Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické fi losofi i vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti – hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou fi losofi i vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopou- štět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě., The paper deals with the question of political correctness with respect to feminist philosophy of science. It focuses on a narrower notion of political correctness – treating facts incorrectly due to value motives. It finds that despite the feminist authors’ explicit focus on the importance of values in the scientifi centerprise, feminist philosophy of science cannot be understood as politically correct or as promoting politically correct science. On the other hand, politically correct arguments (in this narrower sense) can be used also by works speaking against the feminist or politically correct agenda in science., and Ondřej Beran.
V Akademickém konferenčním centru v pražské Husově ulici se 12. března 2014 konala slavnostní prezentace mimořádného čísla recenzovaného časopisu Teorie vědy s podtitulem „Věda, kultura, veřejnost“, které vyšlo u příležitosti 90. narozenin prof. Ladislava Tondla. and Adolf Filáček, Petr Machleidt.
Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným., The article deals with translational concept of Bruno Latour, focusing on some epistemological issues that arise from the consideration of translation as object of interest. These issues can be reduced to the question whether the final form of translation involves only the knowing subject, or the studied reality as well. Based on the solution to this question, we can distinguish between linguistic and nonlinguistic approaches. Latour's attempt at systematic conceptualization of translation can be seen as a deflection from the linguistic tradition in favor of non-linguistic forms involved in the program of the ontological turn. In this sense, the text describes primarily the issues of reductionism, asymmetry, generalized symmetry, agency and the role of researcher in the research process. In Latour's view, this process is not the matter of facts, but matter of concerns, in which ontological politics consists of the process of negotiation over what makes up the real world., and Tomáš Kobes.
Tato studie se zaměřuje na výzkumné otázky vztahující se k regionálnímu rozměru komunikace vědy v Praze, jejím dopadům a vhodným nástrojům. Pro vypracování studie byly použity analýza dokumentů a dotazník distribuovaný vybraným expertům. Výsledky naznačují, že regionální rozměr komunikační politiky a iniciativ pro vědu (SCIP) je v Praze relevatní. Avšak pozornost věnovaná této otázce národními a regionálními úřady je nedostatečná a vede k nedostatečné koordinaci mezi zainteresovanými aktéry. Dopady SCIP spočívají v povzbuzovaní zájmu mladých lidí o vědu, zvyšování obeznámenosti široké veřejnosti s otázkami vztahujícími se ke vědě a ve vysvětlování role vědy ve společnosti a problémů, jimž jako sektor čelí. Aby byly dopady komunikace vědy maximalizovány, národní a regionální ofciální místa by měla sehrát integrační roli. Vzhledem ke koncentraci aktérů SCIP by město Praha mělo aspirovat na rozvinutí vlastní politiky komunikace vědy., Regional aspects of science communication represent a potential asset and as such are quite suitable topic for further examination with respect to future social and economic development in Prague based on the city's main development strategies. Closer analysis of SCIP aspects at re-gional level can present a suitable complement for development of suitable measures and projects of the regional innovation and education policies. This study focuses on research questions related to regional dimension of science communication, its impacts and suitable tools. Document analysis and questionnaire distributed among selected experts were chosen as tools for elaboration of the study. Results suggest that regional dimension of science communication policy and initiatives (SCIP) is a relevant one in case of Prague. However, the attention given to this topic by national and regional authorities is unsatisfactory resulting in lack of co-ordination of activities of the respective stakeholders. Impacts of SCIP, as far as causality can be identified, lie in encouraging young people in their interest in science, increasing awareness of general public in science-related issues and explaining role of science in society and problems that science (as a sector) is facing. To maximise effects of science communication there is a space for national and regional authorities to play an integrating role. Given the concentration of SCIP actors, the City of Prague could aspire to develop its science communication policy in order to promote itself as a Central European centre of science., and Adolf Filáček, Jakub Pechlát.