Cílem předkládaného článku je přehlednou formou seznámit čtenáře s debatou vedenou na téma spravedlnost ve zdraví a předložit jim k diskusi poznatky týkající se této problematiky v ČR, a to jednak stručným shrnutím definičního vymezení pojmu, jednak prostřednictvím přehledové analýzy institucionálního rámce i situace vybraných ohrožených populačních skupin., The goal of the proposed article is to introduce contemporary health equity debate, the definition of this term, and also a brief summary of the situation in the Czech Republic based on overview analysis of the institutional framework and situation of selected vulnerable groups., Miroslav Barták, Antonín Malina, Pavlína Horáková, and Lit.: 20
Aktualizace politického rámce "Health for All" (HFA) pro Evropu byla přijata v září 2005 a uzavřela dvouletou práci evropské úřadovny WHO. Jsou v ní shrnuty poznatky nahromaděné od vydání ZDRAVÍ 21 v roce 1998 a výsledky dvouletého šetření a konzultací se zeměmi a klíčovými partnerskými agenturami. Dokument přináší nové myšlenky pro implementaci HFA, akcentuje základní hodnoty evropské zdravotní politiky - spravedlnost, solidaritu a participaci, a víc než v minulosti podporuje specifičnost národních přístupů. Autor zdůrazňuje užitečnost HFA Update 2005 pro aktualizaci české politiky ZDRAVÍ 21 přijaté v roce 2002. Klíčová slova: Zdraví pro všechny, evropská aktualizace z roku 2005., The "Health for All Policy Framework for the WHO European Region Update 2005" adopted in September 2005 has accomplished recent work of the WHO European Office. It summarized knowledge accumulated since the last HFA version of 1998 and findings of two years' survey and consultations with European countries and key agencies.The document brings new ideas for implementation of HFA, emphasizes key values of European health policy - equity, solidarity and participation, and gives more opportunity to individual national approaches. Author emphasizes benefit of the HFA Update 2005 for an updateof the Czech "HEALTH 21" strategy approved in 2002., Jaroslav Kříž, and Lit.: 1
Článek připomíná, že časopis "Zdravotnictví v České republice" vychází letos desátým rokem. Je to málo ve srovnání s časopisy, které vycházejí přes sto let. Na druhé straně už tento časopis přežil mnohé jiné, které se první dekády nedočkaly. I hodnota jubilejí je relativní. Záleží na tom, z které strany se na jubileum díváme. Časopis vznikl z potřeb doby po roce 1989. Základním úkolem těch let bylo proměnit nepružnou strukturu zdravotnictví a vytvořit podmínky pro vyšší kvalitu a hospodárnost zdravotnických služeb (vč. zvýšení společenské prestiže zdravotníků), neboť : před komunistickým pučem 1948 měla ČR střední délku života na úrovni 12. země ve světě, v roce 1989 na úrovni 27 země, v roce 1948 zde bylo účinné zdravotnictví veřejné i soukromé, v roce 1989 jen nepružné centralizované státní zdravotnictví. Většina zdravotníků chtěla dosáhnout nových cílů co nejdříve a první vláda ČR po roce 1989 rozhodla zavést novou soustavu od 1.1.1992, tedy po dvou letech příprav. I vlády po roce 1948 byly opatrnější - proměnily zdravotnictví na "socialistické" řadou zákonů z let 1952 až 1966. Dalších 23 let do roku 1989 tuto soustavu fixovalo ve vědomí lidí jako "jedinou" možnou. Rychlý růst zvyšování příjmů zdravotníků a moderní přístrojové vybavenosti po roce 1990 předstihl možnosti financování už v letech 1991 a 1992. Národní hospodářství muselo nejdříve proměnit svou strukturu (omezit zbrojní výrobu, likvidovat mnohaleté neprodejné zásoby výrobků, založit nové výroby i obory). Tím došlo objektivně ke snížení tvorby HDP, ale už v roce 1992 došlo k "odražení od dna" a tvorba HDP začala rychle stoupat. V roce 1993 mohla nová vláda už zvýšit zdroje pro zdravotnictví meziročně o 53%. Ačkoliv výdaje na zdravotnictví se dostaly podílem na HDP už kolem roku 1995 zhruba na 10.místo mezi zeměmi, zdroje brzy začaly zaostávat za úrovní, kterou by vyžadovaly probuzené představy o růstu (růst očekávání byl rychlejší, než růst skutečně vytvářených zdrojů). Kolem roku 1995 vznikla intenzivní potřeba časopisu, který by na základě objektivních propočtů a konkretizovaných námětů vysvětloval žádoucí, ale i reálné možnosti zdravotnictví v ČR. Článek ukazuje hlavní problémy doby a hlavní úkoly, které se časopis snažil řešit během prvních deseti let. Všechno ve světě je relativní. S odstupem deseti let činnosti časopisu je však snad možné konstatovat, že přispíval k vysvětlování reálných možností rozvoje a snižoval nespokojenost, kterou podporuje informování o negativech vývoje, když toto informování není vedeno snahou o objektivnost, ale touhou po "senzačností" sdělení., The article reminds the tenth year of publishing of the journal "Zdravotnictví v České republice" ("Health Services in the Czech Republic", see www.zcr.cz) in this year.The journal originated from the needs of the time after 1989.The fundamental target of those years was changing the rigid structures of health services and to create conditions for higher qualities and economy of medical services (incl. increasing social prestige of employees in health services), because: Before the communist coup of 1948, Czechoslovakia had life expectancy (LE) on the level of 12th country, in 1989 of 27th country in the world; In 1948, there was an effective public and private health care in Czechoslovakia, in the year 1989 only inelastic centralized state health services. Most employees in health services wanted to achieve new targets as soon as possible and the first Czech government after 1989 decided to impose the new system already from 01. 01. 1992. After 1990, salaries in the health services and investments into medical technologies went up rapidly and the costs exceeded possibilities of financing already in years 1991-1992. In the next year (1993), thanks to an increase of VAT the new government was able to raise sources for health services about 53% in comparison with 1992. Around 1995, an idea emerged to establish a journal, which would comment upon desirable and at the same time realistic possibilities of health services in the Czech Republic, based on objective calculation and concrete topics.This article shows the main problems of the era, and the tasks self-imposed by the journal in the first ten years of its existence., and Zdeněk Papeš
V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13