Celosvětové počet onemocnění zhoubným nádorem vzrůs tá. Stejná situace je i v České republice, přičemž ta patří z hlediska epidemiologi e zhoubných nádorů mezi nejzatíženější státy Evropy. Sdělení diagnózy nádor ového onemocnění je pro pacienta těžko pochopitelné a může u něj spustit silné emočn í reakce. V tomto náročném období je sociální opora – přátelé, rodina či partner/ka – dů ležitější a stávají se zdrojem jistoty a spokojenosti. Výzkum se zaměřuje na zjištění výsk ytu úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a zjištění vlivu sociáln í opory na výskyt deprese a úzkosti u těchto pacientů. Byl použit kvantitativní výzkum využívající ex-post facto výzkumný design. Ke sběru dat byly použity tři standardizova né dotazníky: PSSS, BDI-II., BIA. Soubor respondentů tvořilo 113 respondentů – 55 pac ientů proktologické ambulance a 58 respondentů kontrolního souboru. Získávání dat prob ěhlo v roce 2012–2013. Z výsledků vyplynulo, že se vzrůstající mírou sociální opory k lesá míra úzkosti (r = − 0,899) i míra deprese (r = − 0,910). Sociální opora tak byla potv rzena jako významný protektivní faktor zdraví. Dobrá sociální opora je významný fak tor vedoucí ke snížení úzkosti a deprese u onkologických pacientů, a tím přispívá ke zlepšení průběhu nemoci., Number of malignant diseases has been increasing wo rldwide. The situation is similar in the Czech Republic, which seen from the epidemiolog ic perspective belongs among countries with the highest incidence in Europe. For the patients, it is difficult to grasp the diagnosis of malignant disease and may trigger stro ng emotional reactions. The aim focuses on establishing the rate of anxiety and dep ression in patients with colorectal cancer and to determine the effect of social suppor t on the prevalence of anxiety and depression in these patients. A quantitative resear ch was used, using ex-post facto research design. Three standardised questionnaires were used to collect data: PSSS, BDI-II. The research group comprised of 113 respond ents – 55 clients of proctological outpatient surgery and 58 respondents in the contro l group. The data were gathered in 2012-2013. The results indicate that with the highe r level of social support, the lower degree of anxiety (r = − 0,899) as well as depressi on. (r = − 0,910). Thus, social support was confirmed as a significant health-protective fa ctor. A good social support is an important factor contributing to lower degree of an xiety and depression in oncology patient, thus helping in the course of the disease., Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K., Kozáková R., and Literatura
Klinické doporučené postupy (KDP) jako „systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékařům a pacientům ve specifických klinických případech rozhodovat o přiměřené zdravotní péči“, jsou důležitým nástrojem klinického a manažerského rozhodování v procesu zdravotní péče. Mezi hlavní cíle KDP patří nejen pomáhat lékařům a pacientům rozhodovat o diagnostickém a terapeutickém postupu, ale také šířit nejlepší klinickou praxi založenou na systematicky hodnocených důkazech, snižovat míru nepřiměřené a zbytečné zdravotní péče, neospravedlnitelných rozdílů mezi jejími poskytovateli a zlepšovat její kvalitu. KDP také mohou významně přispět k řízení alokace omezených zdrojů ve zdravotnictví, ke zvyšování efektivnosti nákladů a snižovat riziko vzniku právní odpovědnosti v důsledku nesprávného postupu. KDP by měly být založeny na vysoce kvalitních důkazech,tedy posledních poznatcích lékařské vědy, a proces jejich tvorby a adaptace musí být systematický a vycházet z principů zdravotní péče založené na důkazech.Toho lze dosáhnout pouze využitím vysoce kvalitní metod evidence-based medicine pro jejich tvorbu, adaptaci, implementaci a evaluaci. Za tímto účelem v posledních letech vznikají doporučené postupy pro tvorbu KDP, obsahující všechny klíčové kroky nutné pro tvorbu KDP založeného na důkazech. Cílem této práce je podat přehled nejdůležitějších zahraničních metodických doporučených postupů pro tvorbu klinických doporučených postupů., Clinical practice guidelines (CPGs) are defined as “systematically developed statements to assist practitioner and patient decision about appropriate health care for specific clinical circumstances” and they are very important tool of clinical and managerial decision making. CPGs are developed for a variety of purposes such as to assist physicians and patients in their decision-making to disseminate best practice based on systematically appraised scientific evidence to improve quality of care and outcomes of patients and to decrease of inappropriate health care to decrease practice variation to decrease costs and improve cost-effectiveness. CPGs should be based on a recent scientific knowledge and high quality evidence and the process of their development and adaptation has to be systematic. The evidence-based health care principles are crucial as well as quality methods for the development, adaptation, implementation and evaluation of clinical practice guidelines. Various handbooks and guidelines for guidelines development have been developed recently and there is strong concordance between them on the key elements of an evidence-based CPG development process. The main goal of this study is to introduce the most important international and national guidelines and handbooks for CPG development., Radim Líčeník, Kateřina Ivanová, and Lit.: 29
Background: Non-adherence to treatment in seniors with dementia is a frequent and potentially dangerous phenomenon in routine clinical practice which might lead to the inappropriate treatment of a patient, including the risk of intoxication. There might be different causes of non-adherence in patients with dementia: memory impairment, sensory disturbances, limitations in mobility, economical reasons limiting access to health care and medication. Non-adherence leads to serious clinical consequences as well as being a challenge for public health. Aim: to estimate prevalence of non-adherence in seniors with dementia and to study correlation between cognitive decline and non-adherence. Subjects and Methods: Prospective study, analyzing medical records of seniors with dementia admitted to the inpatient psychogeriatric ward in the Kromeriz mental hospital from January 2010 to January 2011. Cognitive decline measured by MMSE, prevalence of Non-adherence to treatment and reasons for patient Non-adherence were studied. Results: Non-adherence to any treatment was detected in 31.3% of seniors; memory impairment was the most common cause of non-adherence to treatment. Conclusion: In conclusion, non-adherence to treatment in the studied group of seniors with dementia correlates with the severity of cognitive impairment – a higher cognitive decline correlates with a higher risk of non-adherence to treatment. and J. Lužný, K. Ivanová, L. Juríčková
Příspěvek přináší původní výsledky průřezové studie zkoumající poruchy spánku a jejich léčbu u pacientů hospitalizovaných na některém z gerontopsychiatrických odděleních Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Autoři si všímají zejména zvolené strategie léčby poruch spánku (obligátní vs fakultativní forma terapie poruchy spánku, léková forma daného preparátu, monoterapie vs kombinovaná terapie poruchy spánku, potenciace či augmentace hypnotik sedativními antidepresivy či antipsychotiky), v kontextu hlavní příjmové diagnózy a ve světle poznatků léčby poruch spánku., Gerontopsychiatric Wards of Mental Health Hospital Kroměříž. The authors present original results of cross sectional study focusing on sleep disorders and its treatment in patients hospitalized in sime of inpatient gerontopsychiatric wards of Mental Health Hospital Kroměříž. Management of treatment of sleep disorders is observed (obligatory versus facultative therapy, galenic form of used therapeutic substance, monotherapy versus combined therapy of sleep disorder, potentiation and augmentation of hypnotics by sedative antidepressants or antipsychotics) in context to admission diagnosis and guidelines of sleep disorders treatment., J. Lužný, K. Ivanová, E. Doněk, and Lit.: 18
Cíl: Studie se zaměřuje na deskripci současného stavu poznání o resilienci rodičů sluchově postižených dětí. Metody: V rámci výzkumného přístupu EBN (Evidence Based Nursing) byl za výzkumnou metodu zvolen systematický přehled (systematic review). Byly sledovány tyto proměnné: místo výzkumu, metoda výzkumu, velikost vzorku, složení vzorku, cíl výzkumu, sledované proměnné, navrhované intervence, ošetřovatelské diagnózy NANDA-International. Výsledky: Z celkového počtu 280 nalezených studií bylo na základě vyřazovacích kritérií vybráno 26 studií kvantitativního charakteru. Bylo zjištěno, že žádná ze studií přímo s konceptem resilience nepracuje ani ve svých deklarovaných cílech ani v rámci zkoumaných proměnných. Závěry: Zdroje resilience bude možno odhalit pouze na základě kvalitativní sekundární analýzy obsahů studovaných textů., Aim: The objective of the research is to identify the state of knowledge about the resilience of parents of hearingimpaired children in relevant researches published up-to-day. Methods: The basic framework of the presented research is evidence-based nursing. The chosen technique is a systematic review. The following variables were monitored: location of the research, the research method, sample size, sample design, the objective of the research, variables, proposed interventions, NANDA-Int. nursing diagnosis. Results: The core sample consisted of 280 articles. On the basis of elimination criteria, most of them were rejected. Twenty six articles with quantitative methods fulfi lled the set criteria and were analysed. It was found that none of the studies works directly with the concept of resilience, neither in its declared objectives nor in the variables. Conclusion: The resources of resilience will be possible to detect on the basis of qualitative secondary analysis of the contents of the studied texts., Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, and Literatura 35