Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Addressing collisions between environmental protection and competing economic and social interests often constitutes the very core of environmental cases. At the constitutional level, a balancing approach based on the doctrine of proportionality is frequently employed to resolve contradictions between conflicting values. In this article, I demonstrate how the proportionality doctrine in its traditional meaning can be applied to balancing interests in environmental cases. Then I bring to the forefront two innovative ways of engaging proportionality in the environmental protection; one employing proportionality as an interpretative instrument with the power to help determining the scope and content of the right to environment; and the other adjusting proportionality to the form of eco-proportionality, offering a restructured framework to rule the human-nature relationship., Hana Müllerová., and Obsahuje bibliografické odkazy
In response to the twentieth anniversary of adoption of the Convention on Biomedicine the paper deals with the right to the informational self-determination in health care. The paper defines the content of the right to the informational self-determination in relationship to the right for privacy protection. The discussion highlights, pursuant to the case -law of the European Court of Human Rights and the Constitutional Court of the Czech Republic, occurences when the aforementioned right could be restricted. The paper examines the issues of the proportionality test between the private and public interests when providing public information about health status., V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti., and Obsahuje bibliografické odkazy