact that the validity of some partial information cannot be carried over mechanically to other ethnographical areas.
Lokalita Mokré louky u Třeboně je rozsáhlé, dnes uměle odvodněné rašeliniště. V roce 1998 odtud bylo vyzvednuto cca 50 kmenů dubu letního (Quercus robur) o délce až 10 m a maximálním průměru 120 cm. Z 31 kmenů byly odebrány vzorky pro dendrochronologickou analýzu, která prokázala, že úhyn většiny dubů spadá do krátké periody počátku 20. let 10. století. Za účelem studia okolností, za kterých se dubový les na lokalitě vyskytoval a za kterých došlo k jeho zániku, byl proveden plošný odkryv. Na jeho místě byla studována stratigrafie a odebrány vzorky na pylovou a makrozbytkovou analýzu.V době, kdy se na ploše rašeliniště vyskytoval vzrostlý dubový les, nacházela se lokalita i její okolí v čistě přírodním stavu. Příčiny zániku lesa počátkem 10. stol. nelze zatím s jistotou určit, roli mohly hrát klimatické příčiny v kombinaci s lokálními faktory. Později, během vrcholně středověké kolonizace, došlo k prvnímu významnému zásahu do krajiny Třeboňské pánve. Zakládána byla pole, pastviny a louky, regionální lesní porosty ustupovaly, nebo alespoň degradovalo jejich přirozené složení. and The Mokré louky (lit. „Wet Meadows“) area near Třeboň is an extensive, today artificially drained, peat bog. In 1998, around 50 trunks of Sessile (Durmast) Oak (Quercus petrea) were removed from here, each around 10m in length and with a maximum diameter of 120 cm. Samples were withdrawn from 31 trunks for dendrochronological analysis, which showed that the deaths of most had taken place in a short period at the beginning of the 920’s AD. As part of a study of the events leading to the establishment of the oak wood on the site, and those which led to its demise, a larger area was opened for examination. The stratigraphy of the site was studied, and samples were taken for analyses of pollen and macro–remains. For the period in which woodland occupied what is now a bog, the site and its surroundings were in an entirely natural state. The causes of the woodland’s demise at the beginning of the 10th century are unclear, but an important role may have been played by climatic factors in combination with other external stimuli. Later, during the colonisation in the High Middle Ages, regional woodland growth receded, or their natural components were at least degraded.
Malý zlomek plochého valounku, pokrytý hustě se překrývajícími rýhami nejasného významu, byl sebrán v kumulaci mezolitické štípané industrie na lokalitě 3 v Putimi, okr. Písek. Publikace má upozornit na dosud přehlížený typ pozůstatku kognitivního chování. Druhá část článku charakterizuje přehledně hlavní rysy a produkty mezolitických výtvarných aktivit v Evropě. and A small fragment of a flat cobble covered in dense, overlapping, engraved grooves of uncertain meaning, recovered from a Mesolithic chipped stone industry accumulation at Site 3, Putim (Písek district). This paper aims to draw attention to this hitherto neglected type of cognitive behaviour relict. The second part of the article presents a summary characterisation of the main traits and products of Mesolithic „artistic“ endeavour in Europe.
Článek přináší komplexní zhodnocení jihočeských výšinných nalezišť mladší a pozdní doby bronzové, kterých je dnes evidováno celkem 17. Z hlediska topografického jsou sledovány následující údaje: současný pokryv, výběr terénních typů, nadmořská výška, převýšení nad okolní terén, plošná rozloha, vzdálenost vodního toku II.–IV. řádu a vzdálenost vodního zdroje. Pozornost je věnována také dostupnosti hlavních surovinových zdrojů. Následuje analýza opevnění, nemovitých a movitých nálezů. Na rozdíl od většiny okolních oblastí zde zatím postrádáme doklady specializované výroby a obchodu, nápadná je rovněž téměř úplná absence bronzových předmětů. V rámci epochy popelnicových polí lze vyčlenit tři horizonty v osídlení výšinných lokalit, většina jihočeských nalezišť patří pozdní době bronzové. Žádná výšinná lokalita nevybočuje z rámce sídlištní struktury jihočeského regionu, většina se nachází v centrech nebo na okrajích hustě osídlených mikroregionů. Žádné hradiště nevykazuje prvky nadregionálního centrálního střediska v mocensko–politickém, výrobním, obchodním ani v kultovním smyslu. and This article brings a complex evaluation of the South Bohemian upland sites of the Late and Final Bronze Ages, of which 17 are known to date. From the topographical perspective the following data are considered: contemporary coverage, selection of terrain types, altitude above sea level, height above the surrounding terrain, area, distance from class II–IV watercourses and distance from water sources. Attention is also given to the accessibility of principle raw material sources. This is followed by an analysis of fortifications, portable and static finds. Unlike the majority of the surrounding areas, here there is no evidence for specialised production and trade, and the almost complete absence of bronze items is also notable. Within the framework of the Urnfield period three horizons of upland settlement can be distinguished, while the majority of the South Bohemian sites come from the Final Bronze Age. No upland site strays from the general framework of settlement structures in the South Bohemian region, the majority being found in the centres or at the edges of densely settled micro–regions. No hill–forts exhibit the elements of a superregional central point in the power-political, production, trade or cult senses.