Search

Start Over Subject vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem

1. Co se děje v českém porodnictví – mezi dítětem, matkou a porodníky?

Creator:
Kodyšová, Eliška and Mrowetz, Michaela
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
kongresy jako téma, lidé, ženské pohlaví, porodnictví, vedení porodu--psychologie, porod--psychologie, postoj zdravotnického personálu, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, komunikace, interpersonální vztahy, and emoce
Language:
Czech
Description:
Kodyšová E., Mrowetz M. and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

2. Hodnotící nástroje pro zjišťování potřeb pacientů v paliativní péči

Creator:
Bužgová, Radka, Sikorová, Lucie, Kozáková, Radka, and Jarošová, Darja
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, srovnávací studie, and TEXT
Subject:
lidé, umírající, paliativní péče, průzkumy a dotazníky--normy, odhad potřeb--normy, neurobehaviorální symptomy, sociální opora, adaptace psychologická, postoj zdravotnického personálu, náboženství a lékařství, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, sebepojetí, nádory--ošetřování, měřící nástroj, and onkologická péče
Language:
Czech and English
Description:
Paliativní péče klade důraz na kvalitu života nemocného a saturaci jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. V zahraničí se používají nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v onkologické či paliativní péči, které pomáhají zdravotnickým pracovníkům porozumět specifickým potřebám pacientů, které by mohly být předmětem profesionální individualizované péče. Cílem tohoto přehledového článku je analyzovat měřící nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči, porovnat je s doporučenými postupy pro tvorbu měřících nástrojů v paliativní péči a s českou verzí dotazníku PNAP. V elektronických databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health a Web of Knowledge) bylo nalezeno a dále podrobněji analyzováno 12 měřících nástrojů. Český dotazník PNAP pokrývá velkou část nejčastěji měřených potřeb i doporučení plynoucích ze směrnic pro měření potřeb v paliativní péči, které byly vytvořeny na základě vědeckých důkazů., Palliative care emphasizes quality of life of the ill and the saturation of his bio-psycho-social and spiritual needs. Abroad are used tools for assessing needs of patients in oncological or palliative care, which helps to health workers to understand the specific needs of patients that could be subject to professional individualized care. The aim of this review is to analyse measuring tools for assessing needs of patients in palliative care, to compare them with recommended procedures for creation of measurement tools in palliative care and with Czech version of the questionnaire PNAP. In the electronic databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health and Web of Knowledge) was recovered and further analysed in detail 12 measuring tools. Czech questionnaire PNAP covers a large part of most often measured needs and recommendations arising from the directives for the measurement of needs in palliative care, which were created on the basis of scientific evidence., Radka Bužgová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, Darja Jarošová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Jak správně informovat pacienta?

Creator:
Prudil, Lukáš
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
lidé, informovaný souhlas pacienta--etika--zákonodárství a právo, pacienti--zákonodárství a právo, zveřejnění--zákonodárství a právo, komunikace, sdělení pravdy--etika, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, informovaný souhlas, and poučení
Language:
Czech and English
Description:
Článek se zabývá právními aspekty informování onkologicky nemocných pacientů. Pozornost je věnována nejen obsahu informační povinnosti, ale i tomu, kdo má být informován a v jakém rozsahu. Současně je podána informace o budoucí možné právní úpravě, která rozšíří informační povinnost zdravotnických pracovníků a zařízení., The article deals with the legal aspects of informing oncological patients. Attention is paid not only to the content of the duty to inform, but also to the fact of who should be informed and to what extent. The article also mentions the possibility for a legal regulation in the future that will extend the duty to inform of health care professionals and facilities., and Lukáš Prudil
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Kompliance

Creator:
Jániš, Martin
Format:
braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, and TEXT
Subject:
spolupráce pacienta, péče o pacienta, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Existuje řada faktorů, které mohou komplianci ovlivňovat. Tyto faktory bývají povětšinou kategorizovány na charakteristiky pacienta, znaky dané nemoci, charakteristiky léčebného režimu, charakteristiky léčebného uspořádání – settingu, povahu vztahu mezi pacientem a zdravotníkem. Právě vztah mezi pacientem a zdravotníkem je klíčovou záležitostí ve studiu kompliance. „Vztah“ však může být obtížně uchopitelným (a tudíž i ovlivnitelným) pojmem. Více jasnosti může vnést uvažování o tom, čím je povaha vztahu mezi zdravotníkem a pacientem utvářena: o spokojenosti pacienta s léčbou, o rozvržení moci mezi zdravotníkem a pacientem, o otevřené komunikaci mezi nimi, o sdílení informací, o rovnováze aktivity pacienta a zdravotníka i o zájmu zdravotníka o to, co si pacient o léčbě myslí a jak ji prožívá. To vše jsou příležitosti k větší spolupráci pacientů a zdravotníků., There are many specific factors, which can influence compliance. These factors are mostly put into five categories: patient characteristics, disease characteristics, treatment factors, factors of the treatment setting, and factors of patient-provider relationship. Just this patient-provider relationship is a key figure in the study of compliance. However, „relationship“ may be a term difficult to be understood (and influenced, as well). Considering the patients´ satisfaction with treatment, the power between providers and patients, the open communication between them, sharing information, balanced activity of both parties, providers´ interest in patients´ beliefs and experiences may make the term „relationship“ clearer. In all of these issues new opportunities for better cooperation between patients and providers can be found., Jániš M., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Pohled neurologa na péči o osoby trpící inkontinencí moči nebo stolice

Creator:
Bojar, Martin, Mazanec, Radim, and Kučera, Zdeněk
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
fekální inkontinence--diagnóza--psychologie--terapie, inkontinence moči--diagnóza--psychologie--terapie, vložky pro inkontinentní pacienty, diferenciální diagnóza, diagnostické techniky neurologické--využití, pánevní dno--patofyziologie, suburetrální pásky--využití, alfa blokátory--terapeutické užití, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, komunikace, náklady na zdravotní péči, komplexní zdravotní péče, lidé, and staří
Language:
Czech and English
Description:
Komplexní péče o osoby trpící inkontinencí moči (Urinary Incontinence - UI) nebo (i) stolice (Stool Incontinence - SI), jež častěji postihují seniory, vyžaduje spolupráci ošetřujícího praktického lékaře, případně geriatra s řadou odborníků. Vzhledem k častému výskytu UI a SI u pacientů s chorobami nervového systému (NS) je nezbytná spolupráce i s neurology, protože diagnostika, léčba a rehabilitace jedinců s UI/SI představují zejména u seniorů závažný zdravotní a psychosociální problém, vyžadující mezioborový přístup. Kvalita života pacientů s UI/SI je trvale zhoršena. Závažné jsou i ekonomické a psychosociální důsledky UI/SI, což je zřejmé zejména v zemích s rychle stárnoucí populací. Proto se epidemiologickým údajům o UI a SI, nezbytným pro plánování a finanční zajištění péče o osoby s UI/SI, věnuje značná pozornost. Agentura STEM/MARK zjistila v roce 2003 šetřením u 2 447 respondentů starších 15 let, že 36 % jedinců trpělo občasnou UI a trvalou UI 16% jedinců. Údaje o prevalenci SI v ČR nejsou k dispozici. Platí však, že zejména u osob starších 60 let se UI a SI kombinují ve zhruba 50 % případů. V pečovatelských ústavech pro seniory v USA trpí UI nebo (i) SI nejméně 60 % klientů. Praktický lékař, lékař prvního kontaktu při péči o jedince s UI, významně ovlivňuje kvalitu péče o pacienty s UI a SI, na níž se s dalšími specialisty podílejí i neurologové. Pro diferenciální diagnostiku stresové, urgentní, smíšené, přechodné nebo symptomatické UI, kombinující se s SI, jsou vedle neurologického vyšetření, zahrnujícího i posouzení stavu svalů pánevního dna, důležité neurofyziologické (elektromyografie - EMG, somatosenzorická evokovaná potenciála - SSEP, motorický evokovaný potenciál - MEP) a zobrazovací metody. Pro zajištění komplexní péče je zásadně důležitá i otevřená a korektní komunikace s pacienty, případně i s pečujícími osobami. Podání srozumitelných informací o příčinách, možnostech léčby a prevenci UI a SI je podmínkou dobré spolupráce osob trpících UI/SI s lékaři, zdravotními sestrami a fyzioterapeuty a ovlivní rozhodnutí o léčebném postupu a volbě kompenzačních pomůcek. Stručně jsou zmíněny možnosti konzervativní léčby UI/SI využívající farmakoterapie, inkontinenčních pomůcek, rehabilitace a fyzioterapie, stimulačních metod, dále i možnosti operačního řešení a využití elektronických implantátů., Health, epidemiological, psychosocial and economical aspects of urine incontinence (UI), which permanently affects 16% adults in Czech Republic, as well as stool incontinence (SI), which is frequently combined with UI, are discussed. A survey provided by STEM/MARK in 2003 detected high prevalence of the temporary UI among the Czech adults (n 2,447 older 15 y.) - 36%. Permanent UI was declared by 16% respondents. 60% of clients of US nursing institutions suffer from either UI or SI or both. The importance of the complex management of UI/SI patients in the Czech Republic is discussed as well as the role of exact differential diagnostics of the IU/SI in which neurologists play an important role. The open communication concerning all aspects of UI/SI and the role of general practitioners cooperating with various specialists including neurologists are the key elements of the management of the UI/SI which rising prevalence is associated with polymorbidity of the quickly aging Czech population. A review of differential diagnosis of the Nervous System disorders and electrophysiological methods (EMG, SSEP, MEP) is presented as well as conservative and surgical management of UI/ SI incl. stimulation and electronic implants., Martin Bojar, Radim Mazanec, Zdeněk Kučera, and Lit.: 30
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Proč jsou některé ženy s porodem nespokojené: psychologické a biologické koreláty percepce sociální opory při porodu

Creator:
Kodyšová, Eliška
Format:
braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, těhotenství, ženské pohlaví, sociální opora, spokojenost pacientů, porodní děj--metabolismus--psychologie--účinky léků, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, sociální percepce, oxytocin--fyziologie--metabolismus--terapeutické užití, emoce, interpersonální vztahy, psychický stres--metabolismus--psychologie, úzkost--psychologie, and sociální chování
Language:
Czech and English
Description:
Respektující a podpůrná interakce zdravotníků s rodičkou je důležitým faktorem spokojenosti s porodem. Jak rodička tuto interakci vnímá, ovlivňují nejen její předchozí zkušenosti s péčí, ale i fyziologické zvláštnosti porodního procesu. V tomto textu shrnujeme nedávné poznatky biologické psychologie o působení neurohormonu oxytocinu na sociální percepci. Ukazujeme, že právě oxytocin může mít za následek zvýšenou ovlivnitelnost rodící ženy a její senzitivitu na napětí prožívané zdravotníky. Subjektivní pocit ohrožení může být oxytocinem potencován a vést nejen k nižší spokojenosti ženy s porodem a horší spolupráci se zdravotníky, ale i snížit děložní kontraktilitu. Především u psychologicky rizikovějších skupin rodiček je proto vhodné zajistit pocit bezpečí a citlivý přístup zdravotníků. Možná opatření pro zlepšení péče zahrnují supervizi zdravotníků v porodnictví, zvyšování jejich psychosociálních dovedností a kontinuální péči „one-to-one“ v těhotenství a při porodu., Respectful and supportive interaction of healthcare providers with a woman in labour determines significantly her childbirth satisfaction. Woman’s perception of this interaction is influenced both by her previous care experiences and by the physiological specifics of birth. This text summarizes recent findings of biological psychology on the role of neurohormone oxytocin in social perception. We demonstrate that oxytocin can be the reason of increased vulnerability of women in labour and their sensitivity to stress experienced by healthcare providers. Oxytocin may augment a subjectively experienced threat and result not only in decreased birth satisfaction and worse cooperation with healthcare providers, but also lower the uterine contractility. Especially psychologically more vulnerable groups of parturients need to feel secure and be treated sensitively. Possible measures for improving the quality of care in this area include clinical supervision and psychosocial training in maternity care and continuous one-to-one care in pregnancy and childbirth., Kodyšová, E., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Prožívání těhotenství po perinatální ztrátě

Creator:
Kaspárková, Pavla and Bužgová, Radka
Format:
643-656, braille, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, statistics, and TEXT
Subject:
lidé, ženské pohlaví, dospělí, rozhovory jako téma, těhotenství--psychologie, těhotné ženy--psychologie, narození mrtvého plodu--psychologie, psychický stres, ztráta blízké osoby, sociální opora, empatie, emoce, smutek, strach, úzkost, novorozenec, adaptace psychologická, interpersonální vztahy, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, životní změny, perinatální ztráta, and prožívání
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Specifika prenatální péče u žen z vybraných minorit

Creator:
Nováková, Markéta, Filausová, Drahomíra, and Belešová, Romana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
lidé, ženské pohlaví, rozhovory jako téma, těhotenství, prenatální péče, kulturní různorodost, transkulturní ošetřovatelství, kulturní kompetence, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, komunikační bariéry, menšiny, komunikace, emigranti a imigranti, kulturně kompetentní péče, porodnické ošetřovatelství, and multikulturní ošetřovatelství
Language:
Czech
Description:
Článek poskytuje informace o výzkumném šetření probíhajícím v roce 2014 v gynekologicko-porodnických ordinacích. Vedle výsledků výzkumného šetření je v článku stručně charakterizováno těhotenství, prenatální poradna, minority žijící v České republice (vietnamská a ukrajinská), přístup zdravotníků a specifika péče porodní asistence u zvolených minorit. Klíčová slova: gynekologická ambulance – multikulturní ošetřovatelství – porodní asistentka – prenatální péče, těhotenství, The paper provides information on the survey research conducted in 2014 in gynaecological-obstetric clinics. The paper presents the results of the survey research and briefly characterizes pregnancy, the antenatal clinic, minorities living in the Czech Republic (Vietnamese and Ukrainian), approach of healthcare workers and specificities of delivery assistance / midwifery practice in the selected minorities. Key words: antenatal care – midwife – multicultural nursing – pregnancy – outpatient department, and Markéta Nováková, Drahomíra Filausová, Romana Belešová
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Vliv sociálně psychologických faktorů porodního zážitku na ranou rodičovskou self-efficacy prvorodiček

Creator:
Kodyšová, Eliška
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, longitudinální studie, ženské pohlaví, těhotenství, lineární modely, spokojenost pacientů, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, poporodní období--psychologie, porodní děj--psychologie, sebeuplatnění, rodičovství--psychologie, průzkumy a dotazníky, sociální opora, adaptace psychologická, životní změny, mateřské chování--psychologie, matky--psychologie, rozpomínání, osobní uspokojení, rodičovské kompetence, and sebejistota
Language:
Czech and English
Description:
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public