od Ant. Němce, Název z obálky, O zlepšení výnosu půdy odvodňováním a zavodňováním -- O družstvech vodních --Návrh stanov vodního družstva -- O regulování řeky Moravy a její přítoků se stanoviska hospodářského -- O ochraně a upevňování břehů, and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
The article is aimed at identifying the basic approaches for assessing the economic efficiency of public projects and their application whilst assessing the efficiency of preventive anti-flooding measures. One of the important things when deciding about applying these measures is information on what value of real estate assets these measures protect and what level of potential damages they are able to prevent. Within the research assignment, therefore, the issue of property indicators in the area is dealt with, based on which the value of real estate assets in the area can be determined, and subsequently the amount of damage can be specified for when the area is hit by potential natural disasters (flood) by using damage curves processed for individual representatives of real estate property. This problem is solved in the ''Procedures for supporting decision-making in the field of securing the stability of the area in terms of possible flooding'' grant project No. 103/05/0016 with support of the Czech Science Foundation. More information about this methodology is on www.fce.vutbr.cz/ekr, the final report of this project will carried in February 2008 also on http://pala.gacr.cas.cz/. and Článek je zaměřen na identifikaci základních přístupů pro hodnocení ekonomické efektivnosti veřejných projektů a jejich uplatnění při posuzování efektivnosti preventivních protipovodňových opatření. Pro rozhodování o uskutečnění těchto opatření je mimo jiné důležitá informace, jakou hodnotu nemovitého majetku tato opatření chrání, případně jak vysokým škodám jsou schopna zabránit. V rámci výzkumného projektu je proto řešena problematika územních majetkových ukazatelů, na základě kterých lze stanovit hodnotu nemovitého majetku v území a následně při zasažení území potenciální živelní pohromou - povodní s využitím křivek poškození zpracovaných pro jednotlivé reprezentanty nemovitého majetku vyčíslit výši škody. Tato problematika je řešena v grantovém projektu č. 103/05/0016 s názvem ''Postupy pro podporu a rozhodování v oblasti stavebních investic při zajištění stability území z pohledu možného zaplavení'' za podpory Grantové agentury České republiky. Více informací o vyvinuté metodice lze nalézt na www.fce.vutbr.cz/ekr; závěrečná zpráva projektu bude uveřejněna také na http://pala.gacr.cas.cz/.
The goal of this contribution is to assess the impacts of global climate change on the Bilina basin hydrological regime and the Bilina mine filling. The second part is focussed on flooding of the coal pit under the conditions affected by global warming. There are two approaches how to achieve the objective. The first method uses water from the Bilina river exclusively. The second one takes into consideration an advantage of the existing water resource system and of large water framework enabling water transfer from the Ohre river to the Bilina river to derive portion of water from the Ohre river. The operating regulations at the Nechranice reservoir had to be adapted to the climate change to improve controlled increase of discharge with regard to the flows transported. A simple water balance model was constructed to simulate a function of the Nechranice reservoir and the coal pit filling. Estimation of the climate change influence on the coal pit filling was performed based on the flooding time changes. The results of flooding simulation show that it is not possible to achieve the coal pit flooding by the Bilina river and it is necessary to transfer water from Ohre river to Bilina river. The climate change could significantly prolong the flooding of the coal pit by about 3 years and the operating regulations at the Nechranice reservoir could be considerably influenced. The impact of climate change could be substantially reduced by an improvement of the controlled increase of discharge by the Nechranice reservoir. and Příspěvek se zabývá posouzením dopadu globální změny klimatu na hydrologický režim povodí Bíliny a zatápění zbytkové jámy Bílina. Druhá část článku se zaměřuje na vlastní zatápění zbytkové jámy za klimatické změny. Vytěžená jáma povrchového lomu může být zatopena dvěma způsoby. První způsob využívá k zatopení jámy pouze vodu z řeky Bíliny, druhý počítá s převáděním vody z řeky Ohře do Bíliny pomocí existující vodohospodářské soustavy. Vzhledem ke změněným hydrologickým podmínkám bylo nezbytné přizpůsobit manipulace na nádrži Nechranice na řece Ohři klimatické změně tak, aby bylo možné zabezpečit požadovaný nadlepšený odtok v odběrném profilu čerpací stanice ke krytí požadavků na velikost plnicího přítoku zbytkové jámy Bílina. K tomuto účelu byl vytvořen jednoduchý bilanční model funkce nádrže Nechranice zohledňující různé velikosti převáděných objemů vody. Posouzení vlivu klimatické změny na zatápění zbytkové jámy proběhlo na základě rozboru délky plnění jámy. Simulace plnění zbytkové jámy ukázaly, že jámu nelze zatopit v doporučené době a bude proto nezbytné realizovat převody vody z Ohře do Bíliny. Klimatická změna patrně podstatně prodlouží dobu zatápění jámy zhruba o 3 roky a také výrazně zasáhne do manipulací na nádrži Nechranice. Nádrž Nechranice může podstatně zmírnit dopad klimatické změny úpravami velikostí nadlepšených odtoků.
Předkládaný článek se soustředí na klíčové období výstavby vodních infrastruktur v Československu, kterým jsou bezpochyby padesátá léta minulého století. Tehdejší masivní výstavba víceúčelových vodních děl, zejména přehradních nádrží a elektráren, ale i vodovodů, probíhající v kontextu socialistické industrializace, položila základy stávajícího státního vodohospodářského systému. V jejím čele stála skupina vodohospodářských odborníků (takzvaných hydrokratů), která se formovala již od dvacátých let. Tito experti zastávali ideály modernistické vodohospodářské mise, směřující k racionalizaci a depolitizaci hospodaření s vodou a spatřující v plném ovládnutí povrchového odtoku základní předpoklad budoucí prosperity státu i obyvatelstva. Období stalinismu podle autora přineslo ideální podmínky k naplnění těchto vizí (zestátnění vodních staveb a zdrojů, centralizace správy i investiční činnosti, ideje přeměny přírody), zároveň byl ale tradiční hydrokratický projekt kompromitován produktivistickými imperativy, což nakonec vedlo k opuštění holistických idejí vyjádřených ve Státním vodohospodářském plánu na roky 1949 až 1953 a jednoznačné soustředění na akumulaci vody pro potřeby průmyslu a energetiky. Od roku 1956 pak v reakci na rostoucí znečištění životního prostředí vznikaly tlaky směřující k přehodnocení stávající vodohospodářské politiky, což v důsledku znamenalo také postupnou korozi idejí vodohospodářské mise., The article focuses on the unquestionably most important period of construction of hydraulic infrastructures in Czechoslovakia, i.e. the 1950s. The massive construction of multi-purpose hydraulic structures, in particular dams and power plants, but also water mains, which was at that time taking place in the context of socialist industrialization, laid the foudnations of the existing national water management system. It was led by a group of water management experts, so-called hydrocrats, which had been forming up since the 1920s. These experts were advocates of ideas of a modernistic water management mission aiming to rationalize and depoliticize water managementand seeing full control of surface runoff as an essential prerequisite of the future prosperity of the state and its population. According to the author, the era of Stalinism brought ideal conditions for the fulfillment of these visions (nationalization of hydraulic structures and water resources, centralization of administration and investment activities, nature transformation ideas); at the same time, however, the traditional hydrocratic project was compromised by imperatives of productivism, which fact ultimately led to the abandonment of holistic ideas formulated in the 1949-1953 National Water Management Plan and a definite concentration on accumulation of water to satisfy needs of the industry and power engineering. Since 1956, there were pressures reacting to increasing environmental pollution levels and calling for a reassessment of the existing water management policy; as a consequence, the ideas of the water management mission were gradually corroding as well., Jiří Janáč., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy