An archaeobotanical investigation was perfomed in conjunction with extensive archaeological excavations in the town of České Budějovice (South Bohemia, Czech Republic), concentrating on both High Medieval archaeological features and on an evaluation of an off–site profile situated in the immediate vicinity of the town centre. The off–site record was used for evaluation of regional vegetation development since the Bronze Age as well as of vegetation changes after the town’s foundation sometime between 1263 and 1265 AD. During the first decades of the town’s existence, the surrounding landscape was subjected to heavy human impact. The subsequent intensive growth of České Budějovice during the 14th and 15th centuries is reflected in the archaeobotanical content of some of the excavated features – dwellings, cesspits, communication horizons, and hay ditches. Since the data were obtained from different archaeological situations, the authors’ interest concentrates on the taphonomic interpretation of the individual plant assemblages under study. An attempt was made to reconstruct the vegetation and land use patterns in the České Budějovice region in the High Medieval period. Thanks to the extraordinary richness of the archaeobotanical material and the close correlation of the results with the archaeological interpretations, this goal has in many respects been achieved. and Ve spojení s rozsáhlými archeologickými výzkumy historického jádra Českých Budějovic byla provedena řada archeobotanických analýz. Ty se soustředily jak na výplně vlastních archeologických objektů, tak na zhodnocení profilu organickými sedimenty zaniklého slepého ramene řeky Vltavy ležícího v blízkosti středu města. Výsledky pylových analýz profilu jsou využity k popisu vývoje okolní krajiny od doby bronzové (únětická kultura) po vrcholný středověk, kdy se v souvislosti se založením města stala okolní krajina dějištěm pronikavé proměny v kulturní krajinu moderního typu. Následný intenzívní rozvoj Českých Budějovic během 14. a 15. století se odráží ve složení pylových spekter a souborů rostlinných makrozbytků z výplní archeologických objektů – obytných struktur, odpadních a fekálních jímek, komunikačních horizontů a hnojišť. Protože archeobotanická data byla získána z celé škály různých archeologických situací, soustředili jsme svou pozornost na tafonomickou interpretaci jednotlivých studovaných souborů pylových zrn a makrozbytků. Na základě těchto dat jsme učinili pokus o rekonstrukci vegetace a hospodářského využití jednotlivých typů stanovišť v širším okolí středověkého města. Stanoveného cíle bylo alespoň zčásti dosaženo díky mimořádnému bohatství archeobotanických nálezů a také díky úzkému spojení s archeologickými interpretacemi situací, ze kterých nálezy pocházely.
Analýze rostlinných makrozbytků byly podrobeny dva menší vzorky ze spáleništní vrstvy ze shořelého domu v Daliměřicích u Turnova. Materiál byl datován kolem r. 1300. Soubor zahrnoval na 24 000 semen a plodů, na 25 000 zlomků a drť karbonizovaných diaspor, reprezentujících jen 50–55 druhů převážně užitkových rostlin. 90 % diaspor připadalo na obiloviny jakožto části zásob. Zaznamenán byl jejich úplný sortiment s dominantním žitem a ovsem. Podle přítomnosti plevelů představovaly tyto obiloviny nejvýznamnější plodiny v okolí pěstované a v hospodářství zužitkovávané. and Two smaller samples taken from the layer of ashes from a burnt settlement situation in Daliměřice near Turnov were analysed for vegetal macro-emains. The material was dated back to approximately 1300 A.D. The set comprised as much as 24,000 seeds and fruits, about 25,000 fragments and crushed carbonized diasporas, representing only 50–55 species mostly of utility plants. 90 % of the diasporas were represented by cereals as a part of provisions. Their complete assortment with dominant Secale cereale and Avena sativa was recorded. According to the presence of weeds these cereals represented the most important plants cultivated in the surroundings and exploited in the farming.