Celosvětové počet onemocnění zhoubným nádorem vzrůs tá. Stejná situace je i v České republice, přičemž ta patří z hlediska epidemiologi e zhoubných nádorů mezi nejzatíženější státy Evropy. Sdělení diagnózy nádor ového onemocnění je pro pacienta těžko pochopitelné a může u něj spustit silné emočn í reakce. V tomto náročném období je sociální opora – přátelé, rodina či partner/ka – dů ležitější a stávají se zdrojem jistoty a spokojenosti. Výzkum se zaměřuje na zjištění výsk ytu úzkosti a deprese u pacientů s kolorektálním karcinomem a zjištění vlivu sociáln í opory na výskyt deprese a úzkosti u těchto pacientů. Byl použit kvantitativní výzkum využívající ex-post facto výzkumný design. Ke sběru dat byly použity tři standardizova né dotazníky: PSSS, BDI-II., BIA. Soubor respondentů tvořilo 113 respondentů – 55 pac ientů proktologické ambulance a 58 respondentů kontrolního souboru. Získávání dat prob ěhlo v roce 2012–2013. Z výsledků vyplynulo, že se vzrůstající mírou sociální opory k lesá míra úzkosti (r = − 0,899) i míra deprese (r = − 0,910). Sociální opora tak byla potv rzena jako významný protektivní faktor zdraví. Dobrá sociální opora je významný fak tor vedoucí ke snížení úzkosti a deprese u onkologických pacientů, a tím přispívá ke zlepšení průběhu nemoci., Number of malignant diseases has been increasing wo rldwide. The situation is similar in the Czech Republic, which seen from the epidemiolog ic perspective belongs among countries with the highest incidence in Europe. For the patients, it is difficult to grasp the diagnosis of malignant disease and may trigger stro ng emotional reactions. The aim focuses on establishing the rate of anxiety and dep ression in patients with colorectal cancer and to determine the effect of social suppor t on the prevalence of anxiety and depression in these patients. A quantitative resear ch was used, using ex-post facto research design. Three standardised questionnaires were used to collect data: PSSS, BDI-II. The research group comprised of 113 respond ents – 55 clients of proctological outpatient surgery and 58 respondents in the contro l group. The data were gathered in 2012-2013. The results indicate that with the highe r level of social support, the lower degree of anxiety (r = − 0,899) as well as depressi on. (r = − 0,910). Thus, social support was confirmed as a significant health-protective fa ctor. A good social support is an important factor contributing to lower degree of an xiety and depression in oncology patient, thus helping in the course of the disease., Ježorská Š., Vévoda J., Petrášová H., Ivanová K., Kozáková R., and Literatura
Cíl: Výzkum se zaměřuje na zjištění míry syndromu vyhoření, motivačních faktorů dle Herzbergovy dvoufaktorové teorie a jejich vzájemného vztahu u všeobecných sester pracujících ve Fakultní nemocnici Olomouc. Cílem výzkumu bylo poznání osobních priorit faktorů pracovního prostředí všeobecných sester a stupně jejich saturace zaměstnavatelem. Vzájemnou komparací zjištěného pak přehledně ukázat největší divergence mezi přáními a realitou všeobecných sester v pracovním prostředí a jejich souvislostí se syndromem vyhoření. Metody: Pro účely výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup. Ke sběru dat byly použity dva dotazníky: standardizovaný dotazník MBI (Maslach Burnout Inventory) a nestandardizovaný dotazník Motivačních faktorů vytvořený na principech Herzbergovy dvoufaktorové motivační teorie a po diskuzích s manažery nemocnic. Výsledky: Z výsledků výzkumu vyplynulo, že existuje statisticky významný vztah mezi mírou syndromu vyhoření a mírou neuspokojení faktorů pracovního prostředí dle Herzbergovy teorie. Nepotvrdil se předpoklad o existenci signifi kantního negativního vztahu mezi mírou syndromu vyhoření a spokojeností s fi nanční odměnou. Na žebříčku preferencí mají nejvyšší pracovní hodnotu faktory mzda, péče o pacienty a jistota pracovního místa. Mezi nejvíce divergující faktory patřila mzda a jistota pracovního místa. Výsledky potvrzují protektivní vliv saturace faktorů pracovního prostředí dle Herzbergovy teorie na výskyt syndromu vyhoření. Závěr: Výzkum prokázal význam saturace faktorů pracovního prostředí jako protektivního faktoru ve vztahu k syndromu vyhoření. Potvrdilo se, že se zvyšující se mírou saturace se snižuje míra vyhoření u všeobecných sester pracujících ve Fakultní nemocnici Olomouc., Aim: Th e research deals with the rate of burnout syndrome, motivation factors of Herzberg’s two-factor motivation theory and their mutual relation in general nurses working in the University Hospital Olomouc. Th e aim was to identify personal priorities among hygiene factors with general nurses and the degree of their saturation by the employer. Comparison of the fi ndings clearly shows the biggest divergence between wishes and reality of the working environment of general nurses and the relation to burnout syndrome. Methods: A quantitative approach was chosen for the research. To collect data, two questionnaires were used: a standardised MBI (Maslach Burnout inventory) and a non-standardised Motivation factors questionnaire, which was on the principles of Herzberg’s motivation theory aft er several discussions with hospital management. Results: Th e result of the survey research revealed an existing, statistically signifi cant relation between the burnout syndrome rate and the degree of dissatisfaction with hygiene factors according to Herzberg’s theory. Th e assumption about the existence of a signifi cant negative relation between burnout syndrome rate and salary was not confi rmed. Factors of salary care for the patient and job security occupy the top levels on the preference list. Th e most diverging factors include salary and job security. Th e results confi rm the protective eff ect the saturation of Herzberg’s hygiene factors has on the burnout syndrome rate. Conclusion: Th e survey research confi rmed the importance of saturating hygiene factors as a protective factor against burnout syndrome. It has been confi rmed that an increasing saturation decreases the burnout syndrome rate in general nurses in University Hospital Olomouc., Šárka Ježorská, Jiří Vévoda, Jan Chrastina, and Literatura
Cíl: Práce se zaměřuje na zjištění vlivu sociální opory jako protektivního faktoru zdraví na míru deprese, úzkosti a životní spokojenosti u pacientů léčených pro lékařskou diagnózu F10.2 Závislost na alkoholu a F32 Depresivní epizoda na odděleních psychiatrie. Metody: Pro účely výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup. Ke sběru dat byla použita dotazníková baterie. Baterii tvořily čtyři standardizované dotazníky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka a kol., SAS (Self Rating Anxiety Scale) Zungova sebeposuzovací stupnice úzkosti a DŽS – Dotazník životní spokojenosti Fahrenberga et al. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že existuje statisticky významný rozdíl v míře sociální opory mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (pacienti s lékařskou diagnózou deprese a závislost na alkoholu). Potvrdil se předpoklad o existenci signifi kantního negativního vztahu mezi mírou úzkosti a sociální opory u pacientů s lékařskou diagnózou závislost na alkoholu. Výsledek potvrzuje protektivní vliv sociální opory ve vztahu ke zdraví. Nebyla prokázána existence signifi kantního vztahu mezi mírou deprese a mírou sociální opory. Výsledky výzkumu rovněž potvrzují, že existuje statisticky významný rozdíl v míře životní spokojenosti mezi skupinou kontrolní a zkoumanou (osoby se závislostí na alkoholu). Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že existuje signifi kantní pozitivní vztah mezí mírou sociální opory a mírou životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu. Závislost na alkoholu vede ke snížení životní spokojenosti. Závěr: Výzkum prokázal význam sociální opory jako protektivního faktoru zdraví. Potvrdilo se, že se zvyšující se mírou sociální opory se snižuje míra úzkosti a naopak se zvyšuje míra celkové životní spokojenosti u osob se závislostí na alkoholu., Aim: The article focuses on the effect of social support as a health protective factor against depression, anxiety and life satisfaction in patients treated for the diagnosis F10.2 Alcohol dependence and F32 Depression on psychiatric wards. Methods: A quantitative approach was chosen for the research. To collect data, a questionnaire battery comprising four standardised questionnaires was used: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthal, BDI-II (Beck Depression Inventory) Beck et al., SAS (Zung’s Self Rating Anxiety Scale) and Questionnaire of Life Satisfaction by Fahrenberg et al. Results: The results of the research show that there is a statistically signifi cant diff erence in the degree of social support between the control and target group (patients with medical diagnosis of depression and alcohol dependence). It confi rmed the assumption about signifi cant negative relation between the degree of anxiety and social support in patients with medical diagnosis of alcohol dependence. The existence of a signifi cant relationship between the level of depression and level of social support was not confi rmed. The research results also confi rm the existence of a statistically signifi cant diff erence in the degree of life satisfaction between the control and target group (people with alcohol dependence). Based on the results, we can claim there is a signifi cant positive relation between the degree of social support and the degree of life satisfaction in people with alcohol dependence. Alcohol dependence leads to lower life satisfaction. Conclusion: The research has proved the importance of social support as a health protective factor and confi rmed that the increased degree of social support decreases anxiety rate and contrarily, it increases the overall life satisfaction in persons with alcohol dependence., Šárka Ježorská, Tereza Hrtůsová, Martina Černá, Jan Chrastina, and Literatura
Cíl: Cílem příspěvku je předložit dosavadní poznatky o používání SQUALA standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) pro oblast subjektivní kvality života. Předkládaný příspěvek obsahuje deskripci a analytickou práci s výsledky výzkumů (především v podobě plnotextů) subjektivní kvality života, v jejichž metodických přístupech byl cíleně užit SQUALA. Metody: Metodika systematické práce se odvíjela od vymezeného zkoumaného problému a výzkumných otázek. Hlavním přístupem byl koncept EBP a užitá metoda obsahové analýzy. Hledáno bylo v širokém spektru informačních zdrojů – v databázích předplacených Univerzitou Palackého v Olomouci, v dostupných archivech vybraných odborných časopisů, databázi Medvik Národní lékařské knihovny, nebo kupř. v archivech závěrečných kvalifi kačních prací. Výsledky: Z oblasti somatopedicky (která se zaměřuje na oblast chronických onemocnění) akceptovatelné klientely byla subjektivní kvalita života posuzována např. u jedinců s idiopatickou skoliózou, paraplegií, roztroušenou sklerózou, poraněními mozku, kardiovaskulárními onemocněními, posttraumatickou transverzální míšní lézí, diabetem, onkologickými diagnózami či chronickou obstrukční bronchopulmonální nemocí. U jednotlivých cílových skupin byla vymezena také konkrétní chronická onemocnění, která byla posuzována SQUALA. Jmenujeme, pro svou četnost, především diabetes mellitus, chronickou obstrukční bronchopulmonální nemoc, onkologická onemocnění, schizofrenie, psychózy, chronickou bronchitidu či HIV/AIDS pozitivitu. Závěr: SQUALA je široce uplatnitelný jednoduchý nástroj/dotazník k posouzení subjektivní kvality života. Užívá se u širokého spektra klientely/příjemců péče, včetně osob s chronickými onemocnění. Využít se však také dá u „zdravé“, tj. intaktní společnosti (bez zdravotního či jiného problému/omezení., Aim: Main aim is to present actual information in using SQUALA standardized questionnaire (next „SQUALA“ only) in area of assessing subjective quality of life. Article presents description and analytical work with results of research (mainly focusing on full texts) connected with subjective quality of life in which SQUALA was used. Methods: Methodics of systematic work was based on research problem and research questions. Content analysis and concept of EBP were used. Searching was made in wide area of information sources – databases of Palacký University Olomouc, archives of on-line research journals, database Medvik (National Medical Library) and in archives of qualifi cation thesis. Results: In area of somatopedics, which is focusing on chronic illnesses area, subjective quality of life was assessed in individuals with idiopathic scoliosis, paraplegia, multiple sclerosis, brain injuries, cardiovascular diseases, post-traumatic spinal cord lesions, diabetes, oncology diagnoses or chronic obstructive pulmonary disease. For each target group, specifi c chronic illnesses assessed by SQUALA were also defi ned. For its abundance, chronic illnesses were especially diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, oncological disease, schizophrenia, psychosis, chronic bronchitis or HIV/AIDS positive in clients. Conclusion: SQUALA is widely applicable simple tool/questionnaire to assess subjective quality of life. It is used in a wide range of clients/care recipients, including people suff ering chronic illnesses. However, exploitation shall also be at a “healthy”, i. e. intact (not including medical or other problem/limitation) population., Jan Chrastina, Kateřina Ivanová, Olga Krejčířová, Šárka Ježorská, and Literatura