Functioning of plant-aphid-natural enemy interactions may be associated with the structure and composition of withinfield vegetation, neighborhood fields and field borders, and the regional plant community of cropped and noncropped areas. Farmand region-scale vegetation in the wheat-growing area of the North American Great Plains was hypothesized to effect the abundance of two hymenopteran parasitoids, that differ in physiological and behavioral attributes, of the key pest aphid of wheat, Diuraphis noxia (Mordvilko). The parasitoids had greater sensitivity to farm-scale vegetation (wheat strip rotation with or without spring-sown sunflower) than region-scale vegetation (degree of diversification with other crops and wheat fields converted to conservation grasslands). A two-way factorial design of scale (farm- and region-scale) revealed that parasitoid abundance in grass-dominant (homogeneous) areas especially benefited from adding sunflower to the wheat-fallow strip crop rotation. Considerable sensitivity of the analysis was added when adjusting for seasonality of vegetation, revealing that the region-scale effects were most prominent late season. From a management viewpoint, adding sunflower into the wheat production system, especially in relatively homogeneous vegetation regions, tends to promote local parasitoid populations during the summer when spring-sown plants are maturing and wheat is not in cultivation. Contrasting results for A. albipodus and L. testaceipes were consistent with expectations based on behavioral and physiological attributes of the two aphid parasitoid families they represent. Still, the general management interpretation seems robust for the two parasitoids and has relevance to both farm- and region-scale management schemes that are occurring in the wheat production zone of North American Great Plains.
The paper provides an overview of recent hydrology-related research conducted by the Research Institute for Soil and Water Conservation and its predecessors. Research catchments and similar research sites, mostly under agricultural land use, are described. The principal catchments, located in Central and East Bohemian peneplains and highlands (Cerhovický potok near Hořovice, anonymous stream above Černičí near Čechtice, Kopaninský tok near Pelhřimov, and Žejbro near Skuteč with its subcatchments) are described in a greater detail with reference to web presentations (http://www.hydromeliorace.cz/povodi/ index.html). The second part overviews the main research results obtained, prevailingly during the last decade, in the field of catchment hydrology, water quality generation, agronomic measures for protection against nitrate pollution, the effect of tile drainage on extreme flows and water quality, soil water in the vadose zone with preferential flow and the landscape-ecological aspects of water resources protection. It is concluded that some problems could not be solved if the questions were not posed in a hydrological manner. The authors recommend to generalise empirical research results by modelling and to intensify connections between RISWC research and hydrological activities of other institutions. and Práce podává přehled novější historie výzkumu s hydrologickými prvky ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy a v ústavech, které byly jeho předchůdci. Stručně popisuje jednotlivá malá výzkumná povodí a další výzkumné lokality, většinou se zemědělským využitím půdy. Hlavní výzkumná povodí, umístěná v oblasti středočeských a východočeských parovin a pahorkatin (Cerhovický potok u Hořovic, bezejmenný potok nad Černičím u Čechtic, Kopaninský tok u Pelhřimova a Žejbro u Skutče se svými podpovodími), jsou popsána podrobněji s odkazem na prezentace na webu (http://www.hydromeliorace.cz/povodi/index.html). Ve druhé části článku je podán přehled hlavních výsledků výzkumu dosažených převážně v posledním desetiletí v oblasti hydrologického režimu povodí a mechanismů tvorby jakosti vody, agronomických opatření na ochranu před dusičnanovým znečištěním, vlivu drenážních systémů na extrémní průtoky a jakost vod, vody v nenasycené zóně půdy s preferenčním prouděním a krajinně ekologických aspektů ochrany vodních zdrojů. Závěrem se konstatuje, že řadu problémů by nebylo možno vyřešit, kdyby otázky nebyly kladeny hydrologickým způsobem. Autoři doporučují zobecnit empirické výzkumy modelováním a zintenzivnit návaznost výzkumu VÚMOP na hydrologické aktivity jiných institucí.
Grouse populations have considerably declined in Finland, and local declines have also been reported from Russian Karelia (H e l l e et al. 2003). Reasons for the decline are poorly understood. We have studied the relationship between landscape structure and black grouse density in Russian Karelia and compared it with East Finland. The spatial density distribution of the black grouse population is relatively even, especially in areas with a high proportion of forest land. Correlations between forest structure and black grouse abundance were generally low. We found three significant correlations for Russian Karelia: positive for clear cuts and young forests and negative for the proportion of old forests.areas with high abundance of black grouse are characterized by high representation of clear cuts and secondary forests (1.3 and 1.2 times higher than the average, respectively) and low representation of built-up areas, roads and old forests (1.3, 2.0 and 1.8 times lower than the average, respectively; the differences are significant). In Russian taiga “natural factors” (e.g. predation, diseases and climatic factors) might be of higher importance, than forestry.
V současné době čelí naše planeta - Evropu nevyjímaje - rostoucí četnosti extrémních klimatických jevů. Tyto změny jsou monitorovány, dokumentovány a diskutovány jak na úrovni jednotlivých evropských zemí, tak na mezinárodních fórech, jakým je např. Mezinárodní klimatický panel. Problémy, které tyto jevy přinášejí, vyžadují řešení. To není zvládnutelné v rámci jediného oboru - např. vodního hospodářství či ekologie. Musíme se zabývat různorodými ekosystémovými procesy, ekonomickými a sociálními interakcemi, správními, legislativními i politickými aspekty. Máme-li zmíněným rizikům lépe rozumět, čelit jim a předcházet, musíme k nim přistupovat bez ohledu na hranice tradičně pojatých oborů. V článku se zaměříme na segment krajiny, který je spoluvytvářen vodními toky - na říční krajinu. V koloběhu vody má jistě své specifické místo. Děje v krajině při hydrologických extrémech závisejí také (možná převážně) na skutečnosti, co se dělo na zorněných svazích nebo svazích lesů a luk předtím, než se voda dostala do řek. Nicméně stále existuje škála možností, co se s vodou může dít při různých scénářích využití a správy vodních toků a říční krajiny., Due to the increasing occurrence of extreme hydrological events, water management is forced to develop both adaptive and prevention strategies. Purely technical solutions are often contradictory. Thus restoring the water cycle must involve restoration of the alluvial and river ecosystems. Three main regulatory ecosystem services - flood and drought protection, and nutrient retention - are discussed in terms of their relevance in water management and dependency on the ecological state of ecosystems. Ecosystems should be used as an effective tool in water and landscape management., and David Pithart.
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Haldy (odvaly), které na Ostravsku vznikaly jako průvodní jev dolování černého uhlí v první polovině 20.stol, se již staly typickým krajinným prvkem této oblasti. Později zde byly snahy dolováním pozměněnou krajinu „uzdravit“ finančně nákladnými technickými rekultivacemi. Výstupy z našich studií prokázaly, že spontánní sukcese na nerekultivovaných haldách probíhá rychleji a společenstva bezobratlých jsou zde lépe strukturovaná. Navíc nerekultivované haldy podporují populace ochranářsky cenných druhů bezobratlých. Jednoznačně proto doporučujeme haldy ponechat spontánní sukcesi, před finančně náročnými technicky vedenými rekultivacemi., The spoil heaps in Ostrava were created during mining of black coal in the first half of the 20th century. Later, there were efforts to “heal” the landscape by technical reclamations, which are rather expensive. Our studies showed that spontaneous succession on non-reclaimed spoil heaps is faster then succession on their reclaimed counterparts. The communities of invertebrates on non-reclaimed spoil heaps are also more mature and contain rare species in comparison with the reclaimed ones., and Jiří Hodeček, Tomáš Kuras.
Petr Petřík ; zpracováno z podkladů Josefa Fanty. and Sborník příspěvků ze seminářů Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR konaných ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014