As part of an archaeological excavation in Valdštejnská street in the Lesser Town of Prague, flood sediments in an old channel of the river Vltava were studied by means of pollen analysis. Analyses were performed on a core taken before the archaeological excavation and samples from the layers uncovered by the excavation. The core includes deposits from the era that followed the construction of weirs in the second half of the 13th century up to approximately the 15th century. Some of the sediments are older and from Early Medieval times (the oldest from the end of the 10th century). For the pollen analysis, three types of sediment were studied: flood loams, cultural layers and material deposited on causeways. Thanks to the diversity in the sediments it was possible to study local and regional components of the pollen spectra in more detail. The vegetation growing in the old river channel consisted of ruderal and weed taxa with sedge stands surviving in less accessible places. This locality most probably did not serve as a dumping ground until at least the 14th century, and even then this is not directly indicated by the pollen analysis. The difficulty of interpreting the mixed-origin pollen spectra usually present in urban archaeobotanical deposits is a common problem. Using multivariate statistics, three groups of pollen taxa characteristic for each particular sediment type were separated, and the individual pollen sources (and corresponding taphonomical processes) partly separated. Therefore, it was possible to distinguish autochthonous and allochthonous sources of pollen and draw conclusions about the local vegetation at this site.
Kvalita výživy ve stáří ovlivňuje zásadním způsobem celkový stav organizmu a významné deficity mohou přispívat k multimorbiditě starších nemocných. Včasnou detekcí malnutrice ve stáří se můžeme vyhnout zhoršení funkční výkonnosti, závažným zdravotním komplikacím, zvýšené nemocnosti, úmrtnosti a zhoršení kvality života. Vyšší věk je spojen s častějším výskytem poruch výživy, především s malnutricí. Prevalence malnutrice u hospitalizovaných geriatrických pacientů se nachází v rozmezí mezi 30–60 % a u dlouhodobě institucionalizovaných dosahuje 52–85 %. Nepřesné posuzování a sledování nutričního stavu seniorů ve zdravotnických zařízeních zdravotnickým personálem může mít zásadní vliv na vznik malnutrice během hospitalizace. Cílem příspěvku je zhodnotit stav výživy seniorů na gerontopsychiatrickém oddělení a posoudit vliv faktorů jako deprese, úroveň kognitivního stavu a soběstačnosti na vznik malnutrice., The quality of nutrition in old age affects significantly the overall condition of the body, and significant deficits may contribute to multimorbidity in elderly patients. Early detection of malnutrition in old age can avoid worsening functional performance, serious medical complications, increased morbidity, mortality and impaired quality of life. Increasing age is associated with a greater incidence of nutritional disorders, especially with malnutrition. The prevalence of undernutrition in hospitalized geriatric patients is in the range between 30 to 60% and in the long-term institutionalized it reaches 52–85%. Inaccurate assessment and monitoring of nutritional status of older people in healthcare facilities healthcare professionals can have a significant influence on the occurrence of malnutrition during hospitalization. The aim of this paper is to assess the nutritional status of older people in a Gerontopsychiatric department and assess the impact of factors such as depression, cognitive status and level of self-sufficiency on the emergence of malnutrition., Radka Kozáková, Barbora Adamčíková, and Literatura
Celosvětové počet onemocnění zhoubným nádorem vzrůs tá. Stejná situace je i v České republice, přičemž ta patří z hlediska epidemiologi e zhoubných nádorů mezi nejzatíženější státy Evropy. Sdělení diagnózy nádor ového onemocnění je pro pacienta těžko pochopitelné a může u něj spustit silné emočn í reakce. V tomto náročném období je sociální opora – přátelé, rodina či partner/ka – dů ležitější a stávají se zdrojem jistoty a spokojenosti. Výzkum se zaměřuje na zjištění výsk ytu úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a zjištění vlivu sociáln í opory na výskyt deprese a úzkosti u těchto pacientů. Byl použit kvantitativní výzkum využívající ex-post facto výzkumný design. Ke sběru dat byly použity tři standardizova né dotazníky: PSSS, BDI-II., BIA. Soubor respondentů tvořilo 113 respondentů – 55 pac ientů proktologické ambulance a 58 respondentů kontrolního souboru. Získávání dat prob ěhlo v roce 2012–2013. Z výsledků vyplynulo, že se vzrůstající mírou sociální opory k lesá míra úzkosti (r = − 0,899) i míra deprese (r = − 0,910). Sociální opora tak byla potv rzena jako významný protektivní faktor zdraví. Dobrá sociální opora je významný fak tor vedoucí ke snížení úzkosti a deprese u onkologických pacientů, a tím přispívá ke zlepšení průběhu nemoci., Number of malignant diseases has been increasing wo rldwide. The situation is similar in the Czech Republic, which seen from the epidemiolog ic perspective belongs among countries with the highest incidence in Europe. For the patients, it is difficult to grasp the diagnosis of malignant disease and may trigger stro ng emotional reactions. The aim focuses on establishing the rate of anxiety and dep ression in patients with colorectal cancer and to determine the effect of social suppor t on the prevalence of anxiety and depression in these patients. A quantitative resear ch was used, using ex-post facto research design. Three standardised questionnaires were used to collect data: PSSS, BDI-II. The research group comprised of 113 respond ents – 55 clients of proctological outpatient surgery and 58 respondents in the contro l group. The data were gathered in 2012-2013. The results indicate that with the highe r level of social support, the lower degree of anxiety (r = − 0,899) as well as depressi on. (r = − 0,910). Thus, social support was confirmed as a significant health-protective fa ctor. A good social support is an important factor contributing to lower degree of an xiety and depression in oncology patient, thus helping in the course of the disease., Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K., Kozáková R., and Literatura
Paliativní péče klade důraz na kvalitu života nemocného a saturaci jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. V zahraničí se používají nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v onkologické či paliativní péči, které pomáhají zdravotnickým pracovníkům porozumět specifickým potřebám pacientů, které by mohly být předmětem profesionální individualizované péče. Cílem tohoto přehledového článku je analyzovat měřící nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči, porovnat je s doporučenými postupy pro tvorbu měřících nástrojů v paliativní péči a s českou verzí dotazníku PNAP. V elektronických databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health a Web of Knowledge) bylo nalezeno a dále podrobněji analyzováno 12 měřících nástrojů. Český dotazník PNAP pokrývá velkou část nejčastěji měřených potřeb i doporučení plynoucích ze směrnic pro měření potřeb v paliativní péči, které byly vytvořeny na základě vědeckých důkazů., Palliative care emphasizes quality of life of the ill and the saturation of his bio-psycho-social and spiritual needs. Abroad are used tools for assessing needs of patients in oncological or palliative care, which helps to health workers to understand the specific needs of patients that could be subject to professional individualized care. The aim of this review is to analyse measuring tools for assessing needs of patients in palliative care, to compare them with recommended procedures for creation of measurement tools in palliative care and with Czech version of the questionnaire PNAP. In the electronic databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health and Web of Knowledge) was recovered and further analysed in detail 12 measuring tools. Czech questionnaire PNAP covers a large part of most often measured needs and recommendations arising from the directives for the measurement of needs in palliative care, which were created on the basis of scientific evidence., Radka Bužgová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, Darja Jarošová, and Literatura
Cíl: Cílem tohoto příspěvku je prezentovat výsledky pilotního šetření testování dotazníku PNAP „Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči“ provedeného na onkologické klinice Fakultní nemocnice v Ostravě. Dále pak prezentovat zjištěnou důležitost bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb pacientů s ukončenou onkologickou léčbou. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 52 pacientů onkologické kliniky FN Ostrava, u nichž byla ukončena onkologická léčba v důsledku léčebně neovlivnitelné progrese onkologického onemocnění. Pro hodnocení potřeb byl použit dotazník - Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (PNAP), který se skládá ze 42 položek sdružených do 5 domén. Výsledky: Za nejdůležitější považovali onkologičtí pacienti potřeby v doméně autonomie a fyzické potřeby. Nejméně byli respondenti spokojeni se saturací psychických a spirituálních potřeb. Pacienti mladší 60 let považovali sociální potřeby za signifikantně důležitější a současně byli méně spokojeni s jejich saturací (p<0,05). Ženy považovaly za důležitější psychické a spirituální potřeby. Se saturací těchto potřeb byly však více spokojeny (p<0,05) než muži. Z jednotlivých položek považovali respondenti nejčastěji za důležité: řešení bolesti, únavy, dušnosti, vyrovnat se s nemocí, komunikaci se zdravotníky a jejich podporu, rozhodování, respekt a úctu při ošetřování, vnitřní klid, naději a smysl života. Za nedostatečně saturované potřeby uvedli únavu, bolest, vyrovnanost s nemocí, strach ze závislosti, pokračování v obvyklých aktivitách, pozitivní náhled na život a naději. Závěr: Dotazník PNAP vychází z holistického pojetí péče. Zjištěné nedostatečně saturované potřeby by se měly stát předmětem ošetřovatelských intervencí., Aim: The aim of this contribution is to present the results of pilot research into a testing of the PNAP questionnaire “Patient needs assessment in palliative care“ implemented at the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, as well as to present an established significance of bio-psycho-social-spiritual needs of patients with terminated oncological treatment. Methods: The sample was made up of 52 patients of the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, whose oncological treatment was terminated as a result of an incurable progression of oncological disease. For needs assessment the questionnaire Patient needs assessment in palliative care (PNAP) was used, consisting of 42 items clustered into five domains. Results: Oncological patients considered the needs in the domains of autonomy and physical needs as the most important. They were the least satisfied with the saturation of psychological and spiritual needs. Patients under 60 years considered social needs as significantly more important and at the same time they were less satisfied with their saturation (p<0.05). Women considered psychological and spiritual needs as more important. However, they were more satisfied with the saturation of these needs than men (p<0.05). The following individual items were considered the most often as important: treating the pain, fatigue, dyspnoea, coming to terms with an illness, communication with health workers and their support, decision making, respect and dignity while being treated, inner peace, hope and the meaning of life. Insufficiently saturated needs were reported: fatigue, pain, reconciliation with an illness, fear from dependence, continuation in common activities, positive opinion of life and hope. Conclusion: The questionnaire PNAP is based on a holistic conception of care. Established insufficiently saturated needs should be a subject of nursing interventions., Radka Bužgová, Erika Hajnová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, and Literatura
Východiska: Východiskem výzkumného šetření byla Psychologická studie motivů pozdního rodičovství autorky Ireny Bímové. Cíl: Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit důvody oddálení narození prvního dítěte u matek po 35. roce. Metody: Výběrovým kritériem pro zařazení do výběrového souboru byl věk primipary 35 let a více. Jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný dotazník vlastní konstrukce. Počet respondentů byl 92. Data byla získávána na gynekologicko-porodnických a novorozeneckých odděleních v období od ledna 2013 do ledna 2014. K analýze získaných dat byl použit Fischerův přesný test. Výsledky: Nejčastějším důvodem oddálení narození prvního dítěte u matek po 35. roce byl výběr vhodného partnera. Tuto variantu uvádí 42,4 % matek. Druhým nejčastějším důvodem byly problémy s otěhotněním u 32,6 % matek. Součástí výzkumu bylo zpětné pozitivní a negativní hodnocení věku matek při narození prvního dítěte po 35. roce. Zpětně hodnotilo pozitivně věk porodu 45,7 % žen, negativně hodnotilo věk 54,3 % žen. Ženy, které zpětně hodnotily věk porodu 1. dítěte negativně, uvedly signifikantně častěji jako důvod oddálení porodu „Problémy s otěhotněním“ (p = 0,014). Ženy, které zpětně hodnotily věk porodu 1. dítěte pozitivně, uvedly signifikantně častěji jako důvod oddálení porodu „Preferenci nezávislého způsobu života“ (p = 0,039). Závěry: Důvody oddálení narození prvního dítěte v pozdějším věku spadají zejména do oblasti sociální, psychologické a zdravotní. Výzkum může vést k zamyšlení nad problematikou trendu pozdního rodičovství. Může podnítit diskusi o rizicích a benefitech pozdního rodičovství., Background: Background of research was Psychological studies of late parenthood motives author Irena Bímová. Aim: e aim of the research was to determine the reasons for postponing the first birth for mothers aer 35 years of age. Methods: e group selection criterion was a primipara age 35 and more. A semi-structured questionnaire of an original design was used to collect the research data. e number of respondents was 92. Data were obtained on obstetric and neonatal departments from January 2013 to January 2014. To analyze the data was used Fisher's exact test. Results: e most frequent reason for birth postponement amongst mothers aged 35 and more was the search for a suitable partner. is option was selected by 42.4% mothers. e second most frequent answer involved issues with conception, this being reported by 32.6% mothers. Additionally, the survey research included a retrospective positive or negative evaluation of the mothers’ age when they had their first child aer the age of 35. In retrospect, the age for the first birth was seen positively by 45.7% women and negatively by 54.3% women. Women evaluating the age for the first birth negatively significantly more oen reported the reason „Problems with conception“ (p = 0.014). Women evaluating the age for the first birth positively significantly more oen reported „A preference of an independent way of life“ as the reason behind their birth postponement (p = 0.039). Conclusions: e reasons for birth postponement of the first child amongst late mothers fell into the areas of social, psychological, and health-medical related issues. e research can lead up to reflection about postpo, and Radka Kozáková, Šárka Vévodová, Jiří Vévoda, Lukáš Merz